Sto let památníku v Černošíně. Město připomnělo své padlé z první světové války

Na severním úbočí Vlčí hory, přibližně dva kilometry od středu Černošína, stojí památník obyvatelům města, kteří padli nebo zůstali nezvěstní během první světové války. V sobotu 18. července 2026 si město připomnělo sto let od jeho vybudování.

Pomník vznikl roku 1926. Podnět k jeho postavení dal majitel místní továrny na obuv Franz Richter a peníze na stavbu poskytli obyvatelé Černošína ve veřejné sbírce. Památník tak nebyl pouze oficiální obecní zakázkou, ale společným dílem lidí, kteří se snažili uchovat jména svých příbuzných, sousedů a spoluobčanů.

Pietní areál netvoří jen samotný kamenný pomník. Před ním byly vysazeny řady dubů, které měly podle místní tradice připomínat jednotlivé padlé. Dodnes se zde dochovalo 35 stromů. V kostele svatého Jiří je zároveň uložen seznam 44 padlých a 15 nezvěstných obyvatel tehdejšího Černošína.

Většina z nich bojovala v uniformách rakousko-uherské armády. Pomník proto připomíná nejen místní tragédii, ale také jednu z nejvýraznějších zkušeností celé střední Evropy. První světová válka zasáhla téměř každou obec někdejší monarchie a její následky byly patrné ještě dlouho po vzniku Československa.

Ještě za druhé světové války se u pomníku podle místních svědectví konaly bohoslužby za padlé. Po roce 1945 však začalo místo postupně chátrat. Odsun původního německého obyvatelstva přerušil rodinné i osobní vazby k mužům, jejichž jména pomník připomínal.

Kameny v okolí byly původně opatřeny bronzovými tabulkami se jmény vojáků, jejich vojenskou příslušností a údaji o narození a úmrtí. V průběhu let však byla většina tabulek odcizena nebo zničena. V roce 2008 se jich podle Monarchistického zpravodaje dochovalo pouze sedm z původních několika desítek.

K částečné opravě památníku a jeho okolí došlo v roce 2002 za přispění Ministerstva obrany. Na udržování místa se podíleli také členové vojensko-historických spolků, především historická jednotka 35. pěšího pluku a dobrovolníci Zdeněk Štorek a Karel Drábeček. Ti se kromě zednických prací a terénních úprav, včetně odstranění náletové vegetace, zasloužili také o celkovou kultivaci prostoru. V rámci obnovy zde instalovali stožár na vlajku, který se stal důstojnou součástí pietních aktů, při nichž byla vlajka pravidelně vztyčována. Stožár byl později v roce 2024 odstraněn. Současně byly doplněny i nové nástěnky s informačními tabulemi, které návštěvníkům přibližují historii památníku i osudy padlých.

Díky jejich práci se z opomíjeného lesního zákoutí znovu stalo místo veřejné paměti. Pomník přestal být pouze pozůstatkem zaniklého světa a znovu získal vztah k současnému životu města.

V rámci některých ročníků pietních aktů byly součástí programu také ukázkové seskoky parašutistů s černo-žlutou (habsburskou) vlajkou, které měly symbolicky připomenout vojenskou tradici monarchie a padlé z první světové války. Tyto doprovodné akce se staly výrazným zpestřením pietních setkání, přičemž poslední seskok se uskutečnil v roce 2018.

V sobotu 18. července se u pomníku uskutečnilo výroční setkání nazvané „100 let Památníku obětem v 1. světové válce“. Černošín tak připomněl nejen vznik samotné stavby, ale především muže, jejichž osudy se za jmény na pamětních deskách skrývají.

Letošního pietního aktu se zúčastnili příslušníci 1. kumpanie 35. pěšího pluku a Stříbrští ostrostřelci. V rámci ceremoniálu Jan Drnek připomněl historii pluku a jeho nasazení v první světové válce. Se svým proslovem vystoupil také místní historik Miroslav Cvrk, který přiblížil dějiny pomníku i jeho význam pro paměť obce. V rámci pietního aktu zazněly dvě čestné salvy a příslušníci 35. pěšího pluku následně položili k pomníku věnec na počest padlých. Poté následovala krátká pobožnost. Ceremoniál zakončili Stříbrští ostrostřelci salvou z kanonu.

Po ceremoniální části následovalo neformální pohoštění, během něhož si účastníci mohli prohlédnout tematické postery věnované historii pomníku a okolních obcí. Součástí programu byla také prezentace výstroje a výzbroje c. a k. armády z období první světové války.

Stoleté výročí zároveň ukázalo, že péče o válečné hroby a památníky není pouze otázkou údržby kamene a zeleně. Jde také o obnovování přerušené paměti místa. Mnozí z padlých patřili k obyvatelstvu, které po roce 1945 z Černošína zmizelo, jejich životy však zůstávají součástí dějin města.

Pomník pod Vlčí horou dnes připomíná, že oběti války nelze dělit podle pozdějších hranic, národností nebo politických režimů. Byli to obyvatelé Černošína, kteří odešli do války a nevrátili se. Po sto letech se jejich památka znovu stala součástí veřejného života obce.

Autor: Martin Cikán

MĚSTO ČERNOŠÍN (2017) „Památník obětem 1. sv. války“. Oficiální stránky města Černošín. Dostupné z: https://www.cernosin.cz/turistika/pamatky/pamatnik-obetem-1-sv-valky/ [cit. 26. 7. 2026].

Jde o hlavní zdroj pro polohu památníku, vznik roku 1926 z iniciativy továrníka Franze Richtera, veřejnou sbírku, 35 dochovaných dubů, seznam 44 padlých a 15 nezvěstných i opravu provedenou roku 2002.

MĚSTO ČERNOŠÍN (2026a) „100 let Památníku obětem v 1. světové válce“. Kam za kulturou a sportem. Dostupné z: https://www.cernosin.cz/kultura-a-sport/kam-za-kulturou-a-sportem/100-let-pamatniku-obetem-v-1-svetove-valce-1992_338cs.html [cit. 26. 7. 2026].

Zdroj dokládá, že výroční setkání bylo naplánováno na sobotu 18. července 2026 od 14 hodin u pomníku padlých. Samostatná stránka byla po skončení akce odstraněna, ale zůstává zachycena ve výsledcích vyhledávání webu města.

MĚSTO ČERNOŠÍN (2026b) „Plán akcí na rok 2026“. Oficiální stránky města Černošín. Dostupné z: https://www.cernosin.cz/kultura-a-sport/plan-akci-na-rok-2026/ [cit. 26. 7. 2026].

Stabilnější doklad letošní akce: městský plán uvádí 18. červenec, 14.00 hodin, háj u památníku a město Černošín jako pořadatele.

VONDROVSKÝ, V. (2008) „Pomník padlým z 1. světové války v Černošíně u Stříbra“. Monarchistický zpravodaj Koruny České, roč. 1, s. 20.

Článek dokládá péči 1. kompanie historické jednotky 35. pěšího pluku a stříbrských ostrostřelců, pořádání pietních aktů a bohoslužeb i původní bronzové tabulky se jmény vojáků. Roku 2008 se z nich dochovalo sedm; původní počet se měl blížit čtyřiceti.

DRNEK, J., ed. (2009a) „Pomník padlým v I. světové válce v Černošíně“. Monarchistický zpravodaj Koruny České, roč. 2, s. 23.

Krátká zpráva uvádí, že o pomník pečoval Klub vojenské historie 35. pěšího regimentu z Plzně a že se u něj pravidelně jednou ročně sloužila mše. Zmíněn je rovněž regimentní polní kurát Stanislav Smolík.

DRNEK, J., ed. (2009b) „Černošín 2009“. Monarchistický zpravodaj Koruny České, roč. 2, s. 80–81.

Reportáž popisuje pietní akt z 6. června 2009, pořádaný Klubem vojenské historie 35. pěšího pluku ve spolupráci s obcí Černošín. Zaznamenává slavnostní nástup, položení věnce, císařskou hymnu, bohoslužbu slova, čestnou salvu i účast místních obyvatel.

DRNEK, J. (2022) Kronika Koruny České: monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska 1988–2022. Nepublikovaný kronikářský pramen.