Karpatská osmička: rodí se nový prostor střední Evropy

Na západní Ukrajině se ve dnech 18. až 20. září 2026 odehrává událost, která může být z dlouhodobého pohledu významnější, než by odpovídalo pozornosti, kterou jí zatím věnuje český veřejný prostor. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolal první summit nové Karpatské integrační iniciativy, označované jako C8 neboli Karpatská osmička.

Nový formát má spojovat Ukrajinu, Polsko, Slovensko, Česko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Evropská unie se účastní rovněž. Politická část prvního setkání probíhala v Ivano-Frankivské oblasti, samotné Karpatské ekonomické fórum hostí horské středisko Bukovel. Zelenskyj při zahájení zdůraznil, že nejde pouze o setkávání centrálních vlád, ale také o propojení regionů, samospráv, podnikatelů a dalších institucí napříč karpatským prostorem.

Program je ostatně podstatně širší než pouhá demonstrace politické solidarity s napadenou Ukrajinou. Bezpečnost, energetika, doprava, logistika, přeshraniční infrastruktura, investice a hospodářská spolupráce se v dokumentech C8 objevují vedle ochrany přírody, cestovního ruchu, kultury nebo spolupráce místních komunit. První summit doprovází rozsáhlé ekonomické fórum se zhruba 550 zástupci byznysu. Podle Reuters bylo v souvislosti se summitem podepsáno více než padesát dohod v hodnotě přesahující jednu miliardu eur, přičemž více než polovina směřuje do projektů spojených s obnovitelnými zdroji energie.

Ambice jsou však ještě širší. Zakládající deklarace pracuje s představou karpatského prostoru jako svébytného evropského makroregionu a výslovně se hlásí k hlubší spolupráci na úrovni Evropské unie. Bezpečnost, stabilitu a hospodářský rozvoj Karpat chápe jako součást stability a prosperity celé Evropy.

Pro českého pozorovatele je důležité už to, že u vzniku nové struktury nechybí zástupci našeho státu. Na prvním summitu nás zastupuje první místopředseda Senátu Jiří Drahoš. Český Senát označil Karpatskou osmičku za příležitost k posílení energetické bezpečnosti, investic, občanské společnosti i další spolupráce s Ukrajinou. Drahoš se během návštěvy setkal mimo jiné s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým, předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem a rumunským prezidentem Nicuşorem Danem.

Zajímavá je také slovenská účast. Premiér Robert Fico měl původně na Ukrajinu přijet osobně a ještě den před summitem o cestě veřejně hovořil. Kvůli zdravotním problémům návštěvu zrušil a slovenskou delegaci nakonec vedl státní tajemník ministerstva zahraničí Marek Eštok. To je důležitá připomínka v době, kdy bývá slovenská zahraniční politika v části veřejné debaty redukována téměř výhradně na vztah Ficovy vlády k Rusku. Konkrétní účast Slovenska na projektu vznikajícím přímo na ukrajinském území ukazuje složitější realitu. Bratislava může mít s Kyjevem ostré spory v otázkách války, energetiky či bezpečnostní politiky a současně mít velmi praktický zájem na přeshraniční infrastruktuře, obchodu a poválečné obnově sousední země.

Ještě výraznější je případ Srbska. Prezident Aleksandar Vučić přijel na summit osobně. Pro stát, jehož zahraniční politika se po dlouhá léta snaží balancovat mezi Evropskou unií, Ruskem a Čínou, je už samotná účast prezidenta na podobném formátu významným signálem. Obraz Srbska jako jednoznačného ruského satelitu ostatně realitě dlouhodobě neodpovídá. Bělehrad podporuje územní celistvost Ukrajiny a od začátku války poskytoval Kyjevu humanitární, finanční a energetickou pomoc. Vučić v červenci 2026 navštívil Kyjev a v srpnu následovala Zelenského oficiální návštěva Bělehradu. Srbsko zároveň podporuje evropskou perspektivu Ukrajiny.

Právě Srbsku může Karpatská osmička nabídnout zajímavý geopolitický prostor. Země se může účastnit praktické regionální spolupráce s členskými státy EU i s Ukrajinou, aniž by tím okamžitě musela vyřešit všechny rozpory své zahraniční politiky. Zda bude jednou možné mluvit o definitivním překonání dřívějšího geopolitického balancování mezi Moskvou a evropským prostorem, ukáže až další vývoj. Samotná účast na C8 je však jedním z konkrétních kroků tímto směrem.

Nejzajímavější na Karpatské osmičce možná není její současná institucionální podoba, ale prostor mezi národním státem a Evropskou unií, který může postupně vyplnit.

C8 nemusí stát v opozici vůči Evropské unii, Iniciativě Trojmoří, Podunajské strategii nebo Visegrádské skupině. Samotná zakládací deklarace ostatně počítá se synergií s již existujícími formáty, výslovně zmiňuje Strategii EU pro Podunají i Trojmoří a uvažuje o vytvoření makroregionální strategie EU přímo pro Karpaty. Současně nechce stavět pouze na spolupráci vlád. Mluví o státech, regionech, místních samosprávách, občanské společnosti, podnikatelích a akademické sféře a výslovně používá princip tvorby politiky „zdola nahoru“.

Právě tady se C8 dotýká starší evropské debaty o subsidiaritě. Evropská integrace totiž nemusí znamenat, že všechna rozhodnutí budou postupně soustředěna do jednoho centra. Princip subsidiarity, zakotvený také ve smlouvách Evropské unie, říká v základním smyslu něco jiného: vyšší úroveň má zasahovat tam, kde cíle nelze uspokojivě naplnit na úrovni nižší. Tam, kde to možné je, má rozhodování zůstat co nejblíže občanům, státům, regionům a obcím.

Takové pojetí Evropy dlouhodobě prosazovali také politicky aktivní představitelé habsbursko-lotrinského rodu. Ota Habsbursko-Lotrinský, který byl v letech 1979 až 1999 poslancem Evropského parlamentu a po desetiletí patřil k představitelům Panevropské unie, spojoval silnější evropskou integraci s požadavkem subsidiarity a decentralizace. Prosazoval například společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, ale současně odmítal představu Evropy, v níž by státy a regiony ztratily vlastní prostor k rozhodování. V jednom ze svých pozdních rozhovorů to formuloval jako hledání evropského uspořádání, které bude v podstatných otázkách sjednocené, zatímco v ostatních zachová svobodu a vnitřní decentralizaci.

Podobně o subsidiaritě hovoří jeho syn Karel Habsbursko-Lotrinský, současná hlava rodu a někdejší poslanec Evropského parlamentu. V jeho pojetí subsidiarita nekončí u vztahu mezi Bruselem a národními vládami. Jde o celou pyramidu odpovědnosti: co může vyřešit obec nebo region, nemá bezdůvodně přebírat stát; co dokáže řešit stát, nemá automaticky přecházet na Evropskou unii. Na evropské úrovni mají naopak být ty otázky, u nichž společný postup skutečně přináší schopnost jednat – Karel Habsbursko-Lotrinský mezi ně řadí především zahraniční a bezpečnostní politiku.

V této optice lze Karpatskou osmičku chápat jako jeden z možných mezistupňů evropského uspořádání. Ne jako novou nadřazenou mocenskou strukturu, ale jako mechanismus, v němž státy se společnými geografickými a hospodářskými problémy řeší část svých zájmů společně ještě předtím, než je třeba přenášet na celoevropskou úroveň. Dopravní koridory přes Karpaty, přeshraniční energetika, vodní hospodářství, ochrana horské krajiny nebo spolupráce sousedních regionů jsou typickými otázkami, u nichž čistě národní pohled často nestačí, zatímco celoevropská regulace může být příliš vzdálená místním podmínkám.

Vedle sebe by tak mohla existovat jednotlivá města a regiony, národní státy, karpatské či podunajské regionální struktury a nad nimi Evropská unie. Nešlo by přitom o čtyři navzájem soupeřící úrovně. Každá by měla řešit především to, k čemu je svou velikostí a povahou nejlépe vybavena. Právě v tomto smyslu se model regionální spolupráce přibližuje principu subsidiarity, o němž mluvili Ota i Karel Habsbursko-Lotrinští.

Do této architektury lze zasadit také Trojmoří a Visegrádskou skupinu. V4 vznikla v konkrétní geopolitické situaci počátku devadesátých let a její čtyři státy zůstávají přirozenými partnery. Dnešní síť středoevropských vztahů je ale podstatně širší.

Proto se do budoucna nabízí možnost, že část praktických funkcí dnes spojovaných s V4 bude stále častěji řešena v širších karpatských a podunajských formátech. Nemuselo by jít o jednorázové nahrazení jedné organizace druhou. Spíše o postupné vytvoření podunajsko-karpatské sítě, v níž se budou jednotlivé formáty překrývat podle toho, jaký problém právě řeší.

Karpatská osmička je zatím na úplném začátku a teprve další summity ukážou, zda bude tento potenciál skutečně naplněn. Její zakládající dokument však už nyní spojuje evropskou integraci s regionální spoluprací, samosprávami a principem zdola nahoru.

Právě to může být z dlouhodobého hlediska významnější než samotné založení další mezinárodní zkratky. Pokud se C8 propojí s evropskými institucemi, Trojmořím a existujícími podunajskými a visegrádskými mechanismy, vznikne praktická zkouška modelu, v němž evropská integrace a regionální svébytnost nemusí stát proti sobě. Společná Evropa může v některých oblastech potřebovat větší schopnost jednat a zároveň ponechávat jiné kompetence státům, regionům, městům a obcím.

Takový model se nápadně blíží představě Evropy, kterou po desetiletí formulovali Ota Habsbursko-Lotrinský a po něm Karel Habsbursko-Lotrinský: integrace tam, kde společný postup poskytuje skutečnou přidanou hodnotu, a subsidiarita všude tam, kde věci dokážou lépe spravovat menší a občanům bližší společenství.

Autor: Martin Cikán

CARPATHIAN 8 SUMMIT (2026a) Carpathian 8 Summit: One region. Connected nations. Bukovel, 18.–20. září 2026. Dostupné z: https://www.c8summit.org/en [cit. 19. 9. 2026].

CARPATHIAN 8 SUMMIT (2026b) Why the Carpathians. Bukovel, 2026. Informace o ekonomickém potenciálu karpatského makroregionu, investicích a zamýšlené makroregionální strategii EU. Dostupné z: https://www.c8summit.org/en/why-carpathians [cit. 19. 9. 2026].

CARPATHIAN 8 SUMMIT (2026c) Program. Program zakládajícího summitu Karpatské osmičky, 18.–20. září 2026. Dostupné z: https://www.c8summit.org/en/program [cit. 19. 9. 2026].

CARPATHIAN 8 SUMMIT (2026d) Venues: The Summit in Bukovel – places on the map. Informace o místech konání summitu včetně Radisson Blu Bukovel. Dostupné z: https://c8summit.org/en/venue [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026a) Ukraine Launched a New Cooperation Format – The Carpathian Integration Initiative – And Brought Its Participants Together for the First Summit in the Ivano-Frankivsk Region. 18. září 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/ukrayina-zapochatkuvala-novij-format-spivpraci-karpatsku-int-106449 [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026b) Declaration of the Carpathian Integration Initiative Summit. 18. září 2026. Zakládající deklarace Karpatské integrační iniciativy. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/deklaraciya-samitu-karpatskoyi-integracijnoyi-iniciativi-106445 [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026c) For the First Time, Here in Ukraine, in Our Part of the Carpathians, We Hold a Summit That Brings Together All the Carpathian States – Address by the President to the Participants of the Carpathian Summit. 18. září 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/vpershe-v-ukrayini-v-nashij-chastini-karpat-samit-yakij-obye-106437 [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026d) Carpathian Initiative: A Region with a GDP of More Than $3.4 Trillion and the Potential to Grow Twice as Fast as the EU. 18. září 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/karpatska-iniciativa-region-iz-vvp-ponad-34-triljona-j-poten-106457 [cit. 19. 9. 2026].

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY (2026) Místopředseda Drahoš na summitu na Ukrajině: Karpatská osmička je další podporou Ukrajině i příležitostí pro spolupráci. 19. září 2026. Dostupné z: https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?O=15&from=M&id=4116&ke_dni=9.3.2026 [cit. 19. 9. 2026].

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÝCH VECÍ A EURÓPSKYCH ZÁLEŽITOSTÍ SLOVENSKEJ REPUBLIKY (2026) Štátny tajomník M. Eštok: Posilňovanie spolupráce v karpatskom regióne môže priniesť príležitosti pre Slovensko. 18. září 2026. Dostupné z: https://www.mzv.sk/pressreleasedetail?articleId=59968209&groupId=10182&p_p_id=sk_mzv_portal_pressrelease_detail_portlet_PressReleaseDetailPortlet&p_p_lifecycle=0 [cit. 19. 9. 2026].

EVROPSKÁ KOMISE (2025) Serbia Report 2025. Directorate-General for Enlargement and Eastern Neighbourhood. Brusel, 4. listopadu 2025. Dostupné z: https://enlargement.ec.europa.eu/serbia-report-2025_en [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026e) Continued Humanitarian Support, Expanded Bilateral Cooperation and Trade, and the Implementation of Joint Projects With Serbia – the Presidents of Ukraine and Serbia Met in Belgrade. 8. srpna 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/prodovzhennya-gumanitarnoyi-pidtrimki-rozshirennya-dvostoron-105753 [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026f) President of Ukraine Discussed Transport and Infrastructure Projects, Energy Support, and Humanitarian Assistance for Ukrainians with Prime Minister of Serbia. 8. srpna 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-ukrayini-obgovoriv-iz-premyer-ministrom-serbiyi-re-105757 [cit. 19. 9. 2026].

PREZIDENT UKRAJINY (2026g) The 5th Ukraine–Southeast Europe Summit Held in Kyiv: Key Outcomes. 15. července 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/u-kiyevi-vidbuvsya-v-samit-ukrayina-pivdenno-shidna-yevropa-105477 [cit. 19. 9. 2026].

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ POLSKÉ REPUBLIKY (2026) Three Seas Initiative. Gov.pl. Dostupné z: https://www.gov.pl/web/diplomacy/three-seas-initiative2 [cit. 19. 9. 2026].

EVROPSKÝ PARLAMENT (2026) Zásada subsidiarity. Fakta a čísla o Evropské unii. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/7/het-subsidiariteitsbeginsel [cit. 19. 9. 2026].

OTTO VON HABSBURG FOUNDATION (2022) The future of Europe – The legacy of Otto von Habsburg. 5. prosince 2022. Dostupné z: https://habsburgottoalapitvany.hu/en/the-future-of-europe-the-legacy-of-otto-von-habsburg-2/ [cit. 19. 9. 2026].

OTTO VON HABSBURG FOUNDATION (2026) Monarchic heritage, modern Europe. 20. března 2026. Dostupné z: https://habsburgottoalapitvany.hu/en/monarchic-heritage-modern-europe/ [cit. 19. 9. 2026].

HABSBURG-LOTHRINGEN, K. (2022) Der Kampf um die Seele Europas: Rede zur Zukunft Europas. 11. ledna 2022. Oficiální stránky Karla Habsbursko-Lotrinského. Dostupné z: https://karlvonhabsburg.at/der-kampf-um-die-seele-europas/ [cit. 19. 9. 2026].