Článek
Na rozdíl od rostlinných hamburgerů se syntetické maso vyrábí na bázi živočišných bílkovin. Ty jsou vypěstované v laboratoři pomocí techniky buněčných kultur. Malé množství svalové tkáně se získá klasickým způsobem u chovatelů a tvoří základ, který se napájením z bioreaktoru v laboratorních podmínkách na principu množení buněk kultivuje. (Není to tak snadné, ale vědci už to umí.)
Hledat alternativy je nutností
Jde o řešení, které dokáže zásadním způsobem snížit emise oxidu uhličitého v důsledku zmírnění dopravy, produkci skleníkových plynů z chovů a nezanedbatelné je snížení spotřeby vody potřebné k chovu zvířat.
Není tajemstvím, že kromě průmyslu je za zvyšujícím se množství metanu v ovzduší zodpovědné intenzivní zemědělství. Za posledních dvacet let to je o více než 10 %. Bill Gates se rozhodně nemýlí, když využívá své popularity a upozorňuje na problém, který potřebuje řešení, zvláště, když vezmeme v úvahu, že se předpokládá v roce 2050 kvůli zvýšení světové populace nutnost navýšení produkce potravin o 70 %.
Podle zveřejněné studie magazínu Science produkce masa zabírá 83 % zemědělské půdy. WWF ji považuje za zodpovědnou za 80 % těžby v amazonském deštném pralese. Veselá není ani skutečnost, že na kilogram vyprodukovaného hovězího masa je potřeba přes 15 tisíc litrů vody. Produkce masa je devastující pro životní prostředí a ekonomicky náročná tak, že kdyby se do cen zohlednily tyto dopady a práce na jejich odstranění, cena masa by musela být až o 150 % vyšší.
Upozornění na nutnost řešení problému je často médii prezentováno spíše jako koníček mladých lidí, kteří se chtějí zviditelnit, ale pravdou je, že jde o vážný ekologický a ekonomický problém, jehož řešení by se nemělo odkládat.
Další pohled na věc
Díky mnoha organizacím, jako jsou Esse Animali a Animal Equality, není žádné tabu, jakým způsobem se zvířata na maso chovají. Nehumánní zacházení, kterému jsou vystavena v chovech a na jatkách jsou ostudou společnosti, co by chtěla dobývat vesmír, ale neumí ctít život na vlastní planetě.
Pro inspiraci si stačí dát do vyhledávače: PAUL MCCARTNEY: KDYBY JATKA MĚLA SKLENĚNÉ STĚNY
I přes množství tajně pořízených nahrávek o brutálním zacházení se zvířaty určenými na náš stůl, to raději lidé řeší tak, že si namlouvají, že se nic dělat nedá. Jíst se přece musí. Jenže ono se dělat dá. A chov zvířat a zdraví člověka je „spojitá nádoba“, protože špatné podmínky chovu znamenají také například celou řadu antibiotik, která končí s masem na talíři.
Etické i ekologické hledisko
Zavírat oči před problémem už nelze. Cíl udržitelnějšího soužití – z etického a ekologického hlediska – stále naráží na mentalitu a zvyky, které jsou stále zakořeněné v konzumaci masa. Pro mnohé je úplné odpoutání se od masa ve stravě nemyslitelné, ale vědomí bolesti způsobené jiným živým bytostem by mělo být hnacím motorem pro hledání jiných možností. Právě syntetické maso by mohlo alespoň částečně problémy zmírnit, než se lidstvo posune dál.
Výroba prvního syntetického hamburgeru si vyžádala 300 000 dolarů a dva roky práce. Bylo to v roce 2013 na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku. Od té doby se však moc nezměnilo. Například v Singapuru schválili prodej kuřecích nugetů vypěstovaných v laboratoři. Zatím to však vypadá, že lidstvo není na takovou revoluci na talířích připraveno.
Než produkce laboratorního masa nahradí maso z velkochovů, zůstává řešení na každém z nás. Kdo se bez masa neobejde, měl by se alespoň snažit jeho konzumaci omezit, neplýtvat a upřednostňovat produkty z ekologického zemědělství.