Článek
V češtině říkáme, že někdo má zlomené srdce, že něčí srdce puká žalem, nebo že nás něco vzalo za srdce. Tyto obraty, které se v různých podobách vyskytují napříč většinou jazyků a kultur, běžně používáme pro silné emoce a bereme je jako metafory. Medicína ale zná stav, kdy se tyto výroky nečekaně přibližují skutečnosti. Silný emoční otřes, náhlý šok nebo intenzivní okamžitý smutek, například po nečekané události či ztrátě blízkého člověka, mohou výjimečně navodit stav známý jako stresová kardiomyopatie, běžně nazývaný také takotsubo syndrom nebo syndrom zlomeného srdce.
Předpokládaným mechanismem je přehnaná stresová reakce, při níž se do krve náhle vyplaví velmi vysoké množství stresových hormonů, uvolňovaných jednak aktivací sympatického nervového systému a jednak prostřednictvím dřeně nadledvin. Tyto hormony působí na srdeční sval prostřednictvím specifických receptorů (čidel), které ale nejsou v různých částech srdce zastoupeny ve stejném množství. To znamená, že i za normálních okolností pak stresové hormony nepůsobí na jednotlivé části srdce stejně, ale někde silněji a jinde odlišným způsobem.
Při extrémní hormonální zátěži se však tento rozdíl může projevit výrazně: horní část levé srdeční komory zůstává silně stažená (jako hrdlo láhve), zatímco její hrot na nadměrné působení adrenalinu reaguje útlumem a dočasně ztrácí schopnost se stahovat, přičemž se vyklenuje ven v typicky balónovitém tvaru (jako tělo láhve). Levá srdeční komora pak svým tvarem nápadně připomíná japonskou nádobu na lov chobotnic, zvanou takotsubo, podle níž je syndrom pojmenován. Tuto podobnost jsem se snažil zachytit na obrázku níže, spolu se zjednodušeným schématem mechanismu tohoto jevu.
Zjednodušené schéma předpokládaného mechanismu syndromu zlomeného srdce. Levá komora připomíná tvat nádoby takotsubo, používané na lov chobotnic.
Příznaky takotsubo syndromu se objevují náhle a často jsou tak výrazné, že postižený i jeho okolí mají dojem, že jde o srdeční infarkt. Typicky se objevuje prudká bolest na hrudi, svírání nebo tlak za hrudní kostí, který může vystřelovat do rukou, zad nebo krku. Velmi častý je také náhlý pocit dušnosti, potíže s nadechnutím nebo celková slabost a malátnost. Někdy se přidává i pocení, pocity bušení srdce, závratě či krátké bezvědomí, zejména pokud dojde k výraznějšímu poklesu krevního tlaku.
Všechny tyto projevy jsou prakticky k nerozeznání od klasického infarktu, a proto je vždy nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. V prvních hodinách neexistuje spolehlivý způsob, jak odlišit infarkt od takotsubo syndromu bez lékařského vyšetření: oba stavy se chovají stejně, mohou být stejně nebezpečné a vyžadovat urgentní péči.
Ačkoli může tento stav zpočátku působit velmi dramaticky a existuje riziko určitých komplikací, ve většině případů končí dobře. Po odeznění akutní fáze se srdce obvykle během několika dnů až týdnů postupně zotavuje a jeho funkce se vrací k normálu.
Zatím není jasné, proč se syndrom rozvine jen u některých lidí, i když prožijí podobně silný stres. Pravděpodobně jde o souhru citlivosti srdeční tkáně na stresové hormony, aktuálního zdravotního stavu, hormonálního prostředí a také určitých genetických předpokladů.
Nejčastěji tento syndrom postihuje ženy po padesátém roce života, u nichž může hrát roli i změněná reakce srdce na stres způsobená menopauzou. Riziko dále zvyšuje sklon k úzkostem, některá chronická onemocnění nebo výrazné fyzické vyčerpání. Výzkumy navíc identifikovaly několik možných genetických variant, které by mohly náchylnost k tomuto stavu zvyšovat, i když žádný jednoznačně zodpovědný gen zatím potvrzen není. U většiny lidí se však tento syndrom nikdy neobjeví.
Celý jev tak nakonec ukazuje, jak úzce jsou propojené naše emoce, mozek a srdce. Silný stres nebo náhlý šok (velmi vzácně i pozitivní podnět, euforie) aktivuje části mozku, které řídí emoční reakce a stresové chování, tedy předešvím amygdalu a hypothalamus (skutečné foto zde). Ty následně spouštějí prudkou aktivaci sympatického nervového systému a vyplavení stresových hormonů, což může u citlivějších jedinců vést až k dočasnému ochromení části levé komory. Takotsubo syndrom je proto někdy popisován jako extrémní důsledek osy mozek–srdce, kdy intenzivní emoce dokážou na krátkou dobu skutečně ochromit srdeční činnost.
Zdroje:
Díaz-Navarro, Rienzi . „Takotsubo Syndrome: The Broken-Heart Syndrome.“ British Journal of Cardiology, 2021, https://doi.org/10.5837/bjc.2021.011.
Ferradini, Valentina, et al. „Genetic and Epigenetic Factors of Takotsubo Syndrome: A Systematic Review.“ International Journal of Molecular Sciences, vol. 22, no. 18, 13 Sept. 2021, p. 9875, www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8471495/, https://doi.org/10.3390/ijms22189875.
Inban, Pugazhendi, et al. „Takotsubo Cardiomyopathy: Advances in Pathophysiology, Diagnostic Biomarkers, Genetic Insights, Multisystemic Involvement, Treatment Updates & Multidisciplinary Interventions.“ Disease-a-Month, 30 Oct. 2025, p. 102029, www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001150292500183X, https://doi.org/10.1016/j.disamonth.2025.102029.
