Článek
Jedním z takových míst, na kterém je Evropa v pěstování zeleniny závislá, je pobřežní nížina 30 km od španělské Almeríe. Tam se už od 80. let minulého století buduje monstrózní oblast pokrytá plastovými fóliovníky.
V době, kdy se vedou debaty o zamoření planety plasty, jde o zvláštní jev, který zavání pokrytectvím. Ekologické sáčky na zeleninu v supermarketech, které mají snížit produkci plastů, už jsou výsměchem.
Plastové peklo
Dnes má tato oblast 26 tisíc hektarů a působí tak strašidelně, že se zde už natáčí sci-fi filmy a seriály. Ročně se na „plastových plantážích“ vyprodukují tisíce tun rajčat, paprik, okurek a cuket. Oblast exportuje takové množství zeleniny, že uspokojí více než polovinu evropské roční poptávky a novodobým farmářům přináší podle amusingplanet zisk 1,5 miliardy dolarů ročně. To je pro místní ekonomiku tak zásadní příjem, že ekologie jde stranou.
Španělsko - Almería
Další pohled na věc
Původně byla tato oblast na jihovýchodě Španělska suchá a vyprahlá a podobala se poušti. Ročně zde spadne pouhých 200 mm srážek. Krajina byla využívaná pro natáčení spagetti westernů, protože splňovala představy filmařů i diváků o rozlehlých a nekonečných pláních, které křižují bandy zločinců s šerifem v patách.
S obrovskými investicemi se zde začalo budovat asi největší evropské zahradnictví, kde se rostliny pěstují pomocí hydroponických systému. Rostliny mají kořeny ve vacích, do kterých přikapávají přesně odměřená chemická hnojiva. Vše řídí počítače.
Plány pro zaměstnanost Španělů nevyšly
Dalším z důvodů, proč byla zdejší zemědělská činnost podporovaná, měla být zaměstnanost místních lidí, kteří ve vyprahlém a chudém kraji o pracovní příležitost nezavadili.
Dnes se o úrodu v nekonečných plastových fóliovnících starají tisíce brigádníků, ale Španělů mezi nimi moc není. Teploty v útrobách staveb dosahují 45 °C a v takových podmínkách se jednoduše Španělům pracovat nechce. Nahradili je dělníci z řad přistěhovalců z Afriky a východní Evropy. Velká část dělníků zde pracuje ilegálně. Předpokládá se, že se zde střídá až sto tisíc přistěhovalců, kteří ve velice špatných podmínkách pracují za směšné mzdy. Taková nekontrolovatelná koncentrace lidí přináší do místa další problémy, jako je kriminalita, prostituce atd. Vše to ještě zhoršuje zdejší pracovní hierarchie, kdy dělníci musí odvádět část peněz zprostředkovatelům, kteří jim práci obstarali.
Změny klimatu
Velká bílá plocha plastových staveb začíná pozvolna měnit i klima, což je dokonce podloženo studiem výzkumníku z univerzity v Almeríi. Ti doložili, že odrazem slunečního světla zpět do atmosféry fóliovníky oblast ochlazují a od roku 1983 je to v průměru o 0,3 °C každých deset let.
Plastová monstra zabírají stále další část oblasti
Ohromné zisky a přehlížení špatných pracovních podmínek pro zaměstnance povzbuzuje pěstitelské společnosti, aby budovaly další a další pěstírny. Několik malých měst v této oblasti už bylo zcela zaplaveno plastovými stavbami.
Rozmach místní ekonomiky je přirovnáván ke zlaté horečce. Majitelé farem jsou ověšeni zlatými šperky a v dálce se tyčí moderní nákupní centra, která jsou v kontrastu s imigranty z Mali, Kolumbie nebo Ukrajiny, kteří přichází hledat obživu.
Životní prostředí se dlouho neřešilo
Místní lidé se tak ze svých domovů stěhují a jejich místo zabírají firmy, které budí dojem, že se zajímají o recyklaci plastu. Napáchané škody jsou velké a náprava pomalá. Plasty úplně zamořily krajinu, protože mnoho let se nikdo o tento problém nestaral a staré plastové plachty se tak hromadily na obrovských hromadách. Plast se dokonce házel i do moře, což zalarmovalo ochránce zvířat v okamžiku, kdy byl nalezen mrtvý vorvaň, který v sobě měl 17 kg plastového odpadu z fóliovníků. Dodnes staré plachty ucpávají koryta řek. Problémem jsou i prázdné nádoby od pesticidů.
Zelenina tak možná získává trochu hořkou pachuť.
