Článek
Obecná představa samozřejmě platí. Pokud si půjčím u banky či u jiné nebankovní instituce, pak částka, kterou posléze musím vrátit, bude vyšší než ta, kterou jsem si půjčil. A to platí i v případě velmi nízkého úroku. Půjčka s sebou tak vždy nese povinnost zaplatit něco navíc a riziko toho, že nebudu celou částku schopen splatit. Mnoho lidí se tak kvůli tomu dostává do problémů.
My se ale dnes chceme soustředit na trochu jinou situaci. Výše popsané platí pro ty, kteří si půjčují, protože jim schází finanční prostředky. Takoví lidé na tom skutečně nikdy nic nevydělají. Naše otázka směřuje k situaci, kdy finanční prostředky mám. Mám nákupy v takovém případě zaplatit z finančních prostředků, které mám, nebo si mám půjčit?
Většina z vás asi odpoví, že by to určitě zaplatili ze svého. Je to samozřejmě logická možnost, ale v takovém případě mi po nákupech nic nezbyde, budu na nule a nic nevydělám. Existují ale situace, kdy mohu finanční prostředky, které mám, nechat zhodnocovat a na běžné nákupy a útratu si půjčit.
Aby byla tato metoda účinná, musí být zhodnocení našich uložených peněz vyšší, než bude roční procentuální sazba nákladů u půjčených financí. RPSN neboli roční procentuální sazbu nákladů uvádím záměrně, protože si ji stále spousta lidí plete s úroky. To je ale velká chyba a můžeme tak přijít o značné množství peněz. Úroky jsou jen procentuální sazbou, kterou za půjčku zaplatíme, nejčastěji v ročním vyjádření, kdežto RPSN kromě procentuální sazby za půjčku zohledňují i všechny další poplatky s úvěrem spojené. Sem patří například poplatky za vedení účtu při půjčce, poplatky za uzavření smlouvy o půjčce a mnoho dalších. Vždy je tedy se při posuzování výhodnosti půjčky řídit právě RPSN.
To samé platí u zhodnocení našich uložených peněz. Nemůžeme se orientovat pouze podle úroku. Úrok je zde částka, kterou z vložených peněz dostaneme za to, že jsme si je u dané instituce uložili. Opět zde ale nejsou promítnuty poplatky, které jsou s tím spojené a které jsou často obdobné jako u půjčky, tj. poplatek za vedení účtu nebo za uzavření smlouvy a podobně.
Pokud takové dva produkty najdeme, pak na tom můžeme skutečně vydělat. Když pak zhodnocené peníze vybereme, zaplatíme z toho celou půjčku včetně úroku, a ještě nám zbyde námi tak kýžený zisk. To lze nejlépe demonstrovat na příkladu.
Pokud si uložíme 100 000 Kč s čistým zhodnocením 6 %, což u je u dnešních spořících účtu reálná sazba, pak za rok obdržíme 106 000 Kč. Peníze však nemusíme pouze ukládat, ale můžeme je i investovat. Tam pak může být zhodnocení i mnohem vyšší. Půjčku na stejnou částku 100 000 Kč máme s RPSN například 4,5 %. Za rok tedy musíme splatil 104 500 Kč. Na tomto jednoduchém příkladu tak vidíme, že jsme 1 500 Kč vydělali.
Obecně lze konstatovat, že výše našeho zisku z takového případu závisí na dvou základních věcech. Jednak na výši částky, se kterou budeme takto operovat. Čím vyšší částka, tím zpravidla větší výdělek. Druhou zásadní věcí je pak rozdíl mezi čistým zhodnocení a RPSN. Čím větší kladný rozdíl, tím větší zhodnocení. Čím větší záporný rozdíl, tím větší ztráta.
