Článek
Když se řekne Parkinsonova nemoc, většina lidí si představí třes rukou nebo ztuhlý, téměř bezvýrazný obličej. Tyto příznaky jsou dobře známé, ale často nejsou tím úplně prvním, čeho si člověk všimne. Kromě živých snů nebo poruch čichu, o kterých jsem psal zde, na sebe nemoc může zpočátku upozornit mnohem nenápadněji, konkrétně pak změnou rukopisu. Jedním z takových projevů může být mikrografie, což doslova znamená „malé psaní“.
Pro mikrografii je typické zmenšování velikosti písma během psaní. Člověk může začít psát téměř běžnou velikostí, ale v průběhu zápisu se zmenšuje rozsah pohybů ruky a písmena postupně ztrácejí svou původní velikost. Výsledkem je drobný, často nahuštěně působící rukopis, ve kterém mohou být písmena méně výrazná a někdy i hůře čitelná. Zajímavé přitom je, že člověk si změny mnohdy vůbec neuvědomuje. Má pocit, že píše stejně jako vždy, přičemž rozdíl bývá patrný až při porovnání starších a novějších textů. Jak mikrografie vypadá u pacienta můžete vidět na mém videu níže.
Pro okolí může být změna patrná dříve než pro samotného pisatele. Při porovnání nákupního seznamu nebo pohlednice napsaných před několika lety s novějšími zápisy může být rozdíl překvapivý. Nejde přitom jen o estetiku písma, protože rukopis odráží, jak mozek pohyby vytváří, reguluje jejich rozsah a koordinuje jejich plynulost.
Stručně: co je Parkinsonova nemoc?
Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, při kterém postupně dochází k úbytku některých nervových buněk v mozku. Významně jsou postiženy především nervové buňky v části mozku zvané substantia nigra, které za normálních okolností vytvářejí dopamin, což je neurotransmiter důležitý pro správnou komunikaci mezi nervovými buňkami v okruzích řídících pohyb.
S úbytkem těchto buněk a poklesem dopaminové signalizace začínají nervové okruhy zodpovědné za pohyb fungovat méně efektivně. Člověk se může pohybovat pomaleji, svaly mohou být ztuhlejší a u části pacientů se objevuje typický klidový třes. Změny se ale netýkají jen velkých pohybů, jako je chůze nebo udržování postoje. Postihují také jemnou motoriku – například psaní, zapínání knoflíků nebo manipulaci s drobnými předměty.
Proč se u Parkinsonovy nemoci mikrografie objevuje?
Psaní je jedna z nejsložitějších motorických dovedností, které běžně vykonáváme (ačkoli osobně už si ani nepamatuji, kdy jsem vlastně něco napsal rukou). Aby vzniklo jediné písmeno, náš mozek musí přesně načasovat činnost desítek svalů v prstech, zápěstí i předloktí. Jde o automatický proces, který si ani neuvědomujeme.
Parkinsonova nemoc narušuje funkci bazálních ganglií, struktur hluboko uložených v mozku, které se podílejí na zahajování pohybů, regulaci jejich rozsahu a udržování jejich plynulosti. U jemných pohybů, jako je psaní, se tento problém projeví zmenšením rozsahu pohybů ruky.
Dobrou analogií je hlasitost reproduktoru. Hudba zůstává stejná, ale když hlasitost snížíte, zní tišeji a méně výrazně. Podobně u Parkinsonovy nemoci zůstává záměr vykonat pohyb zachovaný, ale výsledný pohyb má menší rozsah. Člověk chce napsat stejně velké písmeno jako dříve, mozek však nedokáže správně nastavit jeho amplitudu, a písmeno je proto menší.
Proč se písmo zmenšuje postupně?
Zajímavé je, že mnoho lidí nezačne psát malými písmeny hned od prvního slova. Na začátku může být vzhled písma ještě relativně zachovaný, ale při delším psaní se velikost písma může postupně zmenšovat, což označujeme jako sekvenční efekt.
Představte si, že jedete na kole do mírného kopce. Na začátku šlapete bez obtíží, ale postupně musíte vynakládat větší úsilí, abyste udrželi stejné tempo. Podobně se při Parkinsonově nemoci během opakovaných pohybů postupně snižuje jejich amplituda. Mozek má stále větší problém udržet stejně velký rozsah (amplitudu) pohybu, a písmena se proto postupně zmenšují.
Stejný princip lze pozorovat i u jiných činností. Kroky se mohou postupně zkracovat, hlas zeslábne během delšího rozhovoru nebo se zmenšuje rozsah opakovaných pohybů prstů při neurologickém vyšetření.
Nejde jen o velikost písma
Mikrografie samozřejmě není jen otázkou toho, že někdo píše drobně. Mnoho lidí má drobné písmo celý život, ovšem u Parkinsonovy nemoci je podstatná právě změna oproti dřívějšku.
Kromě zmenšování písma bývá rukopis pomalejší, tahy jsou méně plynulé a psaní vyžaduje větší soustředění. Někteří lidé popisují, že je začne bolet ruka nebo mají pocit, jako by pero bylo nepřirozeně těžké. Problém však není ve svalech, jejichž síla může být zcela normální, ale právě v řízení pohybu mozkem.
Může být mikrografie prvním příznakem?
Ano, u části pacientů se změna rukopisu skutečně objeví dříve než typický klidový třes, podle některých studií dokonce až o 10 let. To ale neznamená, že každý člověk, kterému se změní písmo, má Parkinsonovu nemoc. Důvodů může být celá řada, od artrózy drobných kloubů ruky přes potíže se zrakem až po některé léky nebo jiné neurologické poruchy.
Právě proto lékaři nikdy nestanovují diagnózu podle jediného příznaku. Zajímají je i další projevy, například zpomalení pohybů, ztuhlost svalů, změny chůze nebo snížená mimika. Teprve až jejich kombinace vytváří obraz, který může ukazovat na Parkinsonovu nemoc.
Změna rukopisu je však připomínkou jedné důležité věci: mozek často vysílá varovné signály dlouho předtím, než dojde k nějaké jasně patrně změně. A někdy se tyto signály objeví tam, kde bychom je čekali nejméně, třeba právě na obyčejném nákupním seznamu, vzkazu na lednici nebo podpisu.
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Eklund M, Nuuttila S, Joutsa J, et al. Diagnostic value of micrographia in Parkinson's disease: a study with [123I]FP-CIT SPECT. J Neural Transm (Vienna). 2022;129(7):895-904. doi:10.1007/s00702-022-02517-1
Fereshtehnejad SM, Yao C, Pelletier A, Montplaisir JY, Gagnon JF, Postuma RB. Evolution of prodromal Parkinson’s disease and dementia with Lewy bodies: a prospective study. Brain. 2019;142(7):2051–2067. doi: 10.1093/brain/awz111.
