Článek
Evropská unie ráda mluví o konkurenceschopnosti průmyslu. Evropské firmy mají investovat, digitalizovat, snižovat spotřebu energií, zavádět automatizaci, vyvíjet nové výrobky a obstát v konkurenci Spojených států a Číny.
Jedna regulace má chránit životní prostředí, druhá zvýšit kybernetickou bezpečnost, třetí zajistit transparentnost dodavatelského řetězce, čtvrtá snížit emise a pátá zlepšit nakládání s obaly. Každá zvlášť může působit rozumně. Výrobní podnik ale neplní jednu regulaci po druhé v laboratorních podmínkách. Plní je všechny současně a zároveň musí obstát v tržním prostředí.
Představme si středně velkého českého dodavatele pro automobilový průmysl. Ještě před nástupem nové evropské regulatorní vlny musel zvládat IATF 16949, požadavky VDA, zákaznické audity, FMEA, PPAP, SPC, MSA, IMDS, REACH, procesní audity, sledování reklamací, řízení změn, dohledatelnost výroby, dokumentaci materiálů a řadu dalších povinností.
Automobilový průmysl vyžaduje vysokou míru bezpečnosti, přesnosti a dohledatelnosti. Žádná nová regulace však nepřichází do podniku, ve kterém sedí nevyužití administrativní pracovníci a čekají na další úkoly. Přichází do organizace, která už dnes zaměstnává kvalitáře, technology, nákupčí, pracovníky logistiky, ekology, energetiky, IT specialisty, účetní a manažery právě proto, aby zvládla existující požadavky. Na tento základ se postupně nabalují nové vrstvy, které logicky generují další administrativní zátěž.
Právě zde vzniká jádro současného problému.
Každý nový požadavek musí někdo odpracovat
Regulace se v politické debatě obvykle popisuje několika větami. Ve výrobním podniku se však každá nová povinnost promění v konkrétní pracovní úkoly. Někdo musí zjistit, zda se předpis na podnik vztahuje. Někdo musí prostudovat požadavky, určit potřebná data a získat je z výroby, nákupu, logistiky, energetiky nebo od dodavatelů. Někdo musí vytvořit nový proces, upravit informační systém, napsat směrnici, proškolit zaměstnance a připravit podklady pro audit.
Technolog, který připravuje podklady do reportingu, nemůže ve stejnou chvíli optimalizovat výrobní proces. Pracovník kvality, který vyplňuje další zákaznický dotazník, neřeší prevenci vad. Nákupčí, který shání emisní data od dodavatelů, nevyjednává lepší cenu materiálu. IT specialista připravující dokumentaci k auditu NIS2 nepracuje na automatizaci výrobních dat.
Firma nemá nekonečný počet kvalifikovaných lidí. Každá další regulatorní povinnost proto nemá pouze cenu na faktuře. Má také náklady obětované příležitosti.
Od ESG po plastový granulát
Dobře je to vidět na ESG reportingu. Menší výrobní podnik může mít pocit, že se jej povinnost netýká přímo. Jeho odběratelem však může být velká nadnárodní společnost, která potřebuje údaje od svých dodavatelů.
Přichází dotazník: Kolik energie firma spotřebovala? Jaký byl její energetický mix? Jaké emise vznikají při výrobě? Jaká je uhlíková stopa konkrétního výrobku? Odkud pochází materiál? Kolik obsahuje recyklované složky? Jak firma pracuje s odpady? Jaké údaje může dodat o svých vlastních dodavatelích?
Zákonná povinnost velkého podniku se tak prostřednictvím dodavatelského řetězce dostává i k firmě, která sama nemusí být přímým adresátem příslušného předpisu. Je třeba najít data, sjednotit jejich strukturu, určit odpovědnosti, komunikovat s dodavateli, odpovědět zákazníkovi a údaje pravidelně aktualizovat.
Podobně funguje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích CBAM. Pro podnik nemusí být problémem pouze samotná cena uhlíku vložená do některých dovážených materiálů. Ještě předtím přichází administrativní vrstva: identifikace příslušných vstupů, získání dat, komunikace s dodavateli a reporting.
U regulace je proto třeba rozlišovat několik různých nákladů. Prvním je náklad administrativní: lidé, evidence, reporting a poradci. Druhým je náklad investiční: software, zařízení a úpravy infrastruktury. Třetím může být samotné zvýšení ceny vstupu. Ve veřejné debatě se tyto vrstvy často směšují. Firma však platí všechny.
Jednotlivě nejde o katastrofické náklady. Jenže stejná firma mezitím řeší kybernetickou bezpečnost, obaly, energetiku, ESG reporting, chemickou legislativu, požadavky zákazníků a desítky existujících systémů kvality. Žádná povinnost sama o sobě nemusí podnik položit. Jejich součet ale vytváří celé další oddělení práce, které nevyrábí jediný díl.
Čtyři a půl milionu korun bez přidané hodnoty
U firmy s hrubým ziskem 100 milionů korun představuje výše uvedené dodatečný náklad 4,5 milionu korun. Zůstane méně peněz na dividendy, investice i další rozvoj podniku. Pokud se náklady do cen promítnout podaří, zaplatí je zákazník. V obou případech však investor vidí, že evropské prostředí zvyšuje náklady, snižuje výnosnost kapitálu a omezuje prostor pro produktivní investice.
Čtyři a půl milionu korun je vynaloženo, aniž by firma vyrobila jediný díl navíc. A tento účet nakonec vždy někdo zaplatí. Pokud podnik nedokáže náklady promítnout do cen, sníží se jeho zisk a návratnost kapitálu. Zůstane méně peněz na dividendy, investice i další rozvoj podniku. Pokud se náklady do cen promítnout podaří, zaplatí je zákazník. V obou případech však investor vidí, že evropské prostředí zvyšuje náklady, snižuje výnosnost kapitálu a omezuje prostor pro produktivní investice.
Nelze se tedy divit, proč investoři nemají rádi Evropskou unii. Ne proto, že by odmítali bezpečnost, ochranu životního prostředí nebo řádné řízení firem. Vadí jim, že evropské regulace stále více spotřebovaávjí kapitál a manažerskou kapacitu, aniž by za to vznikala odpovídající přidaná hodnota. Regulační náklad tedy nakonec vždy někdo absorbuje. Akcionář v nižším zisku. Zaměstnanec v nižší mzdou a zákazník ve vyšší ceně.
Autorka: Ludmila Džuganová. Autorka dlouhodobě pracuje v prostředí managemnetu automotive průmyslu
Použité zdroje
BUSINESSEUROPE, 2025a. High regulatory burden continues to deter investment, new business survey finds. [online]. 19 March 2025. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://www.businesseurope.eu/publications/high-regulatory-burden-continues-to-deter-investment-new-business-survey-finds/?
BUSINESSEUROPE, 2025b. Reducing regulatory burden to restore the EU’s competitive edge: 68 proposals for the reduction of regulatory burden in 2025. [online]. 22 January 2025. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://www.businesseurope.eu/publications/reducing-regulatory-burden-to-restore-the-eus-competitive-edge/
MCKINSEY & COMPANY, 2025. European automotive industry: What it takes to regain competitiveness. [online]. 10 March 2025. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/industries/automotive-and-assembly/our-insights/european-automotive-industry-what-it-takes-to-regain-competitiveness
CLEPA, 2026. One in four European automotive suppliers bracing for losses in 2026, CLEPA survey reveals. [online]. Brussels: European Association of Automotive Suppliers, 23 March 2026. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://www.clepa.eu/pulse-check/one-in-four-european-automotive-suppliers-bracing-for-losses-in-2026-clepa-survey-reveals/
CLEPA, 2025. EU losing ground in global automotive market, new study reveals. [online]. Brussels: European Association of Automotive Suppliers, 10 September 2025. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://www.clepa.eu/insights-updates/press-releases/eu-losing-ground-in-global-automotive-market-new-study-reveals/
ACEA, 2025. Letter to EU leaders: Boosting Europe’s automotive competitiveness for renewed economic growth. [online]. Brussels: European Automobile Manufacturers’ Association, 16 January 2025. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://www.acea.auto/news/letter-to-eu-leaders-boosting-europes-automotive-competitiveness-for-renewed-economic-growth/
EUROPEAN PARLIAMENT AND COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, 2022a. Directive (EU) 2022/2464 of 14 December 2022 as regards corporate sustainability reporting (Corporate Sustainability Reporting Directive – CSRD). Official Journal of the European Union. [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2464/oj
EUROPEAN COMMISSION, 2023. Commission Delegated Regulation (EU) 2023/2772 of 31 July 2023 supplementing Directive 2013/34/EU as regards sustainability reporting standards – European Sustainability Reporting Standards (ESRS). Official Journal of the European Union. [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_del/2023/2772/oj
EUROPEAN PARLIAMENT AND COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, 2023. Regulation (EU) 2023/956 of 10 May 2023 establishing a carbon border adjustment mechanism (CBAM). Official Journal of the European Union, L 130, s. 52–104. [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: EUR-Lex – CBAM Regulation
EUROPEAN PARLIAMENT AND COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, 2022b. Directive (EU) 2022/2555 of 14 December 2022 on measures for a high common level of cybersecurity across the Union (NIS 2 Directive). Official Journal of the European Union, L 333, s. 80–152. [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj
EUROPEAN PARLIAMENT AND COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, 2025a. Regulation (EU) 2025/40 of 19 December 2024 on packaging and packaging waste (PPWR). Official Journal of the European Union, 22 January 2025. [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2555
EUROPEAN PARLIAMENT AND COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, 2025b. Regulation (EU) 2025/2365 of 12 November 2025 on preventing plastic pellet losses to reduce microplastic pollution. Official Journal of the European Union, 26 November 2025. [online]. [cit. 2026-09-07]. Dostupné z:https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2025/2365
