Článek
Měla jsem dobré učitele a s láskou na ně vzpomínám, i když se ve skutečnosti nevídáme. V myšlenkách však ne a ne zapomenout. Měla jsem sec sakra dobré učitele, učili mne, aniž bych to postřehla a každá zkušenost se mi v životě pak hodila.
Vychována k preciznosti, perfekcionismu a prvotřídnosti, poslušnosti a pracovitosti, cítila jsem se svázána konvencemi a přísnou morálkou. Proto pro mne bylo hodně překvapující, když mě manžel brzy poučil, že se zdaleka nemusí všechno, co se má. Převrátil mi zažité rituály podle svého a postupně jsme se odnaučili snad všechno, co se dělá v běžných rodinách. Dělá všechno jinak a zbořil mé mýty. Ztratila jsem své dosavadní životní jistoty. Ale tím moje škola teprve začínala.
Postupně jsem přešla i v povolání na režim plný změn. Každý den jiná činnost, každý den jiný cíl, každodenní přizpůsobování. Být připravena na každou eventualitu bylo znakem mojí profese. Přizpůsobit se každé situaci, pochopit všechno, poslouchat příkazy, plnit přání a nedopouštět se průserů. Bylo třeba zaučení a ochotných učitelů bylo dost. Učili mě nenápadně, ani jsem to nepostřehla. Cvičili mou ostražitost, trpělivost, umění rozhodovat, umění mít situaci pod kontrolou, umění komunikovat, umění ukecat, umění rozmluvit a mnohá jiná důležitá umění. Dokonce mě zasvětili do intrik, které tak nemám ráda.
Pochopila jsem, že nemá smysl učit se omezování, naopak je třeba podporovat volnost. Občasný rozlet do zakázaných zón neuškodí, bereme-li ho s nadhledem. Být „dobrý“ znamená hodně se učit, hodně obětovat, projevit hodně nadšení a snažit se být čím dál lepší. Být dobrý není všechno, být dobrý není smyslem života. Ale to musí člověk postupně sám pochopit, dojít k tomu, aby z touhy být moc dobrý nezešílel. Stačí ubrat plyn, občas přišlápnout brzdu nebo čas od času oprášit svá křídla. Přemýšlet o tom, jaké poučení nám předali učitelé, ponořit se do světa fantazie.
Je skvělé nebýt svázaná, občas se trochu prolítnout a třeba do zakázaných zón. Zkuste to. Výsledkem překvapivě nebude pokles, ale stoupání. Není to paradox? Ne, to je život.
