Článek
Na začátku chci určitě uvést, že existuje rozdíl mezi dobrovolně bezdětnými a nedobrovolně bezdětnými. Dobrovolně bezdětní mohou mít děti, ale nechtějí. A jak zjistíte v průběhu, nikdy to není černobílé rozhodnutí. Nedobrovolně bezdětní by děti velmi chtěli, ale nejčastěji ze zdravotních důvodů nemohou. Každá poznámka, nehledě na to, jak je míněná, je pro nedobrovolně bezdětné neskutečně zraňující. Je to jako kdybyste vozíčkáři řekli do očí, že nevidíte, že by měl nějaký opravdový problém, ať prostě vstane a doběhne vám pro kebab. Přijde vám to hrozné? Tak si představte, jak dobrá tetička se ptá manželů, kdy už si konečně pořídí dítě. Tetička to myslela dobře, byť se zachovala jako excelentní blbec v době, kdy už žena má za sebou několikátý potrat. Ne, dotazy, kdy si ten či onen člověk pořídí dítě, nejsou normální. Je to necitlivý a hrubý zásah do soukromí. Bohužel, bez ohledu na vaše důvody, vás bude společnost i nadále neúprosně lynčovat za tento projev kacířství vůči tradičním hodnotám.
Nechce se Vám to celé číst? Tak si to poslechněte: Důvody proč dobrovolně bezdětní nemají děti (youtube.com)
To bylo něco k rozdílům mezi dobrovolně a nedobrovolně bezdětnými, a teď se vrhneme na důvody, které vedou k takovému rozhodnutí.
- Absence sobeckého genu. Sobecký gen jsem už zmínila v předchozím článku o bezdětných. Přeloženo do češtiny, lidé nechtějí děti z úplně stejných sobeckých důvodů, jako si je pořizují. Některým lidem prostě nebyla nadělena touha po pokračovateli rodu nebo mateřské pudy. Smiřte se s tím.
- Osobní finanční situace. Nepříjemný fakt, že dítě stojí nemalé peníze, stojí za zvážení. Chápu také, že bohužel mezi námi chodí lidé, kteří si pořizují děti jako na běžícím pásu, ale nejsou schopni jim zajistit vše potřebné k normálně probíhajícímu dětství. “Ono se to nějak udělá” není dobrý finanční plán budoucí rodiny. Uvědomte si, že dětství, které nám umožní naši vlastní rodiče, vás poznamená na celý zbytek života. Je důležité pečlivě zvážit finanční zodpovědnost, která přichází s rodičovstvím. Uznávám, že někteří lidé se mohou ocitnout v náročných a nepředvídatelných situacích. Ale je to jeden z nejsilnějších argumentů pro dobrovolně bezdětné, proč do toho nejít.
- Environmentální důvody. Také lidé, kteří se aktivně zajímají o svět, ve kterém žijí, a není jim úplně ukradený, často přemýšlí nad tím, zda je moudré vrhnout svého potomka do války, klimatické krize a naprosto šílené společnosti, kde neplatí skoro žádné srozumitelné hodnoty.
- Žádný vhodný partner/partnerka. To není žádná novinka. Dobrovolně bezdětným není jedno, s kým žijí. Udělat si dítě s nějakým šílencem, jen aby byl pokračovatel rodu, je zkrátka a dobře obří průšvih. Že mají někteří lidé sklony si vyhledávat nevhodné partnery, ale pak mají rozum, aby s ním na první dobrou nezplodili dítě, které se většinou stane zbraní v rozvodové bitvě, je dle mého více než zodpovědné. O další oběť narcisty méně.
- Porod je sice přirozený, ale je to horor. Tento bod se týká jedinců, kteří vlastní od narození dělohu. I přes otřesnou masáž na rodinné výchově na základní škole, stejně existují lidé, kteří si pořídí dítě i přes videozáznam z porodu. Stejně jako existují lidé, které to vyděsí a znechutí tak, že se ve 21 letech raději nechají sterilizovat na vlastní žádost.
- Objektivní náhled na svůj život. Není to pokus zpětně si racionalizovat svá rozhodnutí. Ale i já sama jsem se jednou dostala do bodu, kdy jsem si položila otázku, jak reálně by se můj život změnil, a pokud by k tomu došlo, jestli bych věděla, co dělat. V tomto bodu je zahrnuta rodinná situace, finanční, psychická a myriáda dalších faktorů, které ukáží, že rodičovství by vám neprospělo.
- Nelze ovlivnit, co z toho vyroste. Nesmím opomenout tento bod. Jde o to, kdy se s dítkem pipláte, sypete do něj peníze, čas, příčetnost a důstojnost, a stejně je pravděpodobné, že vás bude v tom lepším případě jen nenávidět za to, že jste ho vrhli ze sobeckých důvodů do existence. Těch horších případů je plný TikTok.
- Mateřství je možnost, ne povinnost. Přiznejme si, že žijeme v době, kdy si můžeme zvolit, co chceme žít za život. Můžeme se rozhodnout, zda budeme kouřit, či ne. Nebo zda si uděláme řidičák nebo ne. Mít děti je stejná volba, kterou by měla každá žena učinit svobodně a bez vnějšího tlaku nebo očekávání. Doufejme, že jsou pryč ty časy, kdy ženy byly hodnoceny nebo definovány pouze svou schopností nebo rozhodnutím stát se matkami. Mělo to smysl v době, kdy se dospělosti dožilo malé procento dětí. Ale to bylo za Marie Terezie. Naštěstí.
- Vlastní hrozné dětství. Jak jsem uvedla ve videu s nejčastějšími klišé, která slýchají dobrovolně bezdětní, to, že někdo byl dítětem, neznamená, že ho logicky touží mít jako dospělý. Někteří z nás, dobrovolně bezdětných, zažili v dětství hrozné věci a je proto zodpovědnější nechtít toto předávat dál. Negativní vzpomínky nebo trauma mohou vést k obavám z opakování stejných vzorců chování nebo situací, nejen zažitých na vlastní kůži, ale i odkoukaných z okolí.
- Chybějící nebo dysfunkční rodinné zázemí v současnosti. Absence silných rodinných vazeb nebo zkušenosti s nefunkčními příbuzenskými vztahy mohou také hrát roli v rozhodování o bezdětném životě. Vždy je pro pár nebo i jednotlivce s dítětem mnohem lepší, když se může na někoho ve svém okolí spolehnout. Ne každý se může obrátit na příbuzného, pokud je sám, a třeba souhrou nešťastných náhod skončí v nemocnici. Osobní historie a rodinné dynamiky jsou klíčové faktory, které je třeba zvážit, protože mají významný dopad na to, jak lidé vnímají rodičovství a rodinný život.
Respektujte individuální svobodu a právo žen a mužů rozhodnout se, zda chtějí nebo nechtějí mít děti. Mateřství by nemělo být vnímáno jako povinnost nebo automatická součást ženské identity. Ženy mají právo na vlastní volbu a kontrolu nad svým tělem a životem. Bezdětně ano, ale s respektem prosím. V příštím videu se na vás budu těšit u dalšího zajímavého tématu - mýty kolem sterilizací a vasektomií.