Článek
Většina z nich - pokud vynecháme ty, kteří si na tomto působení postavili byznys - má nízké dosažené vzdělání, a přestože to samo o sobě nelze považovat za příčinu, jde o jeden z důležitých faktorů. Ve skutečnosti jde o souhru neuroanatomie mozku a osobnostních rysů, které v krátkosti rozepíši.
Každý se rodíme jiný - někdo je dobrý v matematice, jiný ve sportu, další exceluje v jazycích a podobně, což je prostým důsledkem různě „výkonných“ oblastí mozku. Pro kritické myšlení a hodnocení důkazů je zásadní oblast v přední částí mozku, tzv. prefrontální kůra. Nižší aktivita této oblasti (dle provedených EEG studií jde konkrétně o nížší aktivitu v beta frekvenčním pásmu, které souvisí s pozorností a kognitivní kontrolou) zvyšuje náchylnost k iracionálním přesvědčením a snazšímu, nekritickému přijímání informací. Dalším důsledkem je také nižší kontrola impulzivních reakcí, tedy vyšší vznětlivost a celkově nižší schopnost potlačit intuitivní či emocionálně zabarvené reakce.
Zde je nutné také zmínit amygdalu, jež zpracovává pocity hrozby a strachu a její zvýšená aktivita bývá spojena s impulzivní agresí. Pokud není dostatečně kontrolována prefrontální kůrou, může vést k přehnaným reakcím a k tomu, že člověk vnímá okolí jako nebezpečné, což následně zvyšuje jeho náchylnost přijímat vysvětlení, která poskytují jednoduchý rámec. Takové vnímání ohrožení navíc aktivuje stresovou osu, což zvyšuje hladinu kortizolu a celkovou emoční reaktivitu. Dlouhodobě může tento stav podporovat pocit nedůvěry vůči autoritám a potřebu hledat alternativní výklady okolního světa, které snižují stres a úzkost tím, že nabízejí (zdánlivě) jasné viníky a příčiny. Lze to tedy chápat jako určitou formu přizpůsobení, kdy se mozek brání stresu a nejistotě tím, že vytváří pro daného jedince srozumitelný a přehledný obraz reality.
Druhým faktorem je zvýšena signalizace v dopaminovém systému, která umocňuje běžnou vlastnost lidského mozku hledat vzorce v náhodných jevech, což se označuje jako apofenie. Takoví lidé (extrémní je to pak u některých psychotických stavů) mají pocit, že vidí souvislosti tam, kde ve skutečnosti nejsou, že „vědí víc“. Jde o dobře známý a ovlivnitelný mechanismus. Zvýšená úroveň dopaminové aktivity také hraje roli ve vnímání subjektivního pocitu jistoty (ve vlastní pravdu), ikdyž nejsou informace či důkazy dostatečné.
Třetím důležitým prvkem je přední cingulární kůra, jejíž role souvisí se zpracováním nejistoty a nesouladu informací. Její zvýšená aktivita tak v důsledku může vést k tomu, že mozek se snaží nalézt jednoduché řešení, aby se vyhnul konfliktu. Jinými slovy – když se člověk setká s rozporuplnými daty (informace vs dezinformace), jeho mozek se může rozhodnout pro jednodušší, emocionálně přijatelnější vysvětlení, aby tak snížil vnitřní napětí. Tento proces je zcela přirozený, ale u některých lidí může být výraznější, což posiluje sklon k víře v konspirační teorie či různé pseudovědecké přístupy. To je také důvod, proč jsou dezinformace či různé alternativní proudy tolik zaměřené na vyvolání (zejména negativních) emocí.
Když se nyní vrátím k problému samotnému vzdělání, pak vysokoškolské studium rozvíjí právě schopnosti kritického hodnocení informací, posuzování argumentů a rozpoznávání logických chyb, což vše poté mozek aplikuje v denním životě.
Ačkoli se tedy zdá, že mezi náchylností k agresivnímu a „konspiračnímu“ myšlení a dosaženým vzděláním existuje souvislost, skutečný základ leží v samotném mozku a intelektuálních schopnostech jedince, přičemž vzdělání pak může tyto vrozené nebo neurobiologicky podmíněné dovednosti posilovat a rozvíjet, ale nemůže je plně nahradit.
Zdroje:
Autor je neurovědec.
Barnby, J. M., et al. „Dopamine Manipulations Modulate Paranoid Social Inferences in Healthy People.“ Translational Psychiatry, vol. 10, no. 1, 5 July 2020, https://doi.org/10.1038/s41398-020-00912-4. Accessed 18 Oct. 2020.
Ben Shalom, Dorit. The Amygdala–Insula–Medial Prefrontal Cortex–Lateral Prefrontal Cortex Pathway and Its Disorders. Frontiers in Neuroanatomy, vol. 16, 24 Nov. 2022, https://doi.org/10.3389/fnana.2022.1028546.
Narmashiri, Abdolvahed, et al. Conspiracy Beliefs Are Associated with a Reduction in Frontal Beta Power and Biases in Categorizing Ambiguous Stimuli. Heliyon, vol. 9, no. 10, 1 Oct. 2023, www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10550632/, https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2023.e20249. Accessed 19 Oct. 2023.
Siever LJ. Neurobiology of aggression and violence. American Journal of Psychiatry. 2008;165(4):429-442. doi:10.1176/appi.ajp.2008.07111774
van Veen, Vincent, et al. Anterior Cingulate Cortex, Conflict Monitoring, and Levels of Processing. NeuroImage, vol. 14, no. 6, Dec. 2001, pp. 1302–1308, https://doi.org/10.1006/nimg.2001.0923.
