Článek
Pomlázku jsem neměla ráda, co pamatuju. Ze svého pohledu dítěte jsem nechápala, proč jsme jednou za rok nakoupili luxusní dobrůtky, čokolády a sladkosti, které jsme jindy nekupovali, nedali jsme si z nich nic a schovali jsme je pro vzácnou návštěvu – koledníky s pomlázkou.
Když jsem stála v pondělí dopoledne ve dveřích, cítila jsem se trapně a nepříjemně, nechávala se (někdy dost bolestivě) mlátit od cizích kluků o hlavu menších, než jsem byla já, a když skončili, tak jsem jim za to poděkovala a předala dobroty, nechápala jsem, co tahle tradice má za smysl. A proč jsou bité ženy a muži za to dostanou odměnu. Už vůbec jsem nerozuměla, proč bych díky tomu měla „neuschnout“.
A nerozumím tomu dodnes.
Protože tradice
Už nejsem malé dítě a sama si rozhoduju, které tradice budu doma dodržovat.
Když říkám, že tradici pomlázky nesnáším, někdy slyším rozhořčené reakce. „Ale to je tradice, abys ses nezbláznila, to je toho!“ Nebo moje oblíbené: „Uschneš!“ Na to mám jednu otázku: Dodržujete 40denní půst, chodíte na bohoslužby, jíte křen, necháváte se za pomlázku polít ledovou vodou od žen a ctíte všechny ostatní velikonoční rituály?
Vsadím se, že ne. Že to děláte stejně jako já – z tradice si vyberete jen to, co je vám příjemné a na ostatní rituály se vykašlete. Možná obarvíte hromadu vajec, dáte si vaječňák, ke kafi beránka a mazanec s máslem, a v pondělí vyšleháte pár žen pomlázkou. Ale hádám, že to je vše.
Rituály a tradice mám ráda, čím jsem starší, tím víc je vyhledávám. Vnímám, že jsou důležité a měly by nám napomáhat se ukotvit a držet pospolu.
Ale se svou rodinou a přáteli chci oslavit začátek jara tak, aby to bylo příjemné nám všem. Nebudu dodržovat něco, v čem mi není dobře a nedává mi smysl, jen „protože tradice“.
Přivítat jaro
Rozloučit se s odcházející zimou, přivítat jaro, k tomu stačí kočičky ve váze, tulipány v truhlíku, upečený beránek a nádivka nebo vajíčka a nazdobený být. Anebo jen v duchu zimu propustit a nedělat vůbec nic. Nejsem věřící a Velikonoce jsou pro mě hlavně svátky jara a probouzejícího se života.
Na závěr chci říct, že respektuji každého, kdo má tradici pomlázky rád a nikomu ji neberu. Přála bych si, aby to byl respekt oboustranný, aby bylo v pořádku tradice dodržovat nebo nedodržovat, jak nám je to příjemné, když to tak cítíme, a nebýt za naše rozhodnutí napadáni.
Zdroje
