Radnice bourají stranické příkopy

Nedávno jsem vedl s jedním známým poměrně ostrou výměnu názorů o komunální politice. Začala sporem o konkrétní příspěvky na sociálních sítích, ale postupně se ukázalo, že zajímavější než samotný spor je něco jiného: každý z nás se na tutéž politickou scénu díval podle jiné mapy.

Jedna je celostátní. Na ní existuje vláda a opozice, pravice a levice, liberálové a konzervativci, Babiš a antibabišovský tábor, strany, které se navzájem označují za ohrožení země, a politici, kteří vysvětlují, proč právě s tím či oním soupeřem spolupracovat nelze.

Druhá mapa začíná na hranici obce.

Tam mohou být dva celostátní spojenci lokálními konkurenty a dva úhlavní protivníci partnery. Rozhoduje počet mandátů, osobní vztahy, historie místních sporů, konkrétní program, obsazení funkcí a někdy prostá otázka, zda jsou spolu dotyční schopni čtyři roky sedět v jedné místnosti.

Plzeň poskytuje skoro učebnicový příklad. Po komunálních volbách roku 2018 vznikla koalice ODS, ANO, TOP 09 a ČSSD. Primátorem se stal Martin Baxa z ODS, přestože volby těsně vyhrálo ANO. O čtyři roky později se situace obrátila. Volby roku 2022 těsně vyhrálo SPOLU se ziskem 27,72 procenta před ANO s 27,26 procenta, ale vedení města nakonec vytvořily ANO, Piráti, STAN a PRO Plzeň. SPOLU skončilo v opozici. Představa, že komunální a krajská politika představuje zmenšenou Poslaneckou sněmovnu tedy při konfrontaci s realitou jednoduše neobstojí.

Dokonce ani velmi ostré celostátní politické dělicí čáry nemusí mít na radnici stejnou váhu. V komunální politice se mnohem rychleji projeví osobní zkušenost. Někdo může mít s lokální organizací strany desetiletý spor, přestože s její místní organizací sdílí většinu programových postojů. Jiný naopak zjistí, že s člověkem z celostátně nepřátelského tábora dokáže prosadit kanalizaci, školu, parkovací dům nebo rekonstrukci náměstí.

V oné debatě zaznělo také velmi tvrdé hodnocení plzeňské ODS a jejího historického fungování. Intenzitu takového soudu lze samozřejmě zpochybňovat. Podstatnější je samotná existence dlouhé místní paměti. Na radnici se jedná se s lidmi, kteří spolu nebo proti sobě působí deset, dvacet či třicet let. Právě to může mít při sestavování koalice větší význam než nejnovější reelsy předsedy strany.

Zde začíná problém předvolební komunikace. Například v Jindřichově Hradci letos kandiduje uskupení Velký křížek pro Hradec, které spojuje SPD, Motoristy, Svobodné, Trikoloru a PRO. V čele kandidátky stojí poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček. Kandidátku v kampani podpořil výletem z Prahy také předseda Motoristů a současný ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Na samotné návštěvě ministra není nic nelegitimního. Politik podporuje své stranické kolegy a kandidáti se rádi vyfotografují s člověkem, kterého zná celá Česko. Marketingově je to pochopitelné. Jenže fotografie ministra na náměstí současně vysílá podprahové sdělení, že místní kandidátka je součástí velkého celostátního politického tábora.

Nejde přitom o specialitu Motoristů, Svobodných, ANO nebo jakékoli jiné jednotlivé strany. Andrej Babiš před komunálními volbami roku 2022 objížděl regiony obytným vozem a své turné prezentoval jako podporu komunálních kandidátů ANO; podle dobových údajů navštívil kolem 150 obcí. Deník N tehdy upozornil, že část jeho zastávek vedla dokonce do míst, kde ANO komunální kandidátku nemělo.

Stejný princip fungoval na druhé straně tehdejší politické barikády. Ivan Bartoš po komunálních volbách roku 2022 sám popisoval, že během kampaně objel celý náš stát. Vít Rakušan jako předseda STAN osobně představoval celostátní symbol komunální kampaně svého hnutí. Tehdejší předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová přijela v závěru kampaně do Plzně podpořit komunální i senátní kandidáty.

„Spanilé jízdy“ celostátních politiků po městech tedy jsou standardním nástrojem kampaně. Právě proto stojí za to pojmenovat jejich vedlejší efekt. Místní kandidát tím získává část autority známějšího politika, ale volič zároveň snadno nabude dojmu, že hlasuje pro stejnou politickou sestavu, jakou vidí ve Sněmovně. Modří k modrým, oranžoví k oranžovým, liberálové k liberálům, konzervativci ke konzervativcům.

Dokonce už samotné kandidátky ukazují, jak málo univerzální jsou celostátní škatulky. Například v letošních komunálních volbách na Brně-severu kandidují společně ODS, TOP 09, Piráti a místní Fakt Brno. V Plzni zase kandidují samostatně ANO, STAN, ODS a Piráti, zatímco regionální PRO PLZEŇ jde do voleb s podporou lidovců. Celostátní politická mapa zkrátka končí mnohem dřív, než se nám předvolební fotografie snaží namluvit.

Z toho podle mě plyne docela jednoduchý požadavek.

Kandidují-li v obci celostátní politické strany, měly by otevřeně vysvětlovat nejen svůj program, ale také místní politickou mapu. Nemusí před volbami podepisovat krevní přísahy, s kým nikdy nepůjdou do koalice. To by bylo v poměrném systému často nezodpovědné. Měly by ale říci, s kým dnes spolupracují, proč s ním spolupracují, kde mají své červené linie a proč mohou být jejich místní vztahy jiné než vztahy vedení stran v Praze. V Plzni by taková otevřenost byla obzvlášť užitečná.

Současné volební období totiž samo ukazuje, že spolupráce ANO, STAN, Pirátů a regionálního PRO Plzeň není žádnou politologickou fantazií. Tato čtyři uskupení město od roku 2022 skutečně vedou. Předchozí volební období naopak ukázalo, že ANO mohlo vládnout s ODS, TOP 09 a ČSSD.

Scénář, v němž by po volbách znovu jednalo ANO se STAN a následně hledalo dalšího partnera například mezi Piráty či PRO Plzeň nepředstavuje nic neobvyklého. Stejně tak není předem vyloučena jiná kombinace. O tom rozhodnou výsledky voleb a následná jednání. Právě proto by měl kandidát před volbami říci víc než jen to, který ministr za ním přijel na náměstí.

Pokud STAN na celostátní úrovni vede ostrý spor s ANO, ale v konkrétním městě s ANO čtyři roky vládne, není samotná spolupráce automaticky důkazem pokrytectví. Je ale zcela legitimní chtít vědět, proč celostátní konflikt na této radnici neplatí. Totéž musí platit i kteroukoli další stranu. Volič nemá být nucen tuto informaci objevit až při podpisu povolební koaliční smlouvy.

Na komunální kandidátce se totiž nevolí Andrej Babiš, Petr Macinka, Vít Rakušan ani Martin Kupka jen proto, že přijeli na náměstí, potřásli si s kandidáty rukou a postavili se před kameru. Právě proto by komunální kampaň měla voličům ukazovat nejen stranické logo, ale také skutečnou místní politickou mapu. Ta totiž bývá po volbách mnohem důležitější než emotivní reel, který zařídila spanilá jízda z Prahe.

Autor: Martin Cikán

ČESKÝ ROZHLAS PLZEŇ (2018) „Plzeň povede v příštích čtyřech letech koalice ODS, ANO, TOP 09 a ČSSD.“ Český rozhlas Plzeň, 16. října 2018. Dostupné z: https://plzen.rozhlas.cz/plzen-povede-v-pristich-ctyrech-letech-koalice-ods-ano-top-09-a-cssd-7642675 [cit. 21. 9. 2026].

MACH, J. (2022) „Slogan ‚referendum o vládě‘ jim vyšel, hodnotí volby Bartoš.“ Novinky.cz, 26. září 2022. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-senatu-slogan-referendum-o-vlade-jim-vysel-hodnoti-volby-bartos-40409767 [cit. 21. 9. 2026].

MENŠÍK, J. (2022) „STAN zahájilo kampaň do ‚klíčových‘ komunálních voleb.“ Novinky.cz, 19. dubna 2022. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-stan-zahajilo-kampan-do-klicovych-komunalnich-voleb-40394251 [cit. 21. 9. 2026].

MĚSTO PLZEŇ (2022a) „Křesla v Zastupitelstvu města Plzně si rozdělí šest subjektů.“ Plzeň – oficiální informační server města. Dostupné z: https://plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/kresla-v-zastupitelstvu-mesta-plzne-si-rozdeli-sest-subjektu/ [cit. 21. 9. 2026].

MĚSTO PLZEŇ (2022b) „Novým primátorem města Plzně je Roman Zarzycký (ANO).“ Plzeň – oficiální informační server města, 18. října 2022. Dostupné z: https://plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/novym-primatorem-mesta-plzne-je-roman-zarzycky-ano/ [cit. 21. 9. 2026].

MĚSTO PLZEŇ (2026) „Kandidující uskupení už znají čísla pro volby do Zastupitelstva města Plzně, losovala se i čísla pro Senát.“ Plzeň – oficiální informační server města, 26. srpna 2026. Dostupné z: https://plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/kandidujici-uskupeni-uz-znaji-cisla-pro-volby-do-zastupitelstva-mesta-plzne-losovala-se-i-cisla-pro-senat/ [cit. 21. 9. 2026].

ODS (2026) „Komunální volby 2026 – Brno-sever: TÝM SEVER – SPOLEČNĚ TU! ODS + TOP 09 + Piráti + Fakt Brno.“ Občanská demokratická strana. Dostupné z: https://www.ods.cz/ms.brno-sever/volby2026/komunalni [cit. 21. 9. 2026].

PRO PLZEŇ (2026) „PRO PLZEŇ s podporou lidovců zahajuje společnou kampaň pro komunální volby 2026.“ PRO PLZEŇ, 2. června 2026. Dostupné z: https://proplzen.cz/pro-plzen-s-podporou-lidovcu-zahajuje-spolecnou-kampan-pro-komunalni-volby-2026/ [cit. 21. 9. 2026].

REJMANOVÁ, V. (2022) „Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová debatovala s Plzeňany.“ TOP 09, 16. září 2022. Dostupné z: https://www.top09.cz/regiony/plzensky-kraj/tiskove-zpravy/predsedkyne-top-09-marketa-pekarova-adamova-debatovala-s-plzenany-30018.html [cit. 21. 9. 2026].

TVRDOŇ, J. a LOUDOVÁ, B. (2022) „Babiš objíždí i desítky obcí, kde ANO nekandiduje. Jízdy obytňákem přitom prezentuje jako komunální kampaň.“ Deník N, 11. srpna 2022. Dostupné z: https://denikn.cz/938087/babis-objizdi-i-desitky-obci-kde-ano-nekandiduje-jizdy-obytnakem-pritom-prezentuje-jako-komunalni-kampan/ [cit. 21. 9. 2026].

VELKÝ KŘÍŽEK PRO HRADEC (2026a) „Představení kandidátky.“ Velký křížek pro Hradec. Dostupné z: https://velkykrizek.cz/predstaveni-kandidatky.html [cit. 21. 9. 2026].

Martin Cikán (2026b) „Páteční setkání na Masarykově náměstí bylo skvělé.“ Facebook, Dostupné z: https://www.facebook.com/martin.cikan.5/ [cit. 21. 9. 2026 postováno 14. 9. 2026].