Článek
Člověk si toho zpočátku skoro ani nemusí všimnout. Chůze začíná být méně jistá, zakopávání je stále častější, ve tmě je těžší udržet rovnováhu a nohy občas neposlechnou. Objevuje se neobratnost rukou a jemná motorika už není tak přesná, ale protože to není nic dramatického a zhoršování je velmi nenápadné, snadno to lidé přičtou únavě nebo stresu.
A právě tahle nenápadnost je důvodem, proč stanovení diagnózy může trvat dlouhé měsíce, a někdy i déle. Než se totiž začne uvažovat o méně obvyklých příčinách, proběhne standardní série neurologických vyšetření - zobrazovací metody, laboratorní testy i vyloučení cévních, zánětlivých či degenerativních onemocnění. A teprve když tyto testy nepřinesou jasné vysvětlení potíží, může být zvážena méně známá, ale klinicky významná příčina: imunitně zprostředkované postižení mozečku v reakci na gluten, známé jako glutenová ataxie.
Co je vlastně špatného na lepku?
V posledních letech se lepek stal oblíbeným vysvětlením celé řady nespecifických potíží a často i předmětem různých (často neodborných) dietních trendů. Pro část lidí však nejde o módní téma ani volbu životního stylu, ale o skutečný, medicínsky jasně definovaný problém.
Právě proto může jeho zjednodušené vnímání někdy zlehčovat situaci těch, u nichž je reakce na lepek prokázaným onemocněním, jež značně ovlivňuje jejich každodenní život a fungování. Co je ale vlastně jeho podstatou?
Lepek (gluten) je směs bílkovin přirozeně obsažených v pšenici, ječmeni a žitu. Pro většinu lidí nepředstavuje žádný problém, ale u určité části populace může vyvolat nepřiměřenou reakci imunitního systému. Důvodem je jeho struktura, protože některé části glutenových bílkovin jsou hůře stravitelné a mohou u geneticky náchylných jedinců aktivovat imunitní odpověď.
Za normálních okolností náš imunitní systém rozlišuje mezi vlastními a cizími látkami. U citlivých jedinců se ale může stát, že některé složky lepku vyhodnotí jako nebezpečné a začne proti nim vytvářet protilátky. Pokud tato imunitní reakce přetrvává delší dobu, může se z ní stát dlouhodobý zánětlivý proces. Imunitní systém pak reaguje nepřesně a kromě lepku se zaměřuje i na vlastní struktury organismu, které si s ním splete.
Celiakie: známější, ale širší problém
Nejznámější formou této reakce je celiakie - autoimunitní onemocnění, při kterém lepek poškozuje sliznici tenkého střeva, což vede ke zhoršenému vstřebávání živin a typickým zažívacím potížím. Onemocnění je poměrně časté, v západní Evropě a USA je pravalence asi 1:100, přičemž ženy jsou postiženy přibližně dvakrát častěji než muži.
Důležité ale je, že celiakie není omezena jen na trávicí trakt. Jde o systémové onemocnění, které může postihovat i jiné orgány, včetně nervového systému. U některých pacientů se proto objevují neurologické projevy, jako jsou poruchy citlivosti, bolesti nebo problémy s koordinací.
Celiakie je navíc spojena se zvýšeným rizikem některých dalších onemocnění, zejména jiných autoimunitních chorob, a podle některých studií může souviset i s vyšším kardiovaskulárním rizikem.
Glutenová ataxie: když je hlavním cílem mozeček
Zvláštní kapitolou je pak právě zmíněná glutenová ataxie. Ta patří mezi neurologické projevy reakce na lepek, ale na rozdíl od celiakie nemusí být doprovázena výrazným střevním postižením, které někdy chybí úplně. To znamená, že pacient může mít normální trávení a přesto dochází k poškození nervového systému.
V tomto případě imunitní reakce spojená s lepkem pravděpodobně vede k poškozování mozečku, tedy části mozku, která se podílí na koordinaci pohybů a udržování rovnováhy. Přesný mechanismus zatím není zcela objasněn, ale předpokládá se, že významnou roli v něm hrají protilátky vznikající jako součást této imunitní odpovědi. Postupné narušování funkce mozečku se pak může projevovat nejistou chůzí, poruchami stability, zhoršenou jemnou motorikou a někdy také potížemi s řečí nebo s koordinací pohybů očí.
V pokročilejších fázích může docházet i k atrofii (úbytku nervové tkáně) mozečku, který je patrný na zobrazovacích metodách, jak můžete vidět na snímku z magnetické rezonance, který jsem ze svého Instagramu sdílel výše. Je třeba říct, že takové strukturální změny pak souvisí s rozvojem trvalého neurologického postižení.
Jedním z důvodů, proč mohou být příznaky zpočátku nenápadné, je schopnost našeho nervového systému částečně se přizpůsobit postupně se zhoršující funkci mozečku. Díky tomu se pak obtíže často projeví až ve chvíli, kdy už kompenzační mechanismy nestačí.
Přestože jde o odlišný typ postižení, mechanismus reakce na lepek je podobný jako u celiakie: imunitní systém reaguje nepřiměřeně na běžnou složku potravy a místo ochrany začíná poškozovat vlastní tkáně.
Jak jsem naznačil výše, glutenová ataxie může být spojena s celiakií, ale může se objevit i u lidí, kteří nemají žádné výrazné trávicí potíže ani známky poškození tenkého střeva. Někdy tak může být dokonce prvním projevem toho, že organismus na lepek reaguje nepřiměřeně. U části pacientů se proto na tuto diagnózu přijde až po delší době, kdy už jsou neurologické příznaky výraznější.
Právě tato variabilita je důvodem, proč bývá často přehlížena. Přitom včasné rozpoznání má zásadní význam, neboť při důsledném vyloučení lepku ze stravy lze postup onemocnění zpomalit nebo zastavit. Platí přitom, že čím dříve je diagnóza stanovena, tím větší je šance na stabilizaci, zatímco pokročilé strukturální změny mozečku už nemusí být plně vratné.
Glutenová ataxie tak ukazuje, že reakce na lepek nemusí být zdaleka jen trávicí problém, ale může zasahovat i mozek a nervový systém.
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Hadjivassiliou M, Sanders DD, Aeschlimann DP. Gluten-related disorders: gluten ataxia. Dig Dis. 2015;33(2):264-268. doi: 10.1159/000369509. Epub 2015 Apr 22. PMID: 25925933.
Newrick L, Hoggard N, Hadjivassiliou M. Recognition and management of rapid-onset gluten ataxias: case series. Cerebellum Ataxias. 2021 Jun 13;8(1):16. doi: 10.1186/s40673-021-00139-z. PMID: 34120658; PMCID: PMC8201691.
