„Bezpohlavní nevkus!“ Češi novou olympijskou kolekci tvrdě kritizují

Co člověk, to názor. A obzvláště v módě platí, že co se líbí jednomu, může druhý považovat za naprostou odpornost. Své o tom zajisté ví i návrhář Jan Černý, autor nové nástupové kolekce pro letošní Letní olympijské hry v Paříži, která schytává kritiku.

Někomu oděv připomíná chemický plášť, jiným zase župan politý kalamářem. Největší problém ale kritici vidí právě v unisex střihu a absenci českých symbolů. Úbor podle některých není ani sportovní, ani slavnostní a plní tak akorát funkci maškarního kostýmu s politickým podtextem.

Svým způsobem mají pravdu. Ovšem soudit umělecké dílo podle vizuálu bez znalosti jeho významu je jako popisovat místnost za zavřenými dveřmi. Proto je třeba prvně zjistit, co chtěl svým počinem autor říci. Podle článku na webu Novinky.cz se zhotovitel snažil vystoupit ze zajetých kolejí a cílit na mladé. Barevné provedení samozřejmě zastupuje českou vlajku, avšak přiznejme si, že autor trochu minul odstíny. Ten „župan“ se odborně nazývá trenčkot, což je původně vojenský kabát do zákopů a důvod, proč ho Černý nacpal na sportovce, je ten, že je to ve Francii populární. Inkoustový potisk odkazuje na dílo českého malíře Vladimíra Boudníka, narozeného v roce 1924, kdy naposled proběhly Olympijské hry v Paříži. Zároveň jsou na něm „razítka“ s nápisem CZE, která mi připomínají nálepku státní příslušnosti ke starým registračním značkám a celý outfit je doplněn neladícími zelenými šátky kolem zápěstí a vzadu na triku, v nichž někteří zcela oprávněně vidí dámskou vložku.

Módní návrhář Jan Černý je proslulý právě „genderless“ tedy nebinární módou a sám před odtajněním kolekce prohlásil, že jeho olympijská kolekce bude bezpohlavní, neboť jsou lidé příliš upjatí.

Musím se přiznat, že olympijská ceremoniální kolekce má něco do sebe. Po umělecké stránce je originální, poutavá a na rozdíl od minulých taktéž lehce „kašparoidních“ kolekcí by na přehlídkových molech možná měla úspěch. Ovšem olympiáda a fashionweek jsou dvě trochu rozdílné věci.

Olympijské hry vnímám jako velkolepou událost, která má sjednocovat svět a zároveň oslavovat kulturní diverzitu jednotlivých národů. Vzhled i význam ceremoniálních obleků na mě ale působí opačným dojmem, jako bychom říkali: „Hlavně, ať není moc vidět, že jsme Češi.“

Na jednu stranu se mi líbí, že je kolekce uvolněná, klade důraz na pohodlnost a neodhaluje. Důstojnost ale přeci nemusí být hned na úkor elegance, jako to dokázali například Slováci. Myslím si, že mnoho ženských sportovkyň nebude z univerzálního původně vojenského hábitu zbaveného veškerých identit, který působí jako by byl o dvě čísla větší, nadšeno.

Co mi ale přijde totálně ujeté jsou ty prapodivné zelené cáry látky a „nálepka z dědova žiguliku,“ aby bylo alespoň nepatrně poznat, odkud to „nebinární sportovní mládě,“ snažící se přiblížit francouzské módě spatřené z okna rychlíku, pochází.

Popravdě nabývám pocitu, že se zase někdo snaží svým počinem hlavně vyhovět novým západním hodnotám EU a zapomněl, že si to sportovci budou muset reálně obléci na sebe. Ale jak se říká, proti gustu žádný dišputát. :)