Hlavní obsah
Názory a úvahy

Ženíšek ministrem? Jen další úlet TOP 09

Foto: X / Marek Ženíšek

TOP 09 pokračuje v žehlení problému, který si sama připravila. V krátké době kauza Feri, odchod ministryně Langšádlové, tragický výběr náhradníka číslo jedna a nyní navíc i náhradníka číslo dva.

Článek

Po neúspěšném pokusu s angažováním Pavla Tuleji na uvolněný post zřejmě TOP 09 nemá dost. Pravděpodobně tak dále jede na stejné vlně optimismu, který ještě nedávno ukázala předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když tvrdila, že Tulejova kandidatura je jistá i přes zjištěné pochybnosti v jeho publikační činnosti. Což se samozřejmě nepotvrdilo, neboť Tuleja svou kandidaturu vzdal.

Nyní předsednictvo strany vybralo dalšího favorita, zkušeného politika a poslance Marka Ženíška (TOP 09). Ten se může pyšnit mj. doktorátem z politologie. Mohlo by se tak zdát, že je ideální volbou ve chvíli, kdy je pověst strany pošramocena asi nejvíce za dobu její existence. Ale nebyla by to TOP 09, aby to bylo tak jednoduché. Marek Ženíšek je ve skutečnosti dalším špatným kandidátem na post ministra pro vědu a výzkum.

Dva důvody, proč by se Ženíšek neměl stát ministrem

Neuplynul ani měsíc od vynesení pravomocného rozsudku za znásilnění nad exposlancem TOP 09 Dominikem Ferim a máme tu kandidáta na ministra, který Feriho v počátcích jeho podezření (rok 2021) neváhal označit za frajera a ocenil jeho „učebnicovou politickou kulturu“. Pochopitelně v té době zde nebyl pravomocný rozsudek, ale přesto mu nedělalo problém postavit se na stranu (tehdy) potenciálního pachatele místo strany (tehdy) potenciálních obětí. Ale i to se stane. Nepochopitelné ale zůstává, že po vynesení pravomocného rozsudku neměl Marek Ženíšek dostatek sebereflexe a špetky slušnosti, aby se omluvil a vzal svůj výrok zpátky. Zřejmě ukázka oné „učebnicové politické kultury“.

Druhým důvodem je fatální mezera ve vnímání historie, zvláště pokud se jí dopouští doktor politologie. V roce 2021 Ženíšek ve svém tweetu totiž upozornil na to, že demokracie se neumí bránit naivitě a populismu. To ilustruje na tom, že v Československu v roce 1946 „jsme si sami zvolili komunisty“. Sebemrskačství je sice známá vlastnost mnohých spoluobčanů, ale zde se příměr opravdu nepovedl. Volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky v roce 1946 se totiž nedají považovat za skutečné svobodné volby. Proč? Bylo totiž umožněno kandidovat pouze stranám sdruženým v Národní frontě, pravicové strany kandidovat nemohly a nepočítalo se ani s existencí opozice (neboť fakticky kandidovala pouze jedna koalice stran). Navíc i v této parodii na volby získala KSČ „jen“ 31,1 % hlasů. Komunisté samotní tedy většinu neměli, ale především si Češi tehdy opravdu komunisty nezvolili, neboť zkrátka nikdy v rukou skutečnou volbu neměli.

Je sice hezké ohánět se demokracií, ale prvně by to chtělo demokracii vůbec rozpoznat. To se v tomto případě panu Ženíškovi nepovedlo. Ale co já vím, nejsem kandidát na ministra, ani nemám doktorát z politologie.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz