Článek
Neetické zaměření na vrahy
Mluvit hlavně o vrazích, analyzovat jejich motivy nebo se fascinovat jejich brutalitou mi připadá nejen neetické, ale i necitlivé vůči obětem a jejich blízkým. Tato série je právě z tohoto důvodu čistě antitruecrimová. Jejím cílem není glorifikovat zlo, ale ukázat, jak mohou tragédie vykonané na ženách změnit zákony, systémy i naše vnímání světa.
Nechce se ti to číst? Tady si to můžeš poslechnout: Jmenuje se to FEMICIDA - #1 PILOT
Upřímně mě děsí způsob, jakým jsou oběti násilí často redukovány na nástroje krvavé zábavy. Je mi z toho smutno. Proto jsem se rozhodla vytvořit tuto sérii. Chci přinést smysl do něčeho, co by jinak bylo jen bezduchou a smutnou podívanou. Ukázat jiný rozměr příběhů, kde ženské oběti násilí nejsou pouhými poznámkami pod čarou, ale klíčem k pochopení hlubších problémů společnosti. Pojďme se krátce podívat, jak jeden aktuální případ mění způsob, jak se díváme na oběti dnes.
Hanba a odvaha změnila strany
Případ Gisele Pélicot ukázal světu, jak hanba změnila stranu. K tomu, aby byla vyslyšena žena, která svou odvahou překonala všechny superhrdiny, byl ale třeba zločin hromadně vykonaný na jejím těle a byly třeba její slzy. Tato série bude o ženské krvi, bolesti a smrti, která něco změnila. O ženách, které zemřely, ale jejich smrt přinesla změnu a poznání. Je to o krvi, která nevybledla. A o boji, který stále pokračuje.
Každá oběť násilného trestného činu je obětí dvakrát – poprvé, když vydechne naposledy, a podruhé, když je hlavní pozornost tvůrců truecrime obsahu věnována násilníkům, psychopatům a vrahům. Mluvíme o násilí na ženách, ale jak? Jak mluvíme o těch, které odešly? V true crime obsahu oslavujeme vrahy, analyzujeme jejich motivace, fascinujeme se jejich zlem. Já nedovolím, aby se oběti staly pouhými poznámkami pod čarou anebo jen zápisy ve statistikách. Pokud sledujete toto video, vy to nedovolíte také.
Symbolika červených bot
Možná si říkáte, proč jsou v intru červené boty. Červené boty jsou symbol, a obzvláště v kontextu domácího násilí znamenají něco mnohem temnějšího. Rudé boty jsou připomínkou žen, kterým jejich vlastní domov přestal být bezpečným místem. Po celém světě se červené boty staly symbolem vzpomínky na ženy zavražděné svými partnery. A stejně jako ony se i příběhy, které slýcháme, často halí do atraktivního, ale zavádějícího vyprávění. Proto je nejvyšší čas změnit způsob vyprávění o těchto smutných událostech.
Jmenuje se to femicida
Femicida není jen o vraždě ženy. Je to násilí, které má hlubší kořeny v nenávisti, opovržení a vnímání ženy jako méněcenné. Když mluvíme o femicidě, nemluvíme pouze o vrahovi a jeho zločinu – mluvíme o systému, který ženy považuje za méně hodnotné, o kultuře, která toleruje a často bagatelizuje jejich smrt. I když jsou ony ty, které přivádějí na svět život. Femicida je víc než jen další kriminální čin, je to následek století nerespektování ženského života, což se projevuje v násilí, které mnoho žen zažívá každý den.
A v této sérii nebudu glorifikovat vrahy – jak to dělá většina truecrime kanálů. Nebudu analyzovat jejich motivy jako nějakou fascinující psychologickou hádanku. Místo toho budeme mluvit o ženách, jejichž životy a smrti změnily něco víc než jen statistiky. Tato série je jiná. Nejde o vrahy ani o jejich motivy. Jde o ženy. O jejich příběhy. O jejich hlasy, které už nemohou promluvit, a přesto díky jejich oběti žijeme v bezpečnějším světě. Kolik ženské krve je ještě třeba, aby se svět pohnul? Abychom se probudili? Abychom si uvědomili, že násilí na ženách není okrajové téma, ale systémový problém, který se týká nás všech?
Anketa
Vítejte v sérii Jmenuje se to Femicida. Toto je první krok ke změně toho, jak budou vyprávěny příběhy o životech těch, kterým byl násilně sebrán.
Čí smrt nám přinesla popis jevu zvaného „efekt přihlížejícího“ neboli bystander effect a jaká cesta vedla k popisu tohoto sociálně psychologického fenoménu? Na to se můžete těšit v příštím díle.
Zůstaňte se mnou, váš Tajemný hlas.
