Margarita: koktejl, který má v USA svůj národní svátek

Podle jedné legendy pracoval Pancho Morales v roce 1942 v Tommy's Place v Juarez v Mexiku, když si žena objednala „magnólii“. Morales si nemohl vzpomenout na žádnou ze složek tohoto nápoje kromě pomerančového likéru známého jako cointreau. Byl však natolik pohotový, že dokázal bez mrknutí oka improvizovat. Výsledný nápoj se mu tak zalíbil, že ho pojmenoval jako margarita (sedmikráska) a začal ho nabízet hostům.

Druhý příběh je stejně přesvědčivý. Vypráví o dallaské socialistce Margaritě Sames, která nápoj vytvořila pro svůj sváteční večírek v roce 1948. Sames chtěla zkombinovat tequilu a pomerančový likér cointreau, aby vytvořila uklidňující nápoj, který by nebyl ani příliš sladký, ani příliš kyselý. Nakonec přidala limetkovou šťávu a trochu soli na okraj.

Margaritin manžel jí daroval skleničky na šampaňské s vyrytým jménem a podnikavá žena je použila k podávání nápoje. Hosté tak ochutnali výborný nápoj, který byl označený jménem hostitelky.

Sames měla na večírku řadu významných hostů, mezi které patřili majitelé luxusních hotelů. Chutný a osvěžující koktejl se tak brzy dostal mezi vyšší společnost a začal být velice populární. To mu vydrželo dodnes.

Spory o původ koktejlu už asi nikdo nevyřeší, ale alespoň o tequile je vše jasné. Destilovaný nápoj z modré agáve (Weber azul) dává lihovině jasný původ v mexickém státě Jalisco v oblasti kolem Tequily. Červená sopečná půda v této oblasti je pro pěstování rostliny ideální a ročně se zde sklidí miliony rostlin. Rostliny jsou větší než v jiných oblastech a jsou sladší s výraznější vůní a chutí.

Tequila byla poprvé vyrobena v 16. století poblíž místa města Tequila, které bylo oficiálně založeno až v roce 1666. Aztékové vyráběli fermentovaný nápoj z rostliny agáve dlouho předtím, než v roce 1521 dorazili Španělé. Conquistadorům došla vlastní brandy, a proto začali destilovat agáve, aby vyrobili jednu z prvních domorodých destilovaných lihovin v Severní Americe.

Skvělá margarita má citrusový nádech. To nápoji dodává likér cointreau s pomerančovou příchutí. Vyrábí se ze sušených slupek pomerančů.

Mnoho lidí trvá na tom, že sůl kolem okraje sklenice je pro nápoj nezbytná. Sůl je hrubozrnná a na skle vytvoří krustu. Slaná chuť doplňuje chutě margarity a lehké křupání poskytuje další požitek z nápoje.

Nejlepší způsob, jak olemovat sklenici margarity, je přejet limetkou kolem okraje sklenice a poté prázdnou sklenici položit na talíř se solí. Margarita se pak nalije do sklenice a koktejl je připraven k pití. Sůl není povinná a řada lidí se bez ní obejde. Nápoj se stále častěji servíruje s brčkem a sůl v tomto případě funguje pouze jako dekora. V módě je také servírování velkého koktejlu pro několik lidí, kde má každý své brčko.

Existuje více názorů na sklenici, ve které se koktejl podává. Mnoho odborníků na sklo se shoduje, že tvar sklenice pochází z mnohem starší a menší francouzské sklenice na šampaňské. Údajně původní sklenice dostala tvar podle ňadra Madame de Pompadour.

Zdroj: texasmonthly.com, foxnews.com, en.wikipedia.org