Článek
21. května 1938, sobota, osm hodin večer. Na silnici u Zlatého Vrchu nedaleko Chebu stojí kontrola Stráže obrany státu - praporčík Alois Kriegl a strážmistr František Koranda kontrolují auta a lidi. Hranice s Německem je tři kilometry, Sudety vřou, henleinovci provokují, napětí stoupá každým dnem.
V dálce se ozve vrčení motoru motorky, která jede rychle a nezpomaluje ani když Kriegl vystoupí do cesty a zvedne ruku. „Zastavte!“ volá, ale motorka jede dál, takže Kriegl musí couvat a křikne na Korandu: „Střelba!“
Koranda zvedne služební pušku, zamíří a vystřelí. První ránou zasáhne řidiče i spolujezdce a motorka se řítí ze silnice, převrací se a padá.
Oba muži na motorce jsou henleinovští kurýři. Jeden z nich zemře za pár okamžiků v nedalekých kasárnách. Druhý za několik hodin v chebské nemocnici.
Pohřeb se smuteční věnec od Hitlera
Henleinovci z mrtvých kurýrů udělají mučedníky a uspořádají okázalý pohřeb plný řečí o českém teroru. Smuteční věnec přijde přímo od Adolfa Hitlera a Zlatý vrch se stane symbolem toho, co Češi Němcům podle propagandy udělali.
Kriegl s Korandou ale jen plnili rozkaz - motorka nechtěla zastavit na kontrole a oni měli právo střílet. Ministerstvo vnitra je kvůli bezpečnosti přeloží jinam, Kriegla do Plzně a Korandu do Českých Budějovic, aby se jim henleinovci nemohli pomstít.
V létě budou oba u divizního soudu v Plzni, kde 27. července 1938 proběhne hlavní přelíčení, které soud odročí, protože všichni vědí, že jsou nevinní a jen plnili povinnost. V prosinci vojenský soud případ uzavře s tím, že se vztahuje amnestie, takže Koranda s Krieglem jsou volní.
Manželka Anna Korandová vzpomíná na tu noc: „Šel s praporčíkem Krieglem. Již jsem neusnula. Manžel se pak vrátil k ránu, rozrušen, unaven a řekl mi, že postřelil dva ordnery.“
Gestapo přijde v šest ráno
15. března 1939, v šest hodin ráno, někdo klepe na dveře domu, kde František Koranda žije v Budějovicích se ženou Annou a pětiměsíční dcerou. Když otevře, vidí gestapo v černých kabátech.
„Sie kommen mit.“
Koranda věděl, že pro něj přijdou, věděl to už od října, kdy wehrmacht vpochodoval do Chebu a Hitler mluvil k nadšeným sudeťákům na náměstí. Věděl, že Zlatý vrch bude pomstěn.
Nedají mu možnost rozloučit se s rodinou ani sbalit si věci, prostě ho odvedou, zatímco Anna Korandová zůstane s malou dcerou sama. František Koranda je první zatčený v Českých Budějovicích, první oběť teroru v městě, ale ne poslední.
„Přiznej se, mluv!“
Odvezou ho do věznice, kde ho vyslýchají, bijí, mučí hladem, a o půlnoci ho budí, aby nespal. Tlukou ho do bezvědomí, polévají vodou a po procitnutí opakují: „Přiznej se! Co jsi udělal na Zlatém Vrchu?“
„Plnil jsem jen svou povinnost,“ odpovídá Koranda.
Přichází Štědrý den 1939 a vyvedou Korandu z cely ven na dvůr, kde je země zmrzlá a tuhá jako kámen. Dají mu lopatu a řeknou: „Vykopej si hrob.“
Koranda začne kopat zmrzlou půdu, která je tak tvrdá, že se od ní lopata odráží, zatímco gestapáci stojí kolem dokola s pistolemi v rukách. Pot mu teče po tváři, i když je zima, a jáma se postupně prohlubuje, než gestapák namíří pistoli na Korandovu hlavu.
„Přiznej se!“
„Plnil jsem jen svou povinnost,“ opakuje Koranda.
Prosba Anny Korandové
5. května 1939 píše Anna Korandová zoufalou prosbu gestapem: „Vraťte mi manžela a dcerušce otce, který plnil jen svou povinnost.“
Prosba zůstane nevyslyšena, protože všechny žádosti o propuštění nebo alespoň ulehčení osudu Korandy se hroutí na neústupnosti chebského vedení NSDAP, které opakuje, že Zlatý vrch musí být pomstěn.
Praporčík Alois Kriegl, který byl s Korandou na té hlídce, zemře 6. července 1942 v 11:55 hodin v nemocnici koncentračního tábora Sachsenhausen. František Koranda ještě odolává.
Tři dny po osvobození
29. dubna 1945, v 17:28, osvobozuje koncentrační tábor Dachau zvláštní skupina americké armády a Koranda je stále naživu - po šesti letech vězení, po šesti letech mučení, po šesti letech hladu prostě přežil.
Ale 2. května 1945, v 11:43 umírá František Koranda na následky prožitých útrap jen tři dny po osvobození.
Jeho spoluvězeň Jan Waldauf vzpomíná na poslední slova: „Lituji, že nemohu s Tebou domů, já vím, že zemřu, nesměj se tomu, Jendo, ale myslím to vážně. Sděl mojí milované Andulce, co vše jsem zkusil a ať mně odpustí vše, ublížil-li jsem jí…“
Na Korandovo přání bylo jeho srdce převezeno do vlasti.
Co se stalo s jeho dcerou
Anna Korandová vychovala dceru sama, František Koranda nikdy neviděl svou dceru dospět - když ho gestapo odvedlo, bylo jí pět měsíců, a když umřel v Dachau, bylo jí šest let.
Zlatý vrch u Chebu je dnes klidné místo, kde lidé jezdí kolem po silnici, aniž by věděli, co se tu stalo, aniž by věděli, že dva muži zemřeli na motorce a další dva muži zemřeli kvůli tomu, že plnili svou povinnost.
František Koranda byl strážník, nebyl hrdina ani odbojář, byl člověk, který dostal rozkaz zastavit motorku na kontrole a který ten rozkaz splnil. A protože ten rozkaz splnil, strávil šest let v koncentračních táborech, musel si na Štědrý den vykopat hrob a zemřel tři dny po osvobození.
„Plnil jsem jen svou povinnost,“ řekl gestapákům.
Zdroje:
Situace na československé hranici v květnu 1938 a chebská událost na Zlatém Vrchu. Vědomí národa. http://www.vedominaroda.cz/clanky/380-situace-na-ceskoslovenske-hranici-v-kvetnu-1938-a-chebska-udalost-na-zlatem-vrchu
Budějovické gestapo zatklo během války nejméně 1500 lidí. První byl městský strážník. Rozhlas České Budějovice. https://budejovice.rozhlas.cz/budejovicke-gestapo-zatklo-behem-valky-nejmene-1500-lidi-prvni-byl-mestsky-7046173
Gestapo. Encyklopedie Českých Budějovic. http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/gestapo
Gestapo zatklo nejdříve strážníka. Českobudějovický deník. https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/gestapo-zatklo-nejdrive-straznika-20170314.html
Nacisté vyrazili ráno 15. března 1939 od hranic na Budějovice a hned si vyřizovali účty. Rozhlas České Budějovice. https://budejovice.rozhlas.cz/naciste-vyrazili-rano-15-brezna-1939-od-hranic-na-budejovice-a-hned-si-9187723
15. březen 1939 v Českých Budějovicích. Severní Českobudějovicko. http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/18/15-brezen-1939-v-ceskych-budejovicich/
Stráž obrany státu. Wikipedie. https://cs.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A1%C5%BE_obrany_st%C3%A1tu
Stráž obrany státu (SOS), 1. díl. Fronta.cz. https://www.fronta.cz/straz-obrany-statu-1-dil-od-ustaveni-do-pocatku-roku-1938
