Článek
Informace máme na dosah několika kliknutí, technologie umožňují učit se kdykoli a kdekoli – a přesto se děti stále snažíme vtěsnat do rámce, který vznikl před více než stoletím.
Jednou z cest, jak se této jednotvárné formě vymanit, je unschooling– sebeřízené vzdělávání, v němž dítě postupuje podle svých zájmů a učí se v přirozeném prostředí. Nejde o chaos ani o „nevzdělávání“, jak se někdy mylně tvrdí. Jde o návrat odpovědnosti tam, kam přirozeně patří – k rodičům a rodině.
Vzdělání jako dobrovolná cesta, ne nucená povinnost
Základní myšlenka unschoolingu je prostá: člověk se nejlépe učí to, co jej skutečně zajímá. Pokud dítě fascinuje astronomie, proč by se nemohlo v určitém období svého života naplno věnovat hvězdám, teleskopům a fyzice, aniž by ho někdo vyrušoval diktátem, že „teď je na řadě matematika“?
Takový přístup formuje osobnosti zvyklé samostatně přemýšlet, klást otázky a hledat odpovědi – tedy vlastnosti, které konzervativní smýšlení právem považuje za základ svobodné společnosti.
Rodina na prvním místě
V době, kdy stát stále více zasahuje do rodinného života, představuje unschooling protiváhu této centralizace. Rodiče nejsou pouhými konzumenty „vzdělávací služby“ poskytované státem. Jsou aktivními tvůrci vzdělávací cesty svých dětí. Mohou zapojit zkušenosti prarodičů, místní komunitu, využít učení v dílně, na poli, v muzeu či na cestách.
Takový způsob vzdělávání má své kořeny v osvědčené praxi, jak ji znali naši předkové – v učení v rodině, v cechu či v obci, dávno před nástupem masového školství.
Odpovědnost a výsledky
Odpůrci namítají, že bez státní kontroly nelze zajistit úroveň vzdělání. Zkušenosti však ukazují pravý opak: děti vedené k vlastní odpovědnosti často dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci ve standardním systému. Učí se nejen fakta, ale především schopnosti jako samostatná práce, plánování a kritické myšlení – dovednosti nezbytné pro život v moderním světě.
A co je nejdůležitější: vyrůstají z nich lidé, kteří chápou, že svoboda a odpovědnost jsou dvě strany téže mince.
Proč by konzervativci měli unschooling podporovat
Konzervativní pohled staví rodinu a osobní odpovědnost nad zásahy státu. Unschooling není výstřelkem progresivistů, ale návratem k osvědčené praxi: k tomu, aby rodiče byli skutečnými vychovateli, nikoli administrativními figurkami.
Podpora unschoolingu znamená podporu rozmanitosti vzdělávacích cest, práva rodičů rozhodovat o budoucnosti svých dětí a výchovu občanů, kteří se nespokojí s tím, že „to tak někdo nahoře rozhodl“.
Autor: Volební tým Koruny České
