Článek
V naší středoevropské zemi se během září kdysi začaly první lístky zbarvovat do zlatova a zřídka kdy jsme pocítili skutečně letně teplé sluneční paprsky. Chodili jsme ráno v bundě s parou u pusy do školy, odpoledne v tričku nebo mikině domů, ale jak se zdá, časy se mění. Zdá se, že měsíc září již nezapadá do tradičního nástupu podzimu a místo toho nás ještě zasypává létem v plné síle léta, kterého si užívali lidé před jednou nebo dvěma generacemi.
Zatímco bychom dříve očekávali postupný přechod ke chladnějším dnům, posledních několik let nám září přináší teploty, které v mnoha ohledech připomínají červenec nebo srpen minulých dekád. Nejedná se jen o jednotlivé výjimky, ale o trend, který přetváří naše chápání středoevropského podzimu.
Není výjimkou probudit se uprostřed září do dne, kdy odpolední teploty se blíží 30 stupňům a ráno jsou teploty jen pár stupňů pod 20. Tato změna zpochybňuje, zda můžeme září ještě považovat za podzimní měsíc.
Tato „nová norma“ nám klade otázku: Jsme připraveni redefinovat naše chápání sezón? A jak bychom měli reagovat na tyto změny?
Zatímco někteří mohou vítat příležitost nosit letní oblečení o něco déle, existují i vážné důvody k obavám. Tyto prodloužené teploty mohou zvyšovat riziko lesních požárů, zatěžovat vodní zdroje a narušovat cykly rostlin a zvířat. A pak je tu otázka: Co nás čeká v zimních měsících, bílé Vánoce budou definitivně minulost? Jak říkala nedávno moje teta (83): „Lituji dnešní děti. Vůbec neví, co je normální zima.“
V tomto novém září, které v sobě nese slunce a teplo léta, je tedy možná čas, abychom začali uvažovat o nových způsobech, jak si užívat delší léto ve střední Evropě a možná přemýšlet o tom, že zimní měsíce posledních let mají již spíše podzimní charakter.
