Článek
Jako předřečníci byli rakouská ministryně zahraničních věcí Beate Meinl-Reisinger (NEOS) a bývalý nizozemský ministerský předseda a rytíř Řádu sv. Jiří – Evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského Jan Peter Balkenende (CDA).
JCKV Karel Habsbursko-Lotrinský se ve svém projevu věnoval mezinárodní politice a hlavně pozici Evropy, respektive Evropské unie, na mezinárodním poli a ve vztahu k USA. Zmínil přesun zájmu USA z Atlantiku do Pacifiku, což považuje za předvídatelné, ale podle arcivévody to evropští politici ignorovali. Zmiňuje novou bezpečnostní strategii USA, kde EU není považována za partnera, a poukazuje, že v mnoha bodech je až protichůdná.
Arcivévoda Karel hovořil o neodpovědnosti při čelení povinností Evropy a jejích politiků. Zkritizoval, že Evropa zlenivěla a nehodlá vytvářet hodnoty a bohatství. Zkritizoval pohodlnost ve směru k autoritářským režimům v Moskvě, Pekingu atd.
Ve svém projevu titulární český král kritizuje nacionalismus a skupinu v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, kteří podle něj nejsou patrioti a ani nejsou pro Evropu. Hovoří o tom, že mnozí v této skupině jsou servilní vůči ruskému režimu Vladimira Putina. Kritizuje spojování Patriotů pro Evropu se střední Evropou a říká: „Mitteleuropa, tato myšlenka nadnárodní říše, kterou známe z historie, nemá s těmito nacionalisty absolutně nic společného. Byla to jejich ideologie, která zničila střední Evropu.“
Ve svém projevu se dále věnoval principu subsidiarity. Arcivévoda rozebral definici podle encykliky Quadragesimo anno od papeže Pia XI. a citoval: „Stejně jako to, co jednotlivec může dosáhnout z vlastní iniciativy a vlastní silou, by mu nemělo být odebíráno a připisováno činnosti společnosti, tak je nespravedlivé tvrdit ve prospěch většího a nadřazeného společenství, co mohou dosáhnout a dovést k úspěšnému konci menší a podřízená společenství; zároveň je to krajně škodlivé a narušuje celý společenský řád.“ Zdůraznil, že princip subsidiarity je důležitý pro Evropu a společnost.
Další část projevu patřila ruské agresi vůči Ukrajině. Jako konečný cíl vidí porážku „moskevské koloniální říše“. Varoval, že pokud Evropa nebude schopná zastavit Rusko, tak do dá signál Čínské lidové republice napadnou Tchaj-wan a Rusku napadnout evropské státy v NATO.
Již tradičně vyslovil požadavek, že „Evropa, Evropská unie, potřebuje skutečnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku“ a dodal, že „evropská zahraniční politika neznamená jen koordinaci zahraničních politik 27 členských států – a doufám, že jich bude více – ze strany vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, ale také ministerstvo zahraničí EU v čele s ministrem zahraničí.“ Pro to označil za potřebné jádro evropské ústavy a vyjádřil tezi, že toto je pravý projev suverenity evropských států.
Závěr celého projevu je zakončen výzvou: „Právě proto si my jako Evropané musíme položit otázku, zda chceme i nadále zůstat v samolibém pohodlí – a stát se tak pěšáky neevropských mocností – nebo zda se chceme stát nezávislými aktéry na světové scéně.
Stále máme příležitost, stále máme příležitost stát se nezávislými aktéry. Myslím, že všichni tady vědí, že tuto možnost jednoznačně preferuji.
Neodmítejme svou zodpovědnost; berme ji jako Evropané vážně!“
Autor: E. Pašingr
