Článek
Jako neurovědce mě u mého předchozího článku o tiché mrtvici překvapilo, kolik čtenářů netušilo, že i obtíže jako zvracení při prudké bolesti hlavy nebo ztuhlá šíje mohou souviset s cévní mozkovou příhodou. Mrtvice se totiž nemusí projevit tak, jak si většina lidí pamatuje z osvětových kampaní - tedy pokleslým koutkem, slabostí končetiny nebo třeba poruchou řeči. Ač jsou tyto příznaky velmi typické a pomáhají rozpoznat velkou část příhod, ne všechny mrtvice se takto projeví. U části pacientů ale převažují jiné potíže, a některé příhody zase mívají méně obvyklý průběh.
A právě tomu se chci v tomto článku srozumitelně věnovat: jak rozeznat situace, kdy jeden běžný příznak ještě nemusí být závažný, ale ve spojení s dalšími už může signalizovat, že je čas okamžitě jednat.
Bolest hlavy není spolehlivý příznak
Jednou z rozšířených představ je, že mrtvici doprovází silná bolest hlavy. Ve skutečnosti to u nejčastějšího typu mrtvice, tedy ischemické cévní mozkové příhody, většinou neplatí, neboť bolest hlavy se vyskytuje přibližně u pětiny až třetiny pacientů. Proč tomu tak je? Ischemická mrtvice vzniká uzávěrem tepny zásobující určitou část mozku, který však sám není citlivý na bolest (nemá potřebné receptory). Pokud se bolest přesto objeví, je to důsledek např. zvýšeného tlaku v okolní tkáni, který uzávěr vyvolal. Obecně však platí, že když se část mozku přestane dokrvovat, následné poškození neuronů bolest nepůsobí.
To je také důvod, proč může mít člověk například náhlou slabost ruky, potíže s řečí nebo výpadek části zorného pole, ale hlava ho přitom vůbec bolet nemusí. Bolest hlavy proto není spolehlivým ukazatelem mrtvice a její nepřítomnost rozhodně nevylučuje, že v mozku probíhá závažná cévní příhoda.
A co když se objeví „nejhorší bolest hlavy v životě“
U méně častého, ale závažnějšího typu mrtvice, tedy krvácivé mozkové příhody, je situace jiná. Pokud praskne céva, krev se může vylít přímo do mozkové tkáně (intracerebrální krvácení) nebo do prostoru mezi mozkovými plenami (subarachnoidální krvácení). V obou případech se často objevuje náhle vzniklá silná bolest hlavy, kterou lidé mnohdy označují jako „nejhorší bolest hlavy v životě“. Jak vypadá nejtvrdší mozková plena ve skutečnosti se můžete podívat na mém Instagramu zde.
Jak ona silná bolest vzniká? Právě tím, že se krev dostává tam, kam nemá, dráždí citlivé mozkové pleny a stěny tepen a zároveň její objem zvyšuje tlak v uzavřeném prostoru lebky.
Takový typ bolesti může být příznakem subarachnoidálního krvácení. To je stav, kdy praskne céva a krev se vylije do prostoru mezi mozek a jeho jemné obaly, konkrétně pod pavučnici (arachnoideu), jak můžete vidět na mém obrázku níže. Tento prostor je normálně vyplněn mozkomíšním mokem, ale krev zde působí silně dráždivě na nervy v mozkových plenách, což spustí náhlou a extrémní bolest.
Subarachnoidální krvácení, při kterém krev zaplňuje prostor pod pavučnicí.
Na rozdíl od běžné bolesti hlavy nebo migrény se objevuje náhle, během několika sekund či minut. Často bývá doprovázena dalšími příznaky, například zvracením, světloplachostí nebo poruchou vědomí. V takové situaci je vždy nutné akutně vyhledat lékařské vyšetření.
Na tomto místě je dobré zmínit ještě méně obvyklý průběh, kdy je krvácení malé a bolest tak nemusí být extrémní. Ovšem protože i malé množství krve v mozkomíšním moku dráždí mozkové pleny, výše popsané příznaky se mohou objevit.
Proč je ztuhlá šíje varovný příznak
V souvislosti s krvácením do prostoru kolem mozku se může objevit také ztuhlost šíje, což se projeví výraznou bolestí a odporem při předklonu hlavy, kdy člověk nedokáže snadno přiložit bradu na hrudník. Důvodem je podráždění mozkových plen, které obklopují mozek a míchu, protože ty jsou na rozdíl od mozkové tkáně na bolest velmi citlivé.
Při předklonu hlavy se pleny napínají, a pokud jsou podrážděné, například krví při krvácení nebo zánětem při meningitidě, tento pohyb vyvolává bolest. Organismus na to reaguje reflexním zvýšením napětí krčních svalů, které pohyb omezí a jehož výsledkem je typická ztuhlost šíje, což jsem se snažil zachytit na obrázku níže.
Ztuhnutí šíje je důsledkem drážení mozkových plen krví.
Pokud jsou mozkové pleny podrážděny, může vzniknout soubor příznaků označovaný jako meningeální syndrom. Ten se projevuje právě bolestí hlavy, ztuhlou šíjí, světloplachostí a často také nevolností nebo zvracením.
Když přijde náhlá závrať, nevolnost či dvojité vidění
Mozek není zásobován jednou cévou, ale dvěma hlavními cévními systémy. Přední část mozku zásobují karotické tepny, zatímco zadní část (zahrnující mozeček, mozkový kmen a některé zrakové oblasti ) je zásobena cévami přicházejícími zezadu.
Pokud dojde k uzávěru cévy právě v této oblasti, mohou být příznaky méně typické než u mrtvic postihujících řeč nebo hybnost. Člověk může pociťovat výrazné závratě, ztrácet rovnováhu, mít potíže s koordinací pohybů nebo začít vidět dvojitě. Často se objevuje také nevolnost a zvracení. Protože tyto potíže mohou připomínat například poruchu vnitřního ucha nebo běžnou virovou infekci, někdy je jejich závažnost podceněna.
Proč je náhle vzniklé dvojité vidění (diplopie) závažný příznak? Normálně obě oči spolupracují tak, aby mozek vnímal jeden obraz. Pokud však dojde k poruše nervů nebo mozkových center, která řídí pohyby očí, jejich pohyby se začnou rozcházet a člověk začne vidět dva obrazy místo jednoho.
K takové poruše může dojít při postižení mozkového kmene, oblasti v dolní části mozku, která má na starost řadu základních funkcí včetně koordinace okohybných svalů. Proto může být náhle vzniklá diplopie jedním z prvních varovných signálů mrtvice v zadní části mozku.
Kdy je bolest hlavy opravdu podezřelá
Bolesti hlavy patří mezi nejčastější zdravotní obtíže a ve velké většině případů nejsou způsobeny vážným onemocněním. Jak už bylo naznačeno výše, důležitá je nejen její podoba, ale zejména další doprovodné znaky. Varovná může být zejména náhle vzniklá a velmi silná bolest hlavy, bolest doprovázená zvracením u člověka, který takové potíže běžně nemívá, nebo bolest spojená s poruchou vidění, rovnováhy či vědomí.
Podobně podezřelá může být bolest hlavy doprovázená ztuhlostí šíje nebo výraznou světloplachostí, protože tyto příznaky mohou naznačovat podráždění mozkových plen a je vhodné je vždy vyšetřit.
Jak se liší příznaky u mužů a žen
Zatímco klasické projevy jako ochrnutí končetiny nebo pokleslý koutek jsou u obou pohlaví stejně časté, ženy mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že se u nich mrtvice projeví méně nápadnými, netradičními projevy. Patří mezi ně zejména náhlá celková slabost a vyčerpání, zmatenost nebo dezorientace, změny duševního stavu, nevolnost či zvracení a bolest hlavy. Ačkoli bolest hlavy bývá obecně vnímána jako typický příznak, u žen se objevuje častěji než u mužů a často spolu s dalšími nenápadnými symptomy, proto je řazena mezi tyto netradiční projevy. Právě jejich zdánlivá obyčejnost je důvodem, proč je u žen vyšší riziko opožděné diagnózy, neboť mohou být snadno zaměněny za vyčerpání nebo stres.
BE FAST: pomůcka, která zachytí více příznaků než dříve používaný FAST
Jednoduchý test BE‑FAST (zkratka, která zároveň v překladu znamená „buď rychlý“) se dnes používá namísto starší a jednodušší verze FAST. FAST připomínal tři typické příznaky mrtvice: pokles koutku (Face), slabost paže (Arm) a poruchu řeči (Speech), přičemž poslední písmeno odkazovalo na čas (Time).
BE‑FAST tuto pomůcku rozšiřuje o dva další důležité příznaky: poruchu rovnováhy (Balance) a poruchu vidění (Eyes). Právě tyto potíže jsou časté u mrtvic postihujících zadní části mozku, kde nemusí být projevy na první pohled typické.
BE FAST je jednoduchý test k rozpoznání mrtvice: Balance – problém s rovnováhou, motání hlavy? Eyes – dvojité vidění, výpadek části zorného pole? Face – pokleslý koutek, nesouměrný úsměv? Arm – slabost jedné paže, neschopnost udržet ji nahoře? Speech – zmatená, šišlavá nebo nesrozumitelná řeč? Time - pokud pozorujete kterýkoli z těchto příznaků, okamžitě volejte záchrannou službu.
Ani BE‑FAST však samozřejmě nezachytí všechno. Do zkratky se nevejdou příznaky způsobené podrážděním mozkových plen, jako je ztuhlost šíje, světloplachost, prudká nevolnost nebo zvracení, jak je popsáno výše.
Proto je důležité všímat si jakékoli náhle vzniklé neurologické potíže – ať už jde o slabost končetiny, poruchu řeči, ztrátu rovnováhy, prudké závratě nebo náhlé dvojité vidění.
Co nedělat
Když máme podezření, že někdo právě prodělává cévní mozkovou příhodu, může se zdát přirozené chtít mu co nejrychleji ulevit – podat mu sklenici vody, pomoci mu do postele, nabídnout mu jeho běžné léky nebo jednoduše vyčkat, zda se potíže samy neupraví. Právě tyto zdánlivě logické kroky ale mohou napáchat víc škody než užitku. Porucha polykání je u mrtvice velmi častá, takže i obyčejné napití může skončit vdechnutím tekutiny do plic. Podání léků na ředění krve (například aspirinu či warfarinu) je obzvlášť riskantní – pokud by příčinou bylo krvácení do mozku, tyto léky by krvácení dále zhoršily a výrazně by snížily šanci na přežití. Rovněž nenechávejte postiženého chodit, protože náhlá ztráta rovnováhy nebo slabost končetiny může vést k pádu a dalším zraněním.
A především nevyčkávejte, protože při mrtvici rozhodují minuty a mozkové buňky odumírají každou vteřinou. Nejlepší pomoc, kterou můžete poskytnout, je postiženého v klidu usadit nebo uložit do stabilizované polohy, zůstat s ním a okamžitě volat záchrannou službu (155 nebo 112).
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Ali, Mariam, et al. „Sex Differences in Presentation of Stroke: A Systematic Review and Meta-Analysis.“ Stroke, vol. 53, no. 2, 1 Feb. 2022, pp. 345–354, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34903037/, https://doi.org/10.1161/STROKEAHA.120.034040.
Edlow, Jonathan A, and Magdy H Selim. „Atypical Presentations of Acute Cerebrovascular Syndromes.“ The Lancet Neurology, vol. 10, no. 6, June 2011, pp. 550–560, www.thelancet.com/journals/laneur/article/PIIS1474-4422(11)70069-2/fulltext, https://doi.org/10.1016/s1474-4422(11)70069-2.
Hilditch, Matthew, et al. „BE-FAST vs FAST in Prehospital Stroke Recognition: A Systematic Review.“ British Journal of Community Nursing, vol. 30, no. 9, Feb. 2025, pp. 439–447, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40862575/, https://doi.org/10.12968/bjcn.2025.0119.
Sanicola, Henry W., et al. „Pathophysiology, Management, and Therapeutics in Subarachnoid Hemorrhage and Delayed Cerebral Ischemia: An Overview.“ Pathophysiology, vol. 30, no. 3, 1 Sept. 2023, pp. 420–442, www.mdpi.com/1873-149X/30/3/32#B21-pathophysiology-30-00032, https://doi.org/10.3390/pathophysiology30030032.
