Článek
Po matce Francouz, po otci Brit, i když narozený v Egyptě. David Stein (1935-1999) vyrůstal v rodině anglického lékaře, který na africké půdě prováděl vědecké výzkumy pro Pasteurův ústav. S vypuknutím druhé světové války se však jeho rodina stěhuje do Francie, kde David studuje klavírní hru na hudební konzervatoři. Předčasná otcova smrt ho donutí přerušit bezstarostná studia - musí se začít nějak živit. Působí jako agent zahraničních filmových studií a také píše do novin výtvarné recenze, díky čemuž získává kontakty v uměleckém prostředí. Mladý floutek má však pořád větší výdaje než příjmy. Co s tím?
Zjišťuje, že padělky se prodávají stejně dobře jako pravá díla. Poslední dílek do skládačky jeho budoucnosti do sebe zapadne, když vypomáhá s adaptací románu Tomáš lhář francouzského básníka Jeana Cocteaua (1889-1963). Ten je zároveň obstojný výtvarník, když chtěl mít svého Picassa, prostě si ho namaloval! „Pablo váhal, jestli tak dokonalé dílo nemá podepsat,“ vysvětluje Steinovi u sebe doma. Tím inspirovaný mladý všeuměl od něj přebírá štafetu a vzápětí napodobuje svého prvního Cocteaua. A v prosinci roku 1963 ho bez problémů udá v jedné pařížské galerii za 1500 franků.
S jídlem roste chuť a drzost
Stein si na novém parketu začíná věřit, ale nemá trpělivost čekat na uznání výtvarných kritiků a sběratelů. Opatří si tedy reprodukce děl holandského malíře Keese van Dongena (1877-1968) a vytvoří podle nich pastel v jeho stylu. Nechá ho hezky zarámovat a prodá ho za 3500 franků jistému galeristovi s historkou o údajném daru od tetičky, která se s van Dongenovými měla stýkat v Monte Carlu. „Mé sebevědomí rázem stouplo,“ píše si Stein do svého deníku, když se v odborném magazínu dočte, že jeho van Dongen byl poté v aukci vydražen za 6000 franků.
Za skleněnou fasádou Metropolitní opery v New Yorku jsou vidět fresky Marka Chagalla. Malíř za pobytu v USA usvědčil Steina z výroby padělků svých děl.
V rychlém sledu vyrábí další napodobeniny, troufne si i na Picassa. U něj nastane první zádrhel: Stein prodá jednomu sběrateli v Cannes jeho údajné květinového zátiší, ale ten nelení a katalánskému mistrovi pošle fotokopii díla se žádostí o autentizaci. „Padělek,“ zní následný Picassův verdikt. Studeným potem orosený Stein si vyžádá akvarel zpět a vyráží s ním na jih Francie, kde má Španěl jeden ze svých mnoha ateliérů. Padělatel mu namluví, že dílo nedávno koupil a poprosí ho o stvrzující podpis. „Toto dílo jsem udělal já - Picasso,“ po jistém váhání malíř napíše na zadní stranu. Ročně vychrlí tisíce takových prací, ani si nemůže pamatovat, že autorství téhož obrázku, ale na fotografii, nedávno popřel…
Úspěšný mladý muž si v New Yorku zařídí ultramoderní ateliér s rozsáhlou knihovnou, má i vlastní galerii Trianon Inc., kde pravá díla Matisse, Renoira nebo Modiglianiho ředí svými padělky. V září roku 1966 se však Stein dopouští osudné chyby. Jednomu francouzskému obchodníkovi prodá několik falešných akvarelů Marka Chagalla (1887-1985), ale umělec právě dlí v New Yorku, kde vyzdobil svými malbami tamní Metropolitní operu. Autorství děl pochopitelně popře, jejich kupec navštěvuje Steina za doprovodu čtyř policistů, ale podvodník se vymluví a seběhne osm pater dolů do garáží odkud unikne na ulici. S rodinou poté prchá pod falešným jménem Clenvill na opačnou stranu USA, do slunné Kalifornie.
Dozorci žadoní o kresbičku
Steinův druhý život se rozbíhá ztuha. V San Francisku prodá jednoho Cocteaua za slabých 500 dolarů, aby zjistil, že ho náhle odměřený galerista poznal! Přemísťuje se raději do Los Angeles, kde si ve čtvrti boháčů Beverly Hills pronajme malý dům a prodá několik padělků Miróa, Dufyho nebo van Dongena. Časy skromného štěstí pod palmami však netrvají věčně, newyorská policie na něj nezapomněla a v lednu roku 1967 je zatčen.
Šest následujících měsíců stráví v cele, zatím nemá na propouštěcí kauci 50 000 dolarů. Média žadoní o interview, dozorci ho prosí o jakoukoli kresbičku, ozve se i ředitel věznice, zda by Stein nenamaloval jeho portrét. Z podvodníka se pro veřejnost stává jakýsi Robin Hood, který zmátl údajné znalce a oškubal zpovykané boháče. Dokonce probíhají jednání o filmové adaptaci jeho života, kde ho má ztvárnit slovutný Jack Lemmon. Nakonec ve francouzských a amerických vězeních David Stein strávil čtyři roky, ale díky svému případu si zajistil takový věhlas, že se poté bez problémů uživil vlastní tvorbou.
Seznam zdrojů:
https://en.wikipedia.org/wiki/David_Stein_(art_forger)
Josef Glückselig: Atentáty na umění (ČTK-Pragopress 1971)
https://smorkpress.wordpress.com/2009/04/18/6-greatest-art-fakers-in-history/
