Článek
I já zažila hodně těžké časy. Dostala jsem se do situace, kdy jsem uvažovala o útěku od expartnera, ve městě, daleko od rodiny, na kterou jsem se nemohla spolehnout. „Je to tvůj problém, sama ses do toho dostala, sama by sis měla umět poradit.“ Slýchala jsem. Moc možností jsem neměla, a cítila jsem opravdu velikou bezmoc. Tehdy se mi nejlépe přemýšlelo o svém dalším osudu nad půllitrem piva. Když jsem to odpoledne zírala do korbelu, potkala jsem známého. Když balil cigaretu z levného tabáku tak jsem se mu svěřila se svým trápením. Bez zájmu navrhnul: „a co zkusit OnlyFans? Je to neškodný… jsou to „jenom“ fans.“ „OnlyFans?“ zopakovala jsem to slovo nahlas. Vůbec jsem tehdy netušila, co si pod tím představit. ‘To je nějaká platforma pro fanoušky holek?’
„Jo, holky tam vydělávají fakt pěkný peníze, je to easy,“ dodal a zapaloval si smotanou cigaretu. Přikývla jsem, ale nekomentovala to. Chtěla jsem se na to blíž podívat, až se dostanu k počítači. Třeba to fakt není nic špatného. Říkala jsem si tehdy.
Jenže domů jsem nešla rovnou. Po cestě jsem narazila na další putyku, kde byla cedule: „Hledáme pomocnou sílu“.
Přišlo mi to jako mnohem lepší, i když ve finále ne o moc důstojnější plán jak neumřít hlady a konečně odejít z psychoteroru. Není to ale celý příběh, ale o tom si povíme na konci. Zůstaňte se mnou.
Nechce se ti to číst? Tady se můžeš kouknout na video a nebo si to pustit jako podcast: P*rnofeminismus
Nejefektivnější marketingová strategie
Uvědomila jsem si, jak moc ze změnil způsob toho, jak ve veřejném prostoru mluvíme o sexualitě. S ústupem náboženských dogmat, vynálezem antikoncepce a komercionalizací se rozmnožovací akt proměnil na 2 věci, na zábavu a jistý typ zboží. Není to ale moc velká novinka, přes ženské tělo se dá dnes prodat vše. Například i dřevěná lať.
Prodej dřeva přes ženské tělo - Marketing Pila Pasák
Ženské tělo bylo vždy v různých podobách zobrazováno jako umění, se kterým se lze vyspat. Instantnost a dostupnost erotiky na internetu nám změnila vkus a umění vulgarizovala a brutalizovala. Všimla jsem si, že toto téma nemá žádný mezi bod, který by nevyvolal „vášně“. Buď jste pro, a nebo proti. Posun ve vnímání společnosti lidských reprodukčních procesů je nepřehlédnutelný.
Dvojí metr v otázkách práv na vlastní tělo u žen je hluboce zakořeněný v celé společnosti. Na jedné straně vyzdvihují principy svobody a autonomie, ale když jde o ženská těla, tak mezi teorií a praxí je hluboký rozpor. Zastánci pro-life se ohání morálkou, etikou a právy na život, i když za žádný následek jejich názorů na orgány, které většinou sami nemají v těle neponesou žádnou následnou odpovědnost. I přesto je ve společností stále bráno jako norma přenášet veškerou reprodukční odpovědnost jen na ženy. Není čemu se pak divit že těm samým lidem, kterým vadí potraty, vadí i nesezdané páry, stejnopohlavní páry a nebo samoživitelky.
Jak to souvisí s feminismem?
Obecně jsou nejprosazovanější dva typy feministického přístupu k otázkám ženské sexuality a její monetizace. Z liberálního feministického hlediska jde o kladný pohled na autonomii ženského těla. Jde o pozitivní přístup k pornoprůmyslu jako prostoru k otevřenému vyjádření ženské sexuality.
Radikální feministky naopak často pohlížejí na tento fenomén jako na nástroj patriarchátu, který slouží k objektifikaci a submisivnímu zobrazení žen.
Kyvadlo morálky se pohybuje mezi větší ochranou a autonomií pracovnic a udržováním patriarchálního modelu, který vidí ženská těla jako nástroje pro mužské uspokojení a fantazie. Zákony trhu jsou ale neúprosné stejně jako oportunistické postoje k účelu, který světí prostředky. Od vynálezu platidla ale jedno zůstává ve společnosti faktem, pokud něco přináší peníze, stane se to normou. A pokud něco přináší snadno peníze, stane se to normou tím rychleji.
Algoritmy sociálních sítí protlačují nejen „sexy obsah“, protože získává více engagementu. Každý v marketingu ví, že abyste prodali musíte být vidět a na obsah musí být reakce. Stejně jako reakce na jeho jednostrannou a emocionálně exponovanou kritiku.
Ani feministky nejsou zajedno, zda je dobře že „pracovnice“ nemají „pasáky“, nebo jim toho „pasáka“ dělá ve skutečnosti neviditelná ruka trhu ovládaná mužskými požadavky na ženské tělo. Influenceři a influencerky využívají erotizaci cíleně jako marketingový nástroj. Kapitalismus zabalil horizontální práci do „empowermentu“ a prodává to jako „girlboss“ kariéru. OF modelky jsou tak oslavovány jako podnikatelky, ale realita je často mnohem drsnější. Jen je škoda že emotivní veřejnost zatím nemá schopnost rozeznávat cílený prodej polarizujících emocí od normy.
Kritik, podcaster a nebo pokrytec?
Není neobvyklé denně narazit na povzdechy na síti Threads od mužů, že: „ty dnešní holky si jen fotí buchty za peníze na netu“ ale zároveň se důrazně potlačuje fakt, že ty OF modelky a obecně porno průmysl nepodporují penězi, interakcemi a sledováním jiné ženy… ale v drtivé většině jsou konzumenty a donátory tohoto obsahu právě muži. Pro podcastové moderátory je feminismus synonymem pro všechno špatné na „moderních ženách“ a velké množství těchto influncerek používá slovo feminismus jako morální ospravedlnění svého počínání. To nám ukazuje, že není jednoznačně špatný samotný feminismus ale to, že emoce, které vyvolává jen toto slovo bez kontextu se zneužívá k nálepkování a prodeji nenávisti. Tato taktika nemá ani na jedné straně s myšlenkami hnutí nic společného, protože se nezakládá na faktech, ale na emocích a polarizaci. Na internetu se emoce prodávají lépe než fakta – a to nejen v pornobyznysu, ale i v podcastech, které staví na démonizaci „moderních žen“ pomocí emotivních představ o feminismu a morální nejednoznačností vytváření erotického obsahu.
Proto lze s čistým svědomím tvrdit, že o feminismus tady nejde. Jde o prodej.
To, z jaké genderové perspektivy se na tento fenomén koukáte je podstatné. V čem tkví ten problém? Jsou to opravdu ženy v tomto odvětví, a nebo muži co na ně nadávají (a postavili si na tom byznys) ale zároveň je i platí? Jak asi tušíte z mého vyprávění na začátku tohoto dílu, tak pokud bude ženské „snadné“ výrazně odlišné a hůř placené než mužské „snadné“, bude se normalizovat dál to, s čím se dá i uživit.
Místo nálepkování a ukazování prstem by bylo nejlepší se na to podívat jinak. U pohledů a vizuálních zážitků ještě zůstaneme.
Ať to vypadá dobře
Neomezená a snadná dostupnost pornografie změnila nejen naše očekávání od intimností, ale i samotný způsob, jak o nich přemýšlíme. Nevýrazněji je to vidět na vlivu na mladé lidi – dřív objevovali sexualitu postupně, dnes ji rovnou vidí ve „vysoce produkčním“ formátu. Rychlý přístup k často extrémnímu obsahu mění naše očekávání od běžného aktu. Proto vám dnes bude hodně lidí schopno popisovat intimitu jako pohlavní styk ale když se začnete doptávat na emoční intimitu nebudou umět odpovědět. Očekávání, že ženy budou vždy „ready to perform“ – nejen v posteli, ale i v běžném životě se zdá jako normativní. Ale spíše spadá do představ, než do reality.
Normalizace dříve okrajových praktik posouvá hranice naší citlivosti dále od toho co je přirozeně proveditelné.
Namísto samotného prožitku se začal klást důraz na tzv. performativní akt. Pokud bych to mohla ještě více zjednodušit, tak bych to vysvětlila tak, že přestalo záležet na samotném aktu, ale více na tom jak to vypadá. To, co bylo kdysi výsadou pornoprůmyslu, se stalo běžnou součástí popkultury a ovlivnilo dynamiku vztahů i individuální vnímání vlastní tělesnosti.
Proměna veřejného diskurzu o sexualitě
Rozvolnění náboženského dogmatismu kolem lidské sexuality v moderní době má i své nesporné přínosy. Je to například osvěta a prevence nejen u pohlavně přenosných nemocí ale i nemocí jako například výzkumy rakovin dělohy a prostaty a také oboru sexuologické psychologie. Doba také vyrovnala nepoměr u výzkumů funkcí pohlavních orgánů u žen ve srovnání s těmi více prozkoumanými mužskými.
Nejde si nevšimnout rozdílů prezentací mužské a ženské sexuality ve veřejném prostoru. Mužská je zobrazovaná jako pudová potřeba, která je uspokojena vždy někým druhým. V řeči ekonomů jde tedy čistě o poptávku a nabídku. Poptávka po mužském uspokojení silně převyšuje ženskou nabídku. Zatímco zobrazování a chápání mužské sexuality se prakticky nezměnilo, ženské prochází poslední století doslova dokonalou bouří. Ale o tom jsem vám více řekla v článku Pilulka, co osvobodila ženy.
Před globálním rozmachem platforem pro tvůrkyně tohoto obsahu byla ženská sexualita zobrazována introspektivně jako duchovní sebepřijetí. Konkrétně i dnešní komerce hraček pro velký holky staví vyloženě na argumentaci „self love, me time“ apod. Jistá forma hlubšího spirituálního spojení s vlastní sexualitou je i dnes v kurzu. Tyto změny můžeme nejlépe pozorovat na komerci menstruačních pomůcek. Každopádně, za těmito změnami stále zůstává v otázkách kolem obsahu pro dospělé pachuť stigmatu „nejstaršího řemesla“, díky tradičnímu obrazu cudnosti, panenství a neposkvrněného početí.
Vypadat jak Pornoherečka herečka a přežít.
O přímém vlivu sledování P na mozek jedince se toho napsalo už spousta a točí o tom i velké množství youtuberů. Méně se ale mluví o tom, jak snadná dostupnost erotiky mění nejen celou společnost, ale i naší kulturu.
Estetika P průmyslu se promítla nejen do sexuálních očekávání, ale i do jazyka těla, pózování a způsobu prezentace na sociálních sítích.
Pózy jako „duck face“ nebo kosmetické doplňky jako „Cumbrella lashes“
Umělé řasy
A například contouring už dávno nejsou jen součástí erotických produkcí – staly se normou ve virálním prostoru sociálních sítí. Kultura vizuální dokonalosti přepsala nejen to, jak se lidé fotí, co nosí, ale i jak vnímají svá těla. Vliv P průmyslu je patrný nejen v digitální sféře, ale i v reálném světě – od fitness trendů až po plastickou chirurgii, kde se estetické ideály neustále posouvají směrem k extrémnější vizuální atraktivitě. Co bylo dříve považováno za přehnané, se dnes stává mainstreamem – a hranice toho, co vnímáme jako „normální“, se posouvají stále dál.
Také je zajímavé jak online produkce erotického obsahu není provázená přímou kriminalitou jako krádeže, konzumace „substancí“ a obchod s nimi, také šíření STD chorob a násilí na pracovnicích. Ale myslet si, že to něco řeší, je velice naivní. S přesunem trhu erotiky do online prostoru se tímto směrem transformovala i doprovodná kriminalita. O jednom z těchto jevů, který nejen sexualizoval „ženy odvedle“, bylo psáno u v reportážích o chatech na Discord a telegramu. Leaknutý obsah od tvůrkyní obsahu a doxxing je jen špičkou ledovce.
Neschopnost orientace ve světě, který jsme stvořili
Každé téma, které jsem zpracovávala a má kontroverzní charakter, ukazuje nám všem, jak se neumíme kontrolovat a orientovat ve světě, co jsme sami stvořili a tvoříme. S rychlým technologickým pokrokem, globalizací a vznikem nových průmyslových odvětví (včetně digitálního P obsahu) vznikají nové morální a etické problémy. Společnost neví, jak uchopit nově vzniklé dynamiky, ale zároveň má pocit morální nadřazenosti, když kritizuje způsoby, jakými se tyto věci dějí. Lidstvo se vyvíjí, stejně jako náš pohled na to, co je normální. Dnes již ikonické popkulturní sexsymboly, jakým byla Pamela Anderson v 90 letech, by se svým vzhledem dnes mezi OnlyFans tvůrkyněmi sotva vynikly. Standardy se posunuly, a s nimi i tlak na ženy v běžném životě. To, co bylo považováno za extrémní, se stává běžným. A co je běžné dnes, bude za pár let málo vzrušující. Je to jen několik staletí od doby, kdy vás mohlo stát život prohlašovat, že země je kulatá, stejně jako neuběhla dlouhá doba od zuřivých hádek bible vs. Darwin.
Tehdy byly tyto myšlenky moderna vyvolávající vášně. Bude P průmysl vyvovávat ideologické vášně i za 100 let? Globalizace marketingu erotiky na internetu, změnu ve vnímání našich sexuálních norem výrazně urychlila. Otázka, zda je to pozitivní, nebo negativní vývoj, je na toto téma zbytečně omezující a dost záleží na perspektivě. Zda si vědomě zvolíme emotivní a jednoduchou lež, nebo složitou pravdu, je na každém jednom z nás.
Když se dívám na příběh, o který jsem se s vámi podělila na začátku, tak musím upozornit na jeden detail. Tehdy bylo pro mě mnohem snažší a dostupnější nechat se připravit o vlastní důstojnost na dohodu o provedení práce v kuchyni než shánět počítač, připojení na net, další equipment, co potřebujete, pokud se chcete stát tvůrcem obsahu. A myslím, že to je ta hlavní informace. Jaká doživotně dehonestující zkušenost, co vygeneruje nějaké peníze, je pro dnešní mladé snažší? V mých dobách to byla pomocná síla, kosmetika podlahových krytin a nebo kasa v Lidlu - člověk platil i za tyhle povolání nejen časem, ale i vlastní hrdostí. V OnlyFans platíte ještě k tomu vaší dobrou pověstí, která vám je jedno v mládí, ale nebude vám jedno, až vás dožene. A nebo až se ve společnosti normalizuje. Ruku na srdce – co je podle vás pravděpodobnější? Pokud jste na straně konzumenta tohoto obsahu, tak vám ta vaše konzumace nepřijde tak problematická, je vlastní pokrytectví stejně snadný názor jako „snadný“ OF modeling.
Otázkou zůstává, kdybych pocházela ze stejně beznadějných socioekonomických poměrů, v podobné situaci a bylo mi 18 dnes – co bych si zvolila za zdánlivě snadné? A bylo by tak jednoduché rozhodnout co byste si zvolili i vy sami?
Zdroje:
Fenomén OnlyFans. Jak funguje obživa tělem na internetu? | Heroine.cz
Feminism and the OnlyFans era. OnlyFans is a platform that allows… | by Lorenzo Makoy | Medium
How Feminist is OnlyFans?
Šest týdnů inkognito v hlubinách českého Discordu – Page Not Found
Bitva o porno pokračuje. Mužům škodí, ženám prospívá, říká studie - iDNES.cz
Obnažená porn studies: vznik a vývoj
Paidagogos Journal Paper - Derflová, Kateřina - Potměšilová, Petra. Konzumace pornografického obsahu katolickou mládeží. Paidagogos, 2023, 1-2, #4.
Se sledováním pornografie má v ČR zkušenost téměř 79 procent lidí, více muži (www.pribram.cz)
