Článek
Dobrou zprávou je, že lidstvo není úplně lhostejné a přichází změny. Jednou z nich je i nahrazení živočišných bílkovin alternativní variantou. Poradenská společnost z Bostonu zmiňuje, že do roku 2035 by se mělo množství alternativních proteinů celosvětově zvýšit ze současných 2 % na 11 %.
Jedním dechem také uvádí, že změny k lepšímu se dějí příliš pomalu a už dnes extrémní počasí způsobuje lidem ztráty na životech a na majetku v takové míře, jakou historie nepamatuje. I v případě, že by se hned přestala spalovat fosilní paliva, znečištění způsobené skleníkovými plyny z potravin, z nichž většina pochází z produkce masa a mléčných výrobků, by nebezpečně zahřívalo planetu.
Co nelze ignorovat
Krávy a ovce vypouští do ovzduší nejvíce metanu. Lesy, a to i amazonské deštné pralesy, jsou pustošeny, aby se vytvořily pastviny a pěstovala se sója, z níž tři čtvrtiny slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Investice šetrné ke klimatu
Ze studie stejné poradenské společnosti vyplývá, že zvýšením podílu alternativních proteinů jako náhrady za maso, by se do roku 2030 snížilo znečištění skleníkovými plyny o takové množství, které celosvětově produkuje lodní doprava. Studie uvádí že technologie na výrobu veganských produktů jsou již tak pokročilé, že každý dolar investovaný do rostlinných bílkovin ušetří třikrát více emisí než dolar vložený do ekologizujících průmyslových odvětví.
Metan zahřeje planetu za 20 let 82krát více než oxid uhličitý a tvoří asi polovinu emisí ze zemědělství.
Přitom některé rostlinné proteiny ze sóji a hrachu mohou konkurovat masu texturou i cenou. Optimistické prognózy uvádí, že veganské maso vyrobené fermentací proteinů nebo pěstováním buněk v laboratoři dosáhne svého potenciálu během deseti let. Zatím je obliba rostlinných náhražek pouze ve vyspělých zemích a skupina veganů a vegetariánů tam tvoří méně než 10 % populace.
Poslední trendy ve fungujících ekonomikách se snaží nevnucovat lidem přísný veganský styl, ale vytvářet chutnou a zdravou alternativu oblíbených jídel, a postupně tak vést celou společnost k snižování spotřeby masa.
Jídlo
Nabízet lidem alternativu k masu je snadné
V Německu asi polovina lidí plánuje podle studie MDPI zveřejněné v roce 2020 jíst méně masa. U pokladen supermarketu Edeka v centru Berlína zavedli pro návštěvníky ochutnávku udržitelných produktů a zákazníci na to reagovali velice pozitivně a začali si tyto výrobky dávat při nákupu do košíků. Mluvčí Penny, německého řetězce diskontních supermarketů, který v roce 2020 uvedl na trh vlastní veganskou značku, uvedl, že prodeje bezmasých alternativ zaznamenaly v prvním čtvrtletí roku 2022 dvouciferný růst.
Spotřebitelé uvádí, že volí veganské produkty hlavně kvůli životnímu prostředí a roli hraje i ohled na životní podmínky zvířat. Největší překážkou k zvýšenému zájmu o takové potraviny se uvádí nedostatečná osvěta o výživných hodnotách a leckdy i odlišná chuť, než konzument očekává.
Simulace textur je hlavní výzvou
Společnosti, které investují nemalé peníze do nákladných technologií uvádí, že největším oříškem u alternativních produktu je nejen chuť, ale i textura potravin. Lidé očekávají, že sousto veganského masa jim přinese v ústech stejný pocit, jako by jedli skutečné maso. Právě měkká hmota, která se sice chutí podobá masu, ale nemá jeho strukturu, je od dalšího experimentování odrazuje.
Pro výrobce jde o složitý proces, kdy musí své alternativní produkty co nejvíce přizpůsobit klasickým potravinám. A nejde jen o klobásy, hamburgery nebo steaky. Podobné je to i s alternativami k mléčným produktům, kdy například jedna švédská společnost byla mezi prvními výrobci produktů na bázi ovsa a musela vynaložit hodně úsilí, aby rostlinné mléko bylo vhodné do kávy (problémem bylo jeho srážení). Technické inovace změnily trh s rostlinnými nápoji a také díky baristům, kteří začali rostlinná mléka nabízet, patří dnes ovesné mléko k nejoblíbenějším.
Vše by urychlilo snížení dotací na maso a zvýšení podpory zdravější alternativy
Vlády vyplatily zemědělcům například v roce 2017 celosvětově 233 miliard dolarů na opatřeních na podporu zemědělství. Přibližně jedna pětina dotací šla přímo do produkce masa a celá desetina do mléčných výrobků. Dalších 22 % bylo použito na dotování obilí, které se z poloviny použilo na výkrm hospodářských zvířat.
Přechod dotací na alternativní náhražky masa by umožnil výrobcům potravin více možností, jak se začít orientovat na rostlinnou stravu. Ve své podstatě jsme přece jen pár tisíciletí všežravci a jen část populace jásá nad cizrnou nebo čočkou. Pokud by ale požitek z veganského hamburgeru byl opravdu srovnatelný s tím hovězím, určitě by si své místo na grilu našel.
Zdroj: MDPI, Analýza BCG
