Článek
Dobrý den všem!
Jsme iniciativní skupina s názvem Jsme lidé. Zabýváme se problematikou nového zákona, který de facto znemožňuje získání českého občanství pro Rusy žijící v Česku.
Předkladatelé tohoto návrhu ho prezentují jako „pouhé zřeknutí se ruského občanství za účelem získání českého“, ale ve skutečnosti je situace mnohem složitější. Podrobnosti se dozvíte na našem webu a Instagramu.
Když o tomto tématu mluvíme, dostáváme zpětnou vazbu od veřejnosti – a ne vždy je pozitivní. V tomto videu se společně podíváme na některé komentáře, které nám lidé píší na různých platformách. Rozebereme jejich argumenty a přátelsky si o celé věci popovídáme.
Vy nám můžete také napsat svůj názor do komentářů, ale žádáme vás o zachování slušné formy komunikace. Pamatujte, že vaše výroky čtou skuteční lidé.
Jdeme na to!
Začneme komentáři pod našimi příspěvky na platformě Médium. Mimochodem, právě tady si můžete přečíst další články od nás.
Pan nás zde vyzývá, abychom běželi domu. Pravda ale je v tom, že my jiný domov než Českou Republiku nemáme. Pracujeme tady, založili jsme se tu rodiny, narodili nám se tu děti, máme v Česku celý život. Proč bychom měli se toho všeho vzdát?
Podle pana zřejmě člověk nemůže studovat, pracovat a žít, pokud někoho nesvrhl.
Rádi bychom se zeptali na konstruktivní radu: Jak přesně by měl člověk postupovat, pokud se rozhodne někoho svrhnout? Stačí si vzpomenout, jak skončily lidové protesty například v Bělorusku – je více než jasné, že autoritářský režim na vrcholu své moci nelze jednoduše „svrhnout“.
Navíc je třeba mít na paměti, že jakékoli protesty v Rusku jsou tvrdě potlačovány – a to i za pomoci techniky na potlačování demonstrací.
Mnoho lidí si proto zvolili jinou cestu – zapojit se do normální společnosti, přispívat k jejímu rozvoji a podporovat demokratické hodnoty. Nabízet jim návrat do země, kde je v tom lepším případě čeká rovnou vězení, je samo o sobě absurdní. Tito lidé přitom pouze žádají o dodržování svých základních lidských práv a nikomu nikdy neublížili.
Další komentář. No to právě funguje naopak, proč by Rusko přišlo zachraňovat občané Česka? Snažíme se o to, abychom byli pod ochranou demokratického Česká, země, kde žijeme, a ne Ruska, odkud jsme se již dávno odstěhovali.
Pane , jsou to již dvě věty… Já jsem rok 68 neprožil, narodil jsem se 27 let po tom. Většina Rusů ani jejich rodiče se stejnak v roce 1968 ještě nenarodili.
Je nám líto, že si z historie nesete tyto smutné vzpomínky. Věřte však, že ani naši předkové v těchto letech neměli snadný život. Ale nelze všechny házet do jednoho pytle.
Je důležité si pamatovat na minulost, ale nesmí se v ní žít. Protože tímto můžeme promarnit současnost a ztratit budoucnost.
Je nám moc líto, že jste musel prožít toto trauma. Nicméně dovolte Vás ujistit, že podobné zkušenosti jistě zažilo spousta lidi žijících přimo v Sovětském svazu. Taková je prostě podstata totalitního režimu. Tyranizují nejen všechny ostatní ale hlavně vlastní národ.
Stále však platí, že nelze aplikovat vlastní negativní zkušenost či chování jednoho jedince na celý národ. Zkuste líp poznat mladou generaci Rusů kolem Vás v Česku a potom se rádi vrátíme k Vašemu názoru.
Vážený pane, s úctou k Vašemu věku musím říci, že věřit někomu nebo ne je osobní volba každého. My se snažíme donést myšlenku, že na zákonodárné úrovní toto uvažování nemůže být postaveno na základě národnosti. A taky Vám odpovím, že v Rusku jsem studoval, ale svoje znalostí a dovedností již desetiletí uplatňují právě na prospěch Česka.
Rusové žijící v Česku zřejmě nesdílejí názor o velké lásce ke svému státu. Odjeli jsme právě proto, že jsme měli četné výhrady vůči režimu, tamnějšímu životu a hodnotám. Vybrali jsme Česko, protože nám přišlo poklidnější, hezčí a spravedlnější. Tady jsme se naučili jazyk, studovali na vysokých školách a snažíme se přispívat společnosti. Vaše tvrzení ale předpokládá, že podporujeme Rusko, však si přejeme mít výhody i v České Republice. Ale to je naprostý nesmysl. Žijeme v Česku, tuto zemi máme rádi a chceme zde zůstat a podporovat ji. S Ruskem většinu z nás spojuje jen řádek v dokumentech a barva pasu.
Jsem tu doma. Mám tu své místo, svou práci a svůj život. A mám právo vyjádřit svůj názor na věci, které se mě přímo dotýkají v zemi, kde žiji.
Každý člověk si má právo sám vybrat, kde bude jeho domov, kde založí rodinu a kde zasadí strom. Xenofobie je jen příznakem omezeného myšlení a strachu z neznámého. Já takový strach nemám.
Proto jsem se nebál opustit místo, kde jsem se narodil, naučil jsem se česky, našel si práci a vybudoval si domov tam, kde se mi líbí.
Porovnání s Japonci je kapitola sama o sobě. Ano, a pak ti, kteří přežili, podali žalobu z důvodu útlaku a vláda každému proplatila kompenzaci v celkové částce 1,2 miliardy dolarů.
Tento čin byl označen jako nezákonný rasismus, nikoliv vojenská nutnost.
Tohle byly komentáře z platformy Médium – a teď přichází zajímavosti z Instagramu. Pokud si je chcete přečíst v originále, najdete nás tam jako @jsmelide a srdečně vás zveme, abyste se podívali na naše příspěvky.
Pokud jste nevěděl, v Rusku nám za „otevírání pusy“ hrozí vězení. Spousta lidi podporuje demokracii v Rusku, stejně jako my. Demokracii však podporujeme zároveň ve všech zemích. Nyni naším domovem je Česká Republika a neradi se stáváme svědky, jak se náš nový domov proměňuje v zemi, kterou mnozí z nás kvůli tomuto opustili. Součástí demokratických hodnot je však i podporování lidských práv.
Příkladů úspěšných revolucí v období největší síly autoritarních režimů asi moc však nenajdeme. A Češi o tom taky vědí z vlastní zkušenosti - a tuto zkušenost máme společnou.
Chodí nám i spousta komentářů o tom, že nám nikdo žádná práva nebere a že občanství není nárok, ale prý privilegium.
Ano, to je sice pravda, ale…
Berete mi právo na rovné zacházení.
Berete mi právo na presumpci neviny.
Berete mi právo nebát se o svou budoucnost.
Všichni víme, že na občanství není právní nárok – to se tvrdí všude možně. Ale na rovné zacházení nárok je.
Zaprvé, protože Německo to vyžadovalo od všech žadatelů, nejen od občanů jednoho konkrétního státu.
Zadruhé, kdybyste si přečetl všechna ustanovení zákona, pochopil byste, že nejde pouze o vzdání se ruského občanství. Ve své podstatě jde o nemožnost získat české občanství – a to výhradně pro občany Ruské federace.
Zákon totiž obsahuje jeden na první pohled nepatrný háček – zmrazování všech žádostí od ruských žadatelů.
Podle mezinárodních ustanovení а ruských zákonů není možné vzdát se původního občanství, pokud žadateli nebylo uděleno nebo alespoň přislíbeno občanství jiné země.
Podmínky pro získání českého občanství patří k nejpřísnějším – proces zahrnuje několikastupňové prověrky a kontroly, což je v pořádku. Nicméně novela přímo stanovuje, že žádosti občanů Ruska budou zmrazeny hned následující den po jejich doručení Ministerstvu vnitra.
A to není jen naše interpretace – tento fakt je uveden přímo na webu MVČR a stejně ho vykládají i čeští právníci, například ústavní právník z brněnské Masarykovy univerzity Pavel Kandalec a advokát a autor komentáře k zákonu o státním občanství Hugo Körbl.
Podle Wikipedie je dezinformace nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí.
V tomto případě je dezinformace šířena těmi, kdo tvrdí, že stačí pouze vzdát se ruského občanství, nebo že existuje mnoho výjimek.
My říkáme pravdivou informaci, kterou lze velmi snadno ověřit.
Je mi 29 let. Je mi moc líto, že jsem před 50 léty promarnil své právo na důstojný život a dovolil jsem si narodit v Rusku. Jako kdybych si nemohl vybrat i lepší zemi. Přece jsem se mohl narodit ve Švýcarsku či v Česku, ale zvolil jsem špatně.
Omezování ničích práv mi nepřijde v pořádku, ani Čechů během sovětské okupace, ani Rusů, žijících v Česku v moderní době. Ani ta okoupace mi nepřijde v pořádku. A říkám to otevřeně.
Však břímě a odsouzení budu nést pouze za svoje činy. Jestli zločin spáchal někdo z mých předků (pokud však vím, tak nikdo z nich na území Česka nebyl) já v tom žádnou vinu nemám. Běžte potrestat viníka, ne jeho potomka. Trestat jen někoho, kdo vzdáleně souvisí se zločincem, abyste uspokojili svou touhu po spravedlnosti, je však pravý opak spravedlnosti.
Já žádám jen o rovné zacházení - na to mám právo.
Takové komentáře nám píší tak často, že jsme na toto téma napsali samostatný článek:
Pane, to, co píšete, si navzájem odporuje v každé další větě.
Získat diplom v Česku není úplně běžné – podle statistik má vysokoškolské vzdělání přibližně třetina obyvatelstva.
To, že se někde dá koupit diplom, neznamená, že se to skutečně děje. Navíc mnoho obyvatel ČR s ruským původem sem přišlo právě za studiem a získali diplom v Česku.
A proč fakt, že si člověk nemůže vybrat, kde se narodí, znamená, že bychom se měli vrátit?
Jakože pokud vy trpíte tím, kde žijete, znamená to, že máme trpět také?
Vám stačilo 20 let, já jsem v Rusku žil 23 – věřte mi, mně to také stačilo.
Tady vidíte vysoce intelektuální a obsáhlý komentář. Naše odpověď na něj však bude velice stručná: Ne
To je pro dnešek vše. Doufáme, že pro vás bylo toto přínosné a zajímavé.
Pokud se s námi chcete podělit o svůj názor, napište nám ho do komentářů.
Prozatím se s vámi loučíme. Všem přejeme krásný den, mějte se moc pěkně a opatrujte se!
