Článek
Když se řekne cévní mozková příhoda, neboli mrtvice, většina lidí si představí staršího člověka s dlouholetým vysokým krevním tlakem nebo kuřáka s nadváhou. Taková představa není sama o sobě nesprávná, protože právě vysoký krevní tlak je nejvýznamnějším rizikovým faktorem mrtvice a společně s kouřením, cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu nebo nedostatkem pohybu stojí za velkou částí případů… ale ne za všemi.
Každý rok mrtvice postihuje také lidi, kteří pravidelně sportují, mají normální váhu, zdravě jedí a nemají žádné známé chronické onemocnění. Pro jejich okolí to bývá šok, ale ve skutečnosti existuje řada mechanismů, které mohou vést k uzávěru mozkové tepny nebo krvácení do mozku i bez přítomnosti klasických rizikových faktorů.
Mrtvice není jedna nemoc
Pod pojmem mrtvice se skrývá několik různých onemocnění. Přibližně 85 % případů tvoří ischemická mrtvice, při níž se některá z mozkových tepen ucpe krevní sraženinou a část mozku přestane být zásobována kyslíkem. Zbylých asi 15 % představují krvácivé mrtvice, při nichž céva v mozku praskne - podrobněji jsem se tomuto tématu věnoval zde.
Příčiny obou typů se mohou výrazně lišit. Zatímco u starších lidí bývá hlavním problémem ateroskleróza nebo fibrilace síní, u mladších pacientů často hrají roli úplně jiné mechanismy.
Genetika změnit nedokážeme
Životní styl dokáže významně snížit riziko mrtvice, ale genetickou výbavu změnit neumíme. Někteří lidé mají vrozenou vyšší náchylnost ke vzniku krevních sraženin, jiní dědí poruchy metabolismu cholesterolu nebo vzácná onemocnění cévní stěny. Existují také dědičné choroby, které přímo postihují drobné mozkové cévy a mohou vést k opakovaným mrtvicím už ve středním věku.
Genetické predispozice však samy o sobě často nestačí. Riziko vzniká jejich kombinací s dalšími okolnostmi, které mohou být jen přechodné.
Když se poškodí tepna
Jednou z nejčastějších příčin mrtvice u mladších dospělých je disekce krční tepny, tedy natržení vnitřní vrstvy stěny tepny, která přivádí krev do mozku. Krev pronikne do vzniklé trhlinky a vytvoří ve stěně cévy krevní výron (hematom), který může tepnu zúžit nebo zcela uzavřít. Na poškozeném místě se navíc může vytvořit krevní sraženina, která se krevním proudem dostane do mozku a ucpe některou z mozkových tepen.
K disekci může dojít po dopravní nehodě, sportovním úrazu nebo jiném poranění krku. Ve vzácných případech ale vznikne i po zdánlivě běžném pohybu, například při prudkém otočení hlavy, nebo dokonce bez zjevné příčiny. Přesto není důvod se obávat každého trhnutí krku, protože disekce je poměrně vzácné onemocnění a u většiny lidí se nikdy nevyskytne.
Srdce jako zdroj sraženin
Ne každá sraženina vzniká v mozkových cévách. Část z nich se vytvoří v srdci a krevním oběhem doputuje až do mozku, kde ucpe některou z tepen.
Nejznámější příčinou je fibrilace síní, tedy porucha srdečního rytmu, při níž se horní srdeční oddíly nestahují pravidelně, ale chaoticky. Krev se v nich může hromadit a vznikají v ní krevní sraženiny, které se následně mohou uvolnit a krevním oběhem doputovat až do mozku. Fibrilace síní je typická především pro vyšší věk.
U mladších lidí se ale mohou uplatnit i vrozené srdeční vady. Poměrně častým nálezem je například otevřené foramen ovale (PFO) – drobný otvor mezi srdečními síněmi, který se po narození úplně neuzavřel. Tuto drobnou vadu má přibližně čtvrtina lidí a většině nikdy nezpůsobí žádné obtíže.
Patentní foramen ovale (PFO) je drobný otvor mezi pravou a levou síní srdce, který se po narození za normálních okolností uzavírá, přibližně u čtvrtiny populace však přetrvává. Otevřené PFO může umožnit průnik malého množství krve mezi síněmi a za určitých okolností také průchod krevní sraženiny z žilního do tepenného oběhu, což může vést právě k cévní mozkové příhodě. Většina lidí s PFO však nemá žádné příznaky a o jeho přítomnosti často ani neví.
Za určitých okolností (například při zvýšení tlaku v hrudníku při silném zatnutí, kašli, zvedání těžkých břemen nebo při potápění) však může otevřené foramen ovale umožnit, aby se sraženina vzniklá v žilním systému dostala místo do plic přímo do mozkového oběhu. Taková situace je poměrně vzácná, ale představuje jednu z možných příčin mrtvice u jinak zdravých lidí.
Ani sport není stoprocentní ochrana
Všichni víme, že pravidelný pohyb patří mezi nejúčinnější způsoby, jak snížit riziko mrtvice, protože snižuje krevní tlak, zlepšuje metabolismus cukrů i tuků a prospívá cévám i srdci. To však samozřejmě neznamená, že sportující lidé jsou díky své aktivitě zcela chráněni.
Ve vrcholovém sportu nebo při extrémní vytrvalostní zátěži se totiž mohou výjimečně objevit stavy, které riziko mrtvice paradoxně přechodně zvyšují. Patří mezi ně výrazná dehydratace, poruchy hospodaření s minerály nebo vzácně i srdeční arytmie. U většiny z nás, kteří sportujeme rekreačně, však přínosy pohybu jednoznačně převyšují možná rizika.
Infekce mohou riziko krátkodobě zvýšit
V posledních letech přibývá důkazů, že některé infekce mohou dočasně zvýšit pravděpodobnost vzniku mrtvice. Nejde přitom o samotného původce infekce, ale především o reakci našeho organismu na zánět.
Při závažnější infekci se totiž aktivuje imunitní systém, který uvolňuje řadu látek podporujících zánětlivou odpověď. Ta může změnit srážlivost krve, narušit normální funkci cévní výstelky a zvýšit sklon ke vzniku krevních sraženin. U některých lidí může navíc infekce zhoršit již existující srdeční onemocnění nebo vyvolat poruchy srdečního rytmu, které riziko mrtvice dále zvyšují.
Nejlépe je tento vztah popsán například u chřipky, covidu-19 nebo závažných bakteriálních infekcí, jako je zápal plic. Riziko bývá nejvyšší během prvních dnů až týdnů po prodělané infekci a následně se postupně vrací k běžným hodnotám.
Je však důležité zdůraznit, že jde o krátkodobé a poměrně malé zvýšení rizika, nikoli o důvod k obavám po každém nachlazení. U většiny zdravých lidí proběhne běžná virová infekce bez jakýchkoli cévních komplikací. Největší pozornost je na místě u starších osob a lidí, kteří již mají vysoký krevní tlak, cukrovku, srdeční onemocnění nebo prodělali mrtvici v minulosti.
Existují i případy bez jasné příčiny
Navzdory moderním vyšetřovacím metodám se u části pacientů nepodaří jednoznačnou příčinu mrtvice odhalit. Lékaři hovoří o kryptogenní mrtvici.
Neznamená to, že mrtvice vznikla bez příčiny. Spíše ji současná medicína zatím neumí spolehlivě zachytit. Právě proto se intenzivně rozvíjí výzkum zaměřený na genetiku, poruchy srážlivosti, dlouhodobé monitorování srdečního rytmu nebo detailní zobrazování cév.
Dá se riziko úplně odstranit?
Krátká odpověď bohužel zní: ne, neexistuje způsob, jak riziko mrtvice snížit na nulu. Zdravý životní styl ale dokáže významně snížit pravděpodobnost jejího vzniku a zároveň chrání před řadou dalších onemocnění.
Zní to už jako klišé, ale je to tak: nekouřit, pravidelně se hýbat, udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost, dostatečně spát a kontrolovat krevní tlak. Právě vysoký tlak totiž často probíhá bez příznaků a mnoho lidí o něm vůbec neví.
Rozhodují minuty
Bez ohledu na věk nebo fyzickou kondici platí jedno pravidlo: při podezření na mrtvici je potřeba jednat okamžitě. Náhlá slabost jedné poloviny těla, pokles koutku, porucha řeči, náhlá ztráta zraku nebo prudká porucha rovnováhy jsou příznaky, které vyžadují okamžité volání záchranné služby. Moderní léčba dokáže u části pacientů obnovit průtok krve mozkem, její účinnost je ale silně závislá na čase.
Je však třeba říct, že ne každá porucha prokrvení mozku končí mrtvicí s trvalými následky. Existuje také tranzitorní ischemická ataka (TIA), označovaná laicky jako malá mrtvice, jejíž příznaky sice samy rychle odezní, přesto vyžaduje neodkladné lékařské vyšetření. Co přesně TIA znamená a proč ji nikdy nepodceňovat, jsem podrobněji popsal zde.
Existují také tzv. tiché mrtvice, které proběhnou bez typických příznaků nebo jen s velmi nenápadnými obtížemi. Člověk si jich často vůbec nevšimne a odhalí se až při vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Přesto nejsou neškodné, protože mohou být známkou probíhajícího poškození mozkových cév, zvyšují riziko poruch paměti, cévní demence i budoucí klinicky zjevné mrtvice. Co jsou tiché mrtvice, proč vznikají a jaký mají význam, jsem blíže rozepsal zde.
Mrtvice tedy není jen nemocí lidí s nezdravým životním stylem. Je výsledkem složité souhry genetických predispozic, věku, cévních změn, srdečních onemocnění, náhodných okolností i životního stylu. Ten sice nedokáže riziko zcela odstranit, ale stále představuje nejúčinnější způsob, jak ho dlouhodobě snížit.
Zdroje
Kent DM, Wang AY. Patent Foramen Ovale and Stroke: A Review. JAMA. 2025;334(16):1463-1473. doi:10.1001/jama.2025.10946
Mendelson SJ, Prabhakaran S. Diagnosis and Management of Transient Ischemic Attack and Acute Ischemic Stroke: A Review. JAMA. 2021;325(11):1088-1098. doi:10.1001/jama.2020.26867
Mostofsky E, Laier E, Levitan EB, Rosamond WD, Schlaug G, Mittleman MA. Physical activity and onset of acute ischemic stroke: the stroke onset study. Am J Epidemiol. 2011;173(3):330-336. doi:10.1093/aje/kwq369
Schattner A. Silent Brain Infarction – Time for Changing the Paradigm? The American Journal of Medicine. 2022;135(1):12-14. doi:https://doi.org/10.1016/j.amjmed.2021.07.044
Wang Z, Yang Y, Liang X, et al. COVID-19 Associated Ischemic Stroke and Hemorrhagic Stroke: Incidence, Potential Pathological Mechanism, and Management. Front Neurol. 2020;11:571996. Published 2020 Oct 27. doi:10.3389/fneur.2020.571996
