Článek
Připadá mi nespravedlivé, že někteří lidé se svého důchodu vůbec nedožijí, takže nemohou čerpat peníze, které celý život odváděli státu na odvodech ze mzdy nebo podnikání. Podobná situace nastává, když někdo zemře jen pár měsíců poté, co mu stát důchod přizná. Společným rysem těchto lidí je, že během svého života nestihnou získat všechny peníze, které státu poslali, a ten si tak většinu z nich ponechá.
Někteří samozřejmě namítnou – máme pozůstalostní důchody, což jsou důchody, které pobírají vdovci, vdovy nebo sirotci. Jenže snad každý, kdo má zkušenost s výší hlavně vdovských a vdoveckých důchodů, musí připustit, že jsou nedostatečné.
Jen namátkou zmiňme tyto body:
- Základní nárok na vdovský nebo vdovecký důchod je 1 rok, pak zaniká. To platí třeba, když jsou manželé padesátníci, už se nestarají o děti a jeden z nich zemře. Trvalý pozůstalostní důchod je až v důchodovém věku.
- Hodnota vdovského nebo vdoveckého důchodu je součet základní výměry a 50 % procentní výměry. Když už vdovec nebo vdova pobírá vlastní starobní důchod, tak na druhou základní výměru nárok nemají, získají jen oněch 50 % procentní výměry. Často jde tedy jen o pár tisíc.
- Když se vdovec nebo vdova znovu ožení či vdá, o nárok na pozůstalostní důchod přijde.
Méně důchodců, lépe pro stát
Ať tak či onak, vyčerpat při pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu celé odvody (nebo větší část) je prakticky nemožné. Z každého předčasného úmrtí stát získává peníze, s nimiž může hospodařit. Pro stát je vždy velmi výhodné, pokud někdo zemře krátce před důchodem nebo třeba během prvního roku po odchodu do důchodu. Platí to hlavně pro lidi, kteří nemají manžela či manželku a jejich děti už jsou dospělé, protože pak nemusí platit žádný pozůstalostní důchod.
Vůbec mě nepřekvapuje, že se nyní pravděpodobně dočkáme zvýšení důchodového věku. Při pohledu na plánované cifry, kdy dnešní dvacátníci půjdou do důchodu až v 70 letech, to vypadá na docela promyšlenou strategii – čím méně lidí se důchodu dožije, tím lépe pro stát.
Spravedlivě do dědictví
Myslím si, že pokud zvýšení důchodového věku bude schváleno, měla by se současně zavést možnost, aby se odvody posílaly do dědického řízení pro pozůstalé. Prostě aby nenastávaly situace, že když má někdo smůlu, pár dnů před důchodem ho srazí auto, zasáhne vážná nemoc nebo zemře při srážce vlaku, tak na něm stát sobecky vydělá. To není férové.
Aby to zase nebyla úplná anarchie, je nutné mít jasná pravidla. Také chápu, že stát z něčeho musí žít, takže by do dědictví nezamířily celé odvody, ale jejich část. Mohlo by to fungovat takto:
- Týkalo by se to situací, kdy někdo zemře předčasně kvůli nemoci, při nehodě v práci nebo při nehodě, za kterou nemůže. Když se někdo vybourá v opilosti, je to jeho chyba a odvody zůstanou státu.
- Do dědictví by zamířilo 70 až 80 % odvodů na sociálním pojištění. Od toho by se odečítaly peníze vyplacené na pozůstalostních důchodech.
- Pokud by si dědicové zvolili okamžité vyplacení celé částky, vztahovala by se na to daň ve výši 30 až 40 %. Při postupném čerpání v průběhu 15 až 20 let by to bylo nedaněné. Tím bychom zajistili, že by to pro stát nebyl finanční šok.
Stát daně potřebuje, jinak by nemohl financovat všechny důležité části, jako policii, hasiče nebo školství. Na druhou stranu odvody na sociálním pojištění jsou součástí budoucích důchodových nároků a tudíž by se o nich mělo přemýšlet více individuálně. Můj návrh je taková vlaštovka, jakou cestou bychom se mohli vydat.
Zdroj:
