Alzheimerova nemoc prakticky: orientační testy, rizika, první projevy a co můžeme ovlivnit

U mého předchozího článku o Alzheimerově nemoci se objevila řada praktických dotazů. Mnoho čtenářů zajímalo, zda si lze prvních změn všimnout i bez okamžité návštěvy lékaře, jaké jednoduché testy lze vyzkoušet doma a do jaké míry lze riziko či průběh nemoci ovlivnit životním stylem, stravou nebo doplňky. Takové otázky jsou naprosto pochopitelné - Alzheimerova nemoc bývá vnímána jako stav, který se může dlouho rozvíjet nenápadně, a je proto přirozené chtít vědět, jak se v různých změnách zorientovat, kdy zbystřit a co můžeme sami udělat pro dobré fungování paměti a myšlení.

U většiny lidí se s věkem objevují mírné a pozvolné změny, které patří k normálnímu stárnutí. Starší dospělí mohou být pomalejší v hledání slov, hůře zvládat více věcí najednou, potřebovat více času na zpracování informací nebo zvládání nových úkolů. Objevuje se i občasné a krátkodobé zapomínání jmen či detailů, které se ale obvykle po chvíli vybaví. Tyto změny ale nezasahují do běžného života a člověk zůstává plně soběstačný. Naopak některé schopnosti se s věkem často dále zlepšují, protože vycházejí z dlouhodbě budovaných znalostí a zkušeností.

Kromě samotného stárnutí zhoršuje občasné zapomínání také stres, únava nebo poruchy spánku. Rozlišit, kdy jde ještě o přirozenou změnu a kdy už o první projev nemoci proto vyžaduje citlivější pohled, neboť zachytit Alzheimerovu nemoc včas je složitější, než by se mohlo zdát.

Krátké orientační kognitivní testy dnes dokážou během několika minut odhalit jemné poruchy paměti a myšlení. Je však třeba chápat, že tyto testy nezachycují úplně nejranější, skryté období, kdy se v mozku teprve hromadí patologické bílkoviny a člověk je zcela bez potíží. Spíše upozorňují na tzv. mírnou kognitivní poruchu (MCI), což je stav, kdy jsou změny v paměti nebo myšlení již měřitelné, ale zatím nijak zásadně nezasahují do běžného života.

Lidé s MCI mohou pociťovat častější zapomínání nebo pomalejší vybavování informací, přesto zůstávají samostatní. Tento stav je z hlediska budoucnosti důležitý, protože asi u poloviny lidí je MCI časným projevem Alzheimerovy nemoci, zatímco u druhé poloviny zůstává dlouhodobě stabilní nebo se dokonce částečně zlepší. MCI totiž nemusí být způsobena jen Alzheimerovou nemocí, ale může vzniknout z řady jiných příčin - od cévních poruch, deprese až po vedlejší účinky léků.

Smyslem orientačních testů tak není stanovit diagnózu, ale odhalit okamžik, kdy je vhodné provést podrobnější vyšetření. Pokud test naznačí možné oslabení kognitivních funkcí, mělo by následovat důkladnější posouzení, které dokáže rozlišit, zda jde o běžné stárnutí, mírnou kognitivní poruchu nebo počínající onemocnění. Je nutné si ale uvědomit, že hořší výsledky v těchto testech neznamenají automaticky, že člověk má počáteční stádium Alzheimerovy nemoci.

Jedním z testů, které můžete vyzkoušet s blízkými, je Mini-Cog. Jde o krátký test, který se běžně používá v klinické praxi k rychlému zhodnocení paměti a myšlení. Trvá jen pár minut a může být praktickým podnětem k pozornějšímu sledování změn nebo k případné konzultaci s lékařem.

Mini-cog lze provést snadno (grafické shrnutí zde):

Za každé ze tří slov, která testovaný spontánně zopakuje, se přičítá 1 bod. Nakreslené hodiny získají 2 body, pokud jsou všechna čísla ve správném pořadí, přibližně na správném místě a ručičky ukazují čas 11:10 (délka ručiček se nehodnotí). V opačném případě se nepřidělují žádné body.. Celkový maximální počet bodů je 5, přičemž méně než 3 body jsou důvodem k důkladnějšímu vyšetření.

Další velmi jednoduchou zkouškou, kterou lze doma provést, je úkol spočívající ve vyjmenování co nejvíce zvířat během krátkého časového limitu. Testující požádá testovaného, aby během 30 sekund vyjmenoval co nejrychleji co nejvíce libovolných zvířat. Důležité je, aby šlo skutečně o různá zvířata, nikoli o obměny stejného názvu. Po uplynutí časového limitu se počet správně uvedených zvířat jednoduše spočítá, přičemž normální výsledek u starších lidí je 13 názvů a více.

Doma lze také vyzkoušet (původem české) testy ALBA a POBAV, jež jsou volně dostupné. Oba jsou snadné na provedení a vyhodnocení, přitom dostatečně náročné pro vyšetřovaného. Jsou velmi krátké (do 5 minut) a poskytují rychlý orientační přehled o paměti, pozornosti a dalších kognitivních schopnostech.

U Alzheimerovy nemoci genetika ovlivňuje pravděpodobnost propuknutí nemoci, nikdy však nejde o jistotu. Jedním z hlavních genů je APOE, který má tři varianty s různým vlivem na riziko: e2 jej snižuje (ochranná funkce), e3 v podstatě nemění a e4 naopak zvyšuje.

Protože všichni máme dvě kopie tohoto genu (od matky a od otce), celkové riziko určuje výsledná kombinace. Nejnižší riziko je tak u kombinace e2/e2, nejvyšší naopak u E4/E4, jak je možné vidět v tabulce níže.

Je třeba také říct, že varianty genu APOE neovlivňují pouze samotné riziko, ale souvisejí i s věkem případného nástupu a závažností nemoci. Varianta e4 je spojena nejen s vyšší pravděpodobností vzniku nemoci, ale často také s dřívějším nástupem a těžším průběhem. Naopak e2 působí spíše ochranně a pokud se Alzheimerova nemoc přece jen objeví, může začít později a mírněji.

Pro ty, kdo chtějí vědět, zda mají vyšší genetické riziko Alzheimerovy nemoci, existuje možnost genetického vyšetření zmíněného genu. Výsledek tak poskytuje orientační informaci o pravděpodobnosti nemoci, je však třeba ale znovu říct, že ani lidé s rizikovou kombinací nemusí nikdy onemocnět. Výsledky však mohou pomoci lépe plánovat prevenci, upravit životní styl a nebo důkladněji sledovat duševní výkonnost. Samotné vyšetření je běžně dostupné a stojí mezi 2-4 tisíci korun.

Doporučení jako pravidelný pohyb a udržení normálního krevního tlaku, cukru či cholesterolu často působí jako běžné rady, které slýcháme každý den. U Alzheimerovy nemoci však mají velmi konkrétní význam, který je podle mého názoru bohužel málokdy vysvětlován.

Mozek je mimořádně citlivý na kvalitu prokrvení a stav drobných cév, které mu přivádějí kyslík a živiny. Pokud jsou tyto cévy poškozené vysokým tlakem, cukrovkou, vlivem kouření nebo zvýšeným cholesterolem, průtok krve se pochopitelně zhoršuje. To omezuje schopnost mozku vytvářet nové spojení, kompenzovat poškozené oblasti a snižuje kognitivní rezervu, která pomáhá odolávat projevům nemoci. Situaci dále ovlivňuje i genetika, kdy zejména varianta genu APOE E4 činí mozek citlivějším na cévní poškození a nedostatek kyslíku. Právě proto pohyb a péče o cévní zdraví není jen obecná prevence, ale jeden z mála způsobů, jak skutečně ovlivnit, kdy a jak výrazně se mohou potíže spojené s nemocí projevit.

Otázka, zda lze průběh Alzheimerovy nemoci ovlivnit, má překvapivě nadějnou odpověď. Vedle dědičných faktorů totiž zdraví mozku výrazně ovlivňuje i prostředí a návyky, které si člověk vytváří během života, přičemž dlouhodobý životní styl tak ovlivňuje nejen pravděpodobnost vzniku onemocnění, ale i to, kdy a jak se objeví první příznaky.

Pravidelný pohyb je přitom zásadní. Nepůsobí jen na svaly a srdce, ale také na samotnou nervovou tkáň. Podporuje prokrvení mozku, tvorbu nových spojení mezi neurony a zvyšuje jejich odolnost vůči zátěži.

Stejně důležitá je duševní aktivita a běžný kontakt s lidmi. Učení, rozhovory, čtení, tvořivé činnosti a nové zkušenosti podporují mozek v budování záložní kapacity, která mu pomáhá kompenzovat případná poškozená místa a udržet paměť i myšlení v chodu.

Nakoenc je třeba zmínit ještě stravu, přičemž nejlépe funguje středomořská dieta s důrazem na rostlinné složky, ryby a zdravé tuky, která chrání mozkové cévy a působí protizánětlivě. Naopak škodí nadbytek cukru a průmyslově upravených potravin, což však platí prakticky obecně.

Tato záložní kapacita se právě nazývá kognitivní rezerva. Náš mozek si totiž po celý život udržuje schopnost využít alternativní spojení nebo vytvořit nové cesty, pokud jsou některá místa poškozená.

Představme si mozek jako město plné ulic. Když jsou některé z nich neprůjezdné kvůli dopravní zácpě nebo opravám, mozek dokáže využít postranní uličky a podzemní spojky, aby doprava (myšlení a paměť) mohla pokračovat. Proces, při kterém mozek buduje nové spoje a aktivuje alternativní trasy, je vlastně tvorba kognitivní rezervy. A čím více mozek procvičujeme a stimulujeme, tím hustší a pružnější tyto náhradní cesty jsou, a tím lépe dokáže odolávat změnám způsobeným stárnutím nebo nemocí.

Prakticky to znamená:

Právě tyto činnosti pomáhají budovat kognitivní rezervu, která může oddálit nástup příznaků Alzheimerovy nemoci i o několik let a zpomalit jejich průběh. Na obrázku níže lze vidět přehled klíčových vlivů na tvorbu kognitivní rezervy.

Spánek je pro zdraví mozku zásadní. Během hlubokých fází non‑REM spánku se aktivuje systém, který pomáhá odstraňovat metabolické látky včetně amyloidu‑β, jedné z bílkovin spojených s Alzheimerovou nemocí. Pokud je spánek dlouhodobě nekvalitní nebo příliš krátký, tento proces může být méně účinný a zvyšuje se riziko nepříznivých změn v mozku. Studie navíc ukazují, že zejména velmi krátký spánek (5 hodin a méně) či potíže s usínáním nebo naopak udržením bdělosti významně zvyšují riziko rozvoje demence i celkové úmrtnosti u starších dospělých.

Nedostatek spánku zároveň zhoršuje koncentraci, paměť a schopnost učení, což může oslabovat kognitivní rezervu. Kvalitní spánek proto patří k nejdůležitějším faktorům, které dlouhodobě podporují zdraví mozku a mohou snižovat riziko projevu Alzheimerovy nemoci.

Velmi častá otázka směřuje také k vitaminům a doplňkům stravy. U zdravých lidí bez konkrétního nedostatku živin nebyl prokázán výrazný ochranný účinek běžně užívaných preparátů. Jejich význam se ukazuje především tehdy, pokud korigují nějaký konkrétní deficit, například nedostatek vitaminu B12.

Doplňky, které mají zlepšovat prokrvení mozku, mohou u lidí s mírnými problémy s pamětí přinést určité malé zlepšení, ale výsledky studií jsou smíšené a u zdravých osob nebyl preventivní účinek spolehlivě prokázán. Podobně volně dostupná nootropika, tedy látky užívané pro podporu paměti a soustředění, mohou u zdravých lidí přinést jen velmi omezený nebo krátkodobý efekt, zatímco skutečný přínos pro je prokázán hlavně u léků předepsaných lékařem lidem s poruchami paměti nebo demencí.

Celkově tak výzkumy ukazují, že mnohem účinnější než jednotlivé preparáty je dlouhodobé vedení zdravého životního stylu, jak je popsáno výše.

I malé každodenní kroky mohou výrazně podporovat zdraví mozku. Stačí krátké cvičení paměti, logiky nebo pozornosti, pět až deset minut denně, kombinovat pohyb s učením nových věcí, například procházky s poslechem podcastu nebo učením slovíček, a být aktivní společensky prostřednictvím rozhovorů, her či společných činností.

Tyto drobné návyky se postupně sčítají a pomáhají mozku udržet si flexibilitu a odolnost, čímž mohou dlouhodobě podporovat paměť a mysl a zároveň snižovat dopady stárnutí i riziko projevů Alzheimerovy nemoci.

Pokud se vám moje články líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.

Bartoš, Aleš. „Innovative and Original Czech Cognitive Tests Amnesia Light and Brief Assessment and Picture Naming and Immediate Recall and Examination Tools in the Diagnosis of Cognitive Disorders and Dementias.“ Medicína pro Praxi, vol. 19, no. 1, 23 Feb. 2022, pp. 50–57, https://doi.org/10.36290/med.2022.007. Accessed 14 Apr. 2022.

Dunk, Michelle M., and Ira Driscoll. „Total Cholesterol and APOE-Related Risk for Alzheimer’s Disease in the Alzheimer’s Disease Neuroimaging Initiative.“ Journal of Alzheimer’s Disease, 22 Dec. 2021, pp. 1–10, https://doi.org/10.3233/jad-215091. Accessed 4 Jan. 2022.

Jack, Clifford R, et al. „NIA-AA Research Framework: Toward a Biological Definition of Alzheimer’s Disease.“ Alzheimer’s & Dementia : The Journal of the Alzheimer’s Association, vol. 14, no. 4, 2018, pp. 535–562, alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1016/j.jalz.2018.02.018, https://doi.org/10.1016/j.jalz.2018.02.018.

Robbins R, Quan SF, Weaver MD, Bormes G, Barger LK, Czeisler CA. Examining sleep deficiency and disturbance and their risk for incident dementia and all-cause mortality in older adults across 5 years in the United States. Aging (Albany NY). 2021 Feb 11; 13:3254-3268 . https://doi.org/10.18632/aging.202591

Vance, David. „Potential Factors That May Promote Successful Cognitive Aging.“ Nursing: Research and Reviews, June 2012, p. 27, https://doi.org/10.2147/nrr.s32229. Accessed 4 Nov. 2019.