Na hostině s královnou Kleopatrou

Kleopatra se podle pověstí vyznačovala nesmírnou krásou (to už vědci vyvrátili), osobním kouzlem a luxusním životním stylem. Další její vlastností bylo, že se zřejmě vůbec nestyděla a většinou je vyobrazovaná tak, že na jejím těle je více šperků než oblečení.

Ať už to bylo předčasnou vyspělostí nebo silným pudem sebezáchovy, Kleopatra se stala ve velmi mladém věku milenkou mnohem staršího Julia Césara a poté dokázala očarovat jeho udatného vojenského velitele a podporovatele. Marcus Antonius strávil po jejím boku poslední část svého života, než spáchal sebevraždu v domnění, že ona už se zabila.

Ještě předtím si však s mladou královnou dokázal i pěkně užívat. Oba je spojovala i láska k jídlu a má se za to, že to byli právě oni, kdo založili spolek, který by se dal nazvat „prvním gurmánským sdružením“. U jejich stolu se scházeli nejuznávanější gurmáni té doby a společně hodovali.

Podle záznamů z papyrusů objevených v oáze Fajjúm, se vědci domnívají, že Egypťané jedli ve stylu středomořské stravy a jejich stravovací návyky se lišily od arabských zemí. Kleopatra, která byla vyhlášenou hostitelkou, servírovala lehké sýry, zeleninu, luštěniny, obiloviny, aromatické byliny, olivový olej, maso a ryby.

Měla ráda fazolovou polévku nebo polévku z ječmene a špaldy, kterou zahajovala hostinu. Divokou zvěř, kterou si často hosté na loveckých výpravách ulovili, střídalo jídlo ze skopového masa nebo ryby vylovené v Nilu. Dezerty se skládaly z lahodných koláčů z fíků a ořechů, pokrytých medem. A pro osvěžení mlsných jazýčků u stolů nikdy nechybělo dobré řecké víno a pivo, vzácné dědictví od faraonů.

Historici a badatelé také našli záznamy o sázce mezi Antoniem a Kleopatrou, kdo z nich dokáže obstarat nejdražší banket. Zatímco Marcus Antonius nechal nakupovat ty nejexotičtější potraviny, Kleopatra sázku vyhrála malou lstí. Nechala rozpustit jednu ze svých nejvzácnějších perel z dědictví po královských předcích ve sklenici octa a vypila ji.

Všeobecně se předpokládá, že základem starověké egyptské stravy byl chléb a pivo. Egypťané počítali platy v jednotkách chleba a piva, právě proto, že byly zásadní pro každodenní stravu. Jen malá část obyvatel si mohla dovolit hodovat na mase. Lidé nepohrdli masem z hrochů nebo z gazel, jedli i jeřáby a ježky.

Kleopatra pravděpodobně v běžné dny jedla jako ostatní urození Egypťané. K snídani tak pojídala chléb z pšenice nebo ječmene, máčený ve víně a oblíbené fíky nebo olivy. Chléb mohl být ve tvaru bochníku nebo placky. K obědu si dala něco hodně lehkého a hlavní jídlo si dopřála večer. V její kuchyni se často upravoval dikobraz, křepelky, gazely, kozy nebo vůl.

Marcus Antonius miloval divočáky a podle starých záznamů byl jeden z jeho hostů udiven, když v kuchyni viděl kuchaře připravovat osm divočáků v různé fázi pečení, aby mohl být mlsný jazýček jejich pána kdykoliv během dne uspokojený čerstvou pečínkou.

Podle pověsti je známo i poslední jídlo Kleopatry, která po smrti svého milovaného muže už neměla sílu sama vzdorovat osudu a rozhodla se dobrovolně odejít ze světa jako on. Pověst tak zmiňuje, že s největší pravděpodobností pozřela otrávené fíky nebo se nechala uštknout jedovatým hadem, který byl v míse s ovocem ukrytý.

Fíky byly v té době pilířem egyptského zemědělství, podobně jako obilí. Faraoni dostávali na cestu k posmrtnému životu fíky, aby je cestou nasytily. Možná proto byl konec života nejslavnější egyptské ženy spojený právě s tímto ovocem.

Zdroj: finedininglovers.com, grunge.com