Článek
Na celý návrh se můžete podívat zde.
Aby rozhodování panovníka bylo vždy informované a reflektovalo různorodé názory ve společnosti, zřizuje návrh ústavy Státní radu. Jedná se o konzultativní a poradní orgán, který slouží ke stabilizaci politického života a pomáhá panovníkovi činit závažná rozhodnutí v souladu s potřebami státu.
Složení: Státní rada zasedá pod předsednictvím panovníka (případně regenta) a tvoří ji význační ústavní činitelé: předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády (premiér), vůdce opozice (viz výše, předseda hlavní opoziční strany), ministr obrany, ministr zahraničních věcí.
Panovník tedy pravidelně za jeden stůl svolá představitele zákonodárné moci (šéfy obou parlamentních komor), výkonné moci (premiéra a klíčové ministry) i opozice. To zajistí, že při projednávání státních záležitostí zaznívají různé úhly pohledu. Kromě těchto stálých členů může panovník přizvat i další osoby, pokud uzná, že je jejich přítomnost užitečná – může jít buď o trvalé členy (např. bývalé hlavy komor, experty), nebo o hosty pro konkrétní jednání dle tématu.
Fungování: Státní radu svolává panovník alespoň jednou měsíčně, případně i častěji, vyžaduje-li to situace. Na zasedáních se diskutují zásadní politické otázky, záměry a krize. Rada nemá rozhodovací pravomoc sama o sobě – její funkce je poradní. Panovník s jejími členy konzultuje například záměr rozpustit Poslaneckou sněmovnu (jak stanoveno výše), vyhlášení amnestie, nasazení ozbrojených sil, jmenování významných funkcionářů, nebo třeba postup v mezinárodní politice. Státní rada tak funguje jako platforma pro dialog mezi hlavou státu, vládou, parlamentem a opozicí mimo ostrou veřejnou politickou polemiku. V důvěrnějším prostředí je možné hledat konsenzus či aspoň porozumění postojům, což může předejít zbytečným konfliktům.
Proč je Státní rada užitečná: Zavedení Státní rady vychází z historické tradice panovnických poradních sborů (např. tajná rada či korunní rada) a přizpůsobuje ji dnešku. Jejím přínosem bude:
- Lepší informovanost panovníka: Než panovník učiní důležité rozhodnutí, vyslechne si přímo od premiéra, parlamentních lídrů či odborných ministrů argumenty a fakta. Nebude tak odkázán jen na jednostranné zprávy. To zvyšuje kvalitu jeho rozhodnutí.
- Zapojení všech stran: Opozice má díky účasti svého vůdce zajištěno, že i její hlas bude slyšen při zásadních otázkách. To posiluje pocit spoluzodpovědnosti napříč politickým spektrem – opozice nemá být jen kritizující outsider, ale konstruktivní partner v momentech, kdy jde o státní zájem.
- Prevence krizí: Pravidelná setkání pomáhají budovat osobní vztahy a důvěru mezi klíčovými činiteli. Mnohé nedorozumění se může vyřešit interně na Státní radě, než by přerostlo v otevřený spor. Panovník jako moderátor diskuse může zmírňovat napětí mezi vládou a opozicí nebo mezi komorami parlamentu.
- Legitimita rozhodnutí panovníka: Když panovník něco rozhodne po projednání v tak širokém fóru, má to větší autoritu. Například pokud po konzultaci ve Státní radě rozpustí Sněmovnu, veřejnost ví, že to nebyl ukvapený nápad panovníka, ale krok zvažovaný s premiérem, šéfy parlamentu atd., což zvýší akceptaci takového kroku.
Ve výsledku Státní rada posílí spolupráci mezi ústavními institucemi a napomůže plynulému chodu státu. Pro občany to znamená méně veřejných konfliktů na nejvyšší úrovni a lepší koordinaci v době krizí (jednotný postup napříč vládou a opozicí, za účasti panovníka). Tato instituce je ryze poradní, tedy nedochází k žádnému oslabení demokracie – naopak zlepšuje informovanost rozhodování a může zamezit extrémním krokům, pokud by s nimi většina členů rady nesouhlasila (panovník by se vystavil kritice vlastní rady, což jej může odradit).
Autor: Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
