Článek
Sáru její vlastní matka nenávidí od narození
Paní Sára je již dospělá žena, která má svoji rodinu. Je šťastně vdaná, má děti, krásné bydlení, žije si na poměrně dobré úrovni. Představte si, že paní Sáře její vlastní matka závidí. To je síla, co?
Paní Sára se mi svěřila, že pokaždé, když ji její matka kontaktovala, šla proti vlastní dceři. Bylo celkem jedno, co to bylo, ale pokaždé. Paní Sára se vydala s rodinou na dovolenou k moři. Po několika letech a nákladné rekonstrukci bydlení. Tak byla šťastná, že se s celou rodinou mohou vypravit i přes to k moři. Její matka jí napsala Jenom se tou dovolenou chlubíš.
Také se mi paní Sára svěřila, že když byla malé dítě, ještě malé bezbranné miminko, chtěla ji její vlastní matka uškrtit. Kdyby její otec nezasáhl, nebyla by už dávno na světě. Od svého otce se to dozvěděla až někdy v dospělosti a dle jejího vyprávění to byla opravdu silná káva. Nabyla dojmu, že ji její matka nesnáší od narození.
Hrůzné dětství
Paní Sára toto i další věci chtěla své matce odpustit. Ale bohužel to nejde. Říká, že v ní je tolik bolesti z dětství, že bude dlouho trvat, než se s tím vyrovná. Čím si vlastně prošla paní Sára?
Když byla malé dítě, její matka jí nadávala, někdy i sprostě, ale také ji bila. Všechno bylo špatně. Sára dle slov své matky špatně uklízela, později špatně vařila, vlastně dělala všechno špatně. Nikdy se jí nedostalo podpory. Dokonce když ji matka něco učila, slýchala jenom samé nadávky, dostávala facky.
Spolužáci se jí posmívali, protože paní Sáru matka nutila nosit krátce střižené vlasy, nutila ji nosit obnošené oblečení. Když se matce svěřila, akorát si jenom vyslechla jak nevděčná paní Sára je. Když se paní Sára svěřila otci, její otec neměl to hlavní slovo doma.
V dospělosti problémy s matkou pokračují
Paní Sára se odstěhovala od rodičů jak to jenom šlo. Měla fajn přítele. Pomohl jí se dostat ze spárů matčiných nadávek a ponižování. Ale odnesla si toho sebou do dospělosti hodně. Nevěřila si, byla ustrašená. Ale dokázala na sobě zapracovat.
Jenom ale nechápe, proč se ji matka stále snaží konfrontovat. Píše jí doslova nesmysly, jak si paní Sára se svoji rodinou hraje na dokonalou rodinu. Jak její manžel stojí za prd a že by raději měla být s někým jiným. Že by pro Sáru měla někoho lepšího.
Nebo jí píše vy máte to a to. Sářina matka nebyla nikdy na dovolené a nikdy neměli auto. Paní Sára má dojem, že jí její vlastní matka závidí. Je jí z toho těžko, ale víte, jak nakonec tento vztah mezi Sárou a její matkou dopadl? Sára svoji vlastní matku odstřihla, protože už dále nechtěla číst nějaké nesmyslné věci od své matky. Její matka by na sobě měla zapracovat, ale nechce.
Sára nikdy nepoznala mateřskou lásku
Sára se mi také svěřila, že od své matky nikdy nepocítila mateřskou lásku. Matka ji nikdy neobjala, nedala jí upřímnou pusu na dobrou noc. Když potřebovala pomoci, její vlastní matka se k ní postavila zády. Ano, je to smutné. S paní Sárou ale soucítím a velice ji chápu. Rozumím ji, protože mi tyto věci, které jsou v článku napsané, jsou známé.
I když Sára nikdy nepoznala, jak se má matka správně chovat ke svým dětem, je milující matkou, které záleží na dětech, dává jim svoji mateřskou lásku najevo a chce, aby se jim v budoucnu splnily jejich sny. Je ochotná je podporovat, poslouchat.
Jaké bylo vaše dětství? Vzpomínáte na něj s láskou? Podělte se s námi v diskuzi.
