Článek
Na Sicílii patří San Giuseppe k nejsrdečnějším a nejuctívanějším svátkům v roce. Ten se samozřejmě slaví v každém italském regionu, ale opravdové historické zvyklosti jsou nejvýraznější na jihu země a stojí za to je objevit. Tento den má pro Sicilany velmi zvláštní význam. Ve skutečnosti, ve středověku podle legendy postihlo Sicílii velké sucho, které způsobilo nezastavitelný hladomor.
Mnozí zemřeli hlady a Sicilané se tak začali obracet ke sv. Josefovi a prosit ho, aby ostrov osvobodil od takových neštěstí. Jejich prosby byly vyslyšeny, a tak každý rok pro svého svatého připravují zvláštní pokrmy, kterými zdobí kostelní oltáře a také stoly pro všechny, kdo chtějí slavit.
Ohně už jsou zakázané
Večer před svátkem sv. Josefa byla celá Sicílie rozzářená stovkami ohňů, které se zapalovaly v každé čtvrti, v každé vesnici. Spalovalo se vše nepotřebné, co hořelo. Je jasné, že nešlo o ekologickou akci, ale lidé se tak zbavovali nepotřebných věcí. S tím už je teď konec. Ohně už jsou řadu let zakázané, ale je to kvůli častým požárům, které v tento večer vznikaly.
I přes zákaz a vidinu tučné pokuty se ohně ještě objevují, ale ne v takové míře. Ohně mají pro místní obyvatele svou vlastní symboliku, spalují minulost a dávají prostor pro nové začátky.
Přípravy trvají několik dní
Během dnů, které předchází oslavám, se hospodyňky nezastaví. Často se dokonce schází v největších kuchyních a pracují společně. Trouby se prakticky nevypínají. Kuchyně obsazují jen ženy. Muži chystají stoly k banketu a starají se o výzdobu. Jsou to oni, kdo v den sv. Josefa musí přinášet obětiny světci, prosit o milost a o ochranu pro svou rodinu.
Stoly se podle zvyklostí pokrývají jemnými lněnými ubrusy a ratolestmi z vavřínu a myrty. Stolovníky potom čeká minimálně 19 chodů.
Speciality pro tento významný den
Už tradičně se peče chléb San Giuseppe. Připravuje se výhradně ručně z mouky z tvrdé pšenice, Pecen má většinou podobu některého z tesařských nástrojů. Jak je známo, Josef byl tesařem. Větší bochníky se kladou kolem oltáře, ty menší zdobí oltář, stejně jako pomeranče, hlávkový salát, fenykl nebo celer.
Společnost hoduje na těstovinách se sardinkami a oblíbená je ryba boga (levná ryba oblíbená v sicilských domácnostech), připravená na grilu nebo smažená. Na stolech nesmí chybět artyčoky, fazole, hrách. Pro chudou populaci byla typická slaná ricotta, připravovaní na ostrově už od starověku. Na stole by také podle tradice neměl chybět ten nejlepší kohout ze dvora.
K oslavě patří i víno, které je součástí samotného rituálu a rozhodně se s ním nešetří. Víno má podobně jako ohně, očistný význam a symbolizuje odložení minulosti a další den zažít znovuzrození.
Na žádné italské slavnosti nechybí sladká tečka. Pro tento den je oblíbená sfincia. Měkký korpus zdobí ricotta, čokoládové lupínky a kandované ovoce. Původ receptu je připisovaný klariskám z již neexistujícího kláštera.
Josef, Marie a Ježíšek nemohou chybět
Kromě jídla patří k dalším zvykům, že jsou obsazeni do čestných rolí tři osoby, které zasednou ke stolu jako první a spustí rituál modliteb. Postava představující Josefa oloupe pomeranč a dělí ho i pro Marii a Ježíška. Konzumují požehnaný chléb a další jídla. Součástí těchto hostin je také tradice nakrmit méně šťastné lidi a silné místo zde má dobročinnost.
Zdroj: dallasicilia.com, scent-of-sicily.it
