Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jaké byly další osudy moskevské delegace, Ludvík Svoboda

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay.com

V těchto dnech si připomínáme vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jaké však byly osudy členů lidí, kteří (ne)podepsali Moskevský protokol?

Článek

Generál Ludvík Svoboda, nositel Řádu Bílého lva, Hrdina Sovětského svazu, velitel 1. československého armádního sboru v SSSR. Byl jmenován ministrem obrany Košické vlády a ve funkci ministra národní obrany vydržel až do roku 1950.

Prezidentem byl zvolen 30. března 1968 po abdikaci Antonína Novotného. Myslím, že by bylo vhodné uvést, že prezident v tehdejších dobách neměl žádný přímý vliv na vnitřní, ani zahraniční politiku země, vše plně náleželo do režie KSČ.

Do Moskvy odjel řešit situaci vzniklou vpádem „spřátelených“ armád. Jedním z hlavních cílů bylo také vyjednání propuštění internovaných ústavních činitelů, kteří byli do SSSR zavlečeni ihned po začátku okupace.

Po návratu z Moskvy dále vykonával funkci prezidenta republiky, navštěvoval pracoviště na závodech, podporoval řadu projektů, například výstavbu pražského metra a výstavbu nových bytů.

Na zasedání ÚV KSČ 14. dubna 1969 byl odvolán z funkce 1. tajemník Alexander Dubček a byl nahrazen Gustáv Husák. Ludvík Svoboda tuto změnu podpořil, protože v Husákovi viděl energického člověka, racionálně uvažujícího, zapáleného stoupence nezbytných opatření.“ Kromě toho z hlediska L. Svobody, který měl v živé paměti 50. léta, „bylo pro něho důležité, že G. Husák poznal nezákonnosti padesátých let osobně na vlastní kůži a dalo se předpokládat, že bude mít dosti vůle, aby usiloval, alespoň část reformních snah realizovat, a že bude stoupencem dokončení rehabilitací lidí v padesátých letech nespravedlivě odsouzených. … jako bývalý politický vězeň bude zárukou, že nedojde k novým politickým procesům. … obava, aby se vývoj nezvrtl tímto nežádoucím směrem, tady v podvědomí stále byla.“ Bohužel pro Svobodu však tato změna znamenala omezení jeho politického vlivu pouze do ústavou vytyčených mezí.

22. března 1973 byl opět zvolen prezidentem republiky, avšak pro sérii mozkových příhod nemohl vykonávat svou funkci. Poté, co na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb. Bylo předčasně ukončeno funkční období (Gustáv Husák nechtěl schválit abdikaci pro obavy, z nejasnosti, kdo by byl dále prezidentem) byl prezentem zvolen právě Gustáv Husák.

Zbytek života prožil Ludvík Svoboda se svou manželkou v rodinné vilce v Praze-Břevnově a zemřel 20. září 1979 ve věku 83 let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz