Šampaňské je symbolem oslav par exellence a dobrého vkusu

Šampaňské víno, dříve vyhrazené pro určitou společenskou elitu, dnes nechybí na žádné mimořádně významné oslavě a zapíjí se s ním narozené děti, zásnuby, úspěšné studium, životní jubilea nebo dobře uzavřený obchod.

Historie šampaňského vína je dlouhá a fascinující. Přítomnost vinic v oblasti Champagne sahá až do římských dob a možná ještě dál do historie.

V roce 496 n. l. byl Clovis, král Franků, pokřtěn v Remeši, kolébce šampaňského vína. Od té doby byli francouzští králové tradičně pomazáni v Remeši a šampaňské se podávalo jako součást korunovačních slavností. Tato tradice označuje původ šampaňského vína jako slavnostního nápoje, který ochutnávala především privilegovaná menšina.

Tehdejší víno bylo ale úplně jiné než šumivý nápoj, který známe dnes. Mělo červenou barvu a bylo kalné.

Stejně jako v jiných vinařských oblastech Francie, za vývojem šampaňského vína a jeho zdokonalením stojí mniši v oblasti Champagne. Jméno mnicha Dom Pérignon, který žil v opatství Hautvillers poblíž Épernay, je už navěky spojeno se slavnou metodou champenoise, která proměňuje obyčejné víno (vin tranquille) na šumivé. Jeho postupy dále zdokonalovali Frère Oudart (1654-1742) a Dom Ruinart (1657-1709), rodák z oblasti Champagne, který se usadil v Paříži a propagoval šampaňské víno mezi místními boháči a v paláci Versailles.

Byl to Ludvík XIV., který se zasadil o to, aby bylo toto šumivé víno spojováno s luxusem, prestiží a módou té doby. Jeho podmanivé chuti propadl v okamžiku, kdy ho ochutnal v katedrále v Remeši.

Teprve revoluce v roce 1789 a svištění gilotiny přetrhalo pouto mezi šampaňským a aristokracií. Šampaňské se tak na dlouhou dobu proměnilo v symbolický nápoj oslavující duši a přednosti Francouzské republiky. Napoleon využil víno jako spojence pro založení nové buržoazní a loajální společnosti. Napoleon Bonaparte se nechal slyšet, že šampaňské potřebuje, když slaví vítězství a také když zapíjí ztráty.

Na úsvitu první průmyslové revoluce získalo šampaňské víno rychlejší přístup na různé trhy. Díky efektivním železničním sítím se šampaňské mohlo přepravovat dále, ve větším množství a na více míst než kdykoli předtím. Nové výrobní zařízení umožnilo zefektivnit výrobu a zatraktivnilo šampaňské jak z chuťového, tak z estetického hlediska. Šampaňské se v očích světa rychle etablovalo jako symbol Francie. Zamiloval si ho americký prezident George Washington, stejně jako elita ruského národa.

Celosvětový boom zažilo šampaňské víno na počátku 19. století díky Němcům, kteří se masově usazovali ve francouzském regionu. To vysvětluje výskyt německých jmen na některých lahvích.

Láhev šampaňského má podle thegoodlifefrance kolem 49 milionů bublinek. Charakteristické bublinky, které zdobí všechna šampaňská vína, se tvoří během procesu druhé fermentace díky přidání cukru a kvasinek. Tyto dvě složky reagují za vzniku oxidu uhličitého, a to vytváří miliony bublinek zachycených ve velmi malém prostoru.

Jediný rozdíl mezi šumivým vínem a šampaňským je region, ze kterého pochází. Autentické šampaňské víno může pocházet pouze z vinařské oblasti Champagne ve Francii. Jakékoli „bublinky“ z jiných částí světa se prostě musí spokojit s titulem „šumivé víno“.

Vinice Champagne se rozkládá v pěti francouzských departementech: Aisne, Aube, Marne, Haute Marne a Seine-et-Marne s vápencovými a opukovými půdami. Klima je oceánské s kontinentálními vlivy.

Oblast Champagne je jednou z nejsevernějších vinic ve Francii. V důsledku toho je v ohrožení kvůli mrazům, krupobití a různým epidemiím. To pro vinaře znamená mimořádně náročnou péči o vinice a velice pečlivé zpracování, které má také za úkol upravit víno tak (standardizace chuti a stylu), aby chutnalo co nejširší skupině lidí.

Šampaňská vína mají kategorie v závislosti na obsahu cukru: extra brut (0-6 g/l cukru), brut nature, brut, extra dry, sec, demi-sec, doux (více než 50 g/l).

· Vinařská oblast Champagne ročně vyprodukuje asi 300 milionů lahví šampaňského.

· Více než 250 kilometrů sklepů na šampaňské leží pod městem Remeš, které je hlavním městem regionu Champagne. Nachází se v nich asi 200 milionu lahví.

· V Épernay je ulice Avenue de Champagne, která je jednou z nejdražších ulic na celém světě, protože ve sklepích pod ní jsou uloženy miliony lahví šampaňského.

· Francouzi ročně spotřebují 162,5 milionu lahví, což je asi 52 procent celkové světové produkce šampaňského. Po Francii následuje Belgie, Švýcarsko a Velká Británie.

· 33 % všech prodejů šampaňského se uskuteční v listopadu a prosinci.

· Sklenice standardní velikosti vydává každou sekundu 30 bublinek.

· Tlak v lahvi šampaňského je asi trojnásobek tlaku v pneumatikách auta.

· Při otevření lahve může korek šampaňského dosáhnout rychlosti 40 km za hodinu.

· Poranění korkovým špuntem patří ve Francii k nejčastějším domácím úrazům.

· První sklenka šampaňského má nejvíce bublin, což znamená, že první sklenka vás také nejrychleji opije. Každá sklenice poté nalitá z této láhve bude silnější než ta, která následuje.

· Dlouhou dobu bylo šampaňské vnímáno jako nebezpečné, protože lahve měly tendenci explodovat. V 19. století nosili výrobci šampaňského kovové masky na ochranu obličeje při manipulaci s lahvemi. Nakonec pevnější skleněné lahve a kovové uzávěry učinily balení vína stabilnější a bezpečnější.

· Winston Churchill byl jedním z největších pijáků šampaňského v historii. V letech 1908 až 1965 vypil odhadem 42 000 lahví.

· Marilyn Monroe se vykoupala v šampaňském. Na naplnění vany bylo potřeba 350 lahví.

Zdroj: francebucketlist.com, maisons.com, thegoodlifefrance-com