Článek
V sobotu 28. dubna 1945 se v zábřežských průmyslových závodech pracovalo naposled.
Lidé věděli, co přichází. Týdny slyšeli dunění děl v dálce, pak čím dál blíž. Viděli z oken hořící tanky na návrších za Svinovem, sledovali prchající německé vojsko. Tu a tam dopadla granátová střela do ulic, zanechala kráter, rozlétla se okna. Německé nálety ustaly – sirény, které celou válku varovaly před nepřítelem, náhle mlčely. Protože nepřítel byl teď z druhé strany.
V noci z 29. na 30. dubna začalo v Ostravě peklo.
Dva měsíce
Ostravsko-opavská operace trvala sedmapadesát dní. Začala 10. března 1945, kdy 4. ukrajinský front zahájil útok ze severu. Frontová linie se táhla přes sto osmdesát kilometrů. Cílem bylo dobýt Ostravu – průmyslové srdce Slezska, posledního velkého zásobovatelského regionu, který Třetí říši zbýval.
Hitler to věděl. „Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo,“ řekl svým generálům. A generálové mu věřili. Proto byly boje na Ostravsku nejkrutější, jaké kdy proběhly na československém území. Každá vesnice, každá obec, každá ulice – všechno bylo opevněno, bráněno, draze vykoupeno.
Do ostravské operace vstupovala 1. československá samostatná tanková brigáda se šedesáti pěti tanky. V den osvobození Ostravy jich měla sedm.
Civilisté pod palbou
Lidé se ukrývali ve sklepech. Kronika Zábřehu nad Odrou zachytila záblesky posledních dní: „Přišli jsme do zábřežských ulic. Jakoby se samo peklo otevřelo. Granáty svištěly a praskaly. Lidé padali jako podťatí, snad zázrakem jsme zůstali všichni civilisté naživu.“
Ve Frenštátě pod Radhoštěm popsali kronikáři jiný obraz: od začátku dubna proud ustupujících. Vojáci vpředu hnali velká stáda dobytka z velkostatků. Autobusy kriminální policie prchaly z Ostravy na západ. Trén s maďarským vojskem obsadil náměstí, strašlivě zbídačený dobytek padal uprostřed ulic. V noci a ve dne, bez přestávky.
A pak jeden okamžik ve čtvrti Čajov, kdy Němci zastřelili ruského důstojníka u sousedního domu a svalili vinu na civilisty. Vyhnali všechny ze sklepů – muže, ženy, děti – a za střelby je hnali do mlýna. „Ženy a děti plakaly a křičely a muži musili mlčky přihlížet k této ukrutnosti,“ vzpomínali pamětníci. „Při doprovodu do mlýna nám bylo řečeno, že každý druhý z nás bude odstřelen.“ Pak ale Rusové znovu zaútočili. Za bombardování většina vězněných mužů utekla.
Most přes Ostravici
Ráno 30. dubna 1945 překročily hlavní síly Rudé armády řeku Odru. Odpoledne se z Vítkovické ulice u jámy Šalomoun ozvalo dunění prvních sovětských tanků. Skupina obyvatel vyšla jim vstříc – někteří se připojili k postupujícím vojákům a pomáhali vyhledávat ukryté německé vojáky. Na první československý tank připevnili Ostravané československou vlajku.
Němci věděli, co přijde. Říšský most přes Ostravici byl podminován.
Co se pak stalo, se dodnes přesně neví.
Podle nejznámější verze přišel k mostu ostravský odbojář Miloš Sýkora a přestřihl elektrické vedení vedoucí k náložím. Tím umožnil tanku rotmistra Nikolaje Ivasjuka přejet na druhý břeh. Most zůstal stát.
Jiná svědectví to komplikují. Řidič tanku Alexandr Hroch uvádí, že Sýkora byl zabit ještě před příjezdem tanků. Německý voják Robert Cysarz tvrdil, že roznětky odstranil on sám – pro Němce byl most jedinou únikovou cestou a nechtěl ho zničit. Pamětnice Danuta Puffová vzpomíná na tři mladíky, kteří se most snažili bránit; jeden z nich mohl být Sýkora.
Tank, který přejel, Němci záhy zasáhli pancéřovými pěstmi. Radista Ivan Ahepjuk zahynul. Velitel Ivasjuk byl těžce raněn a evakuován až do Moskvy. Řidič Hroch přežil s popáleninami.
Sýkorovo jméno zůstalo v kronikách. O ostatních 449 civilistech, kteří v ostravských bojích zahynuli – v ulicích, při záchraně budov, po boku sovětských vojáků při pronásledování Němců – nevíme podle ostravského archivu téměř nic. Jen jména, zachycená v obecních kronikách.
Ráno 1. května
Do rána trval boj v posledních ulicích Zábřehu. Ráno nastalo ticho.
„Zuřivá bitva trvala až do rozbřesku a skončila naprostým zničením Němců. První máj skýtal hrůzný pohled na ulice plné kráterů, mrtvol, tratoliště krve, rozmetané údy, utržené hlavy, hořící auta, převrácené muniční vozy, rozházenou munici. Tu a tam stojí zničený německý tank. Na zemi leží mrtvoly koňů,“ zaznamenala kronika.
U domu obchodníka Přadky odřezávali někteří civilisté z mrtvých koní kusy masa. Nablízku ležely mrtvoly německých vojáků. Nikomu to nevadilo.
Pak přišli tankisté. Bedřich Opočenský vzpomínal: „My jsme náš tank zaparkovali před mostem. Místní k nám přicházeli, děkovali nám. Měli plné ruce jídla, pití a především cigaret. Cigarety nám doslova plnými náručemi házeli do tanku a my kouřili, až nám bylo špatně.“ Kousek od stání byla německá galanterie. Otevřeli ji a kabelky rozdávali místním, kteří se k nim neustále hrnuli.
Co přišlo po osvobození
2. května byl obsazen poslední ostravský obvod – Radvanice. Boje o Ostravu skončily. Vyžádaly si životy 1 407 rudoarmějců, dvou příslušníků československé tankové brigády a 449 místních obyvatel. Na německé straně padlo přes 1 300 vojáků a civilistů.
Ostravská operace jako celek skončila 5. května 1945. Na spojenecké straně padlo téměř dvacet čtyři tisíc vojáků.
Osvobozená Ostrava nebyla klidná. Prvních deset dní bylo ve znamení chaosu – drancování, improvizované msty. Samozvané gardy organizovaly pořádek po svém. Tankista Opočenský vzpomínal: „My jsme byli staří fronťáci, zvyklí z bojů na ledaccos, ale tady rabovací gardy střílely bez rozmyslu kolem sebe.“ Kolem 10. května vznikl na Nádražní ulici tábor Hanke, kam byli soustředěni Němci, kolaboranti i váleční zajatci. Za excesy bylo zadrženo přes dvě stě osob.
Pořádek přišel se stabilizací legitimní správy.
Zdroje:
Osvobození den po dni: 30. dubna a 1. května – Patriot Magazín
Dostupné z: https://www.patriotmagazin.cz/osvobozeni-den-po-dni-30-dubna-naciste-prchaji-z-ostravy-mesto-je-plne-mrtvych
Osvobození Zábřehu nad Odrou – Po stopách minulosti Ostrava-Jih
Dostupné z: https://historie.ovajih.cz/osvobozeni-zabrehu-nad-odrou/
Ostravská operace – Válečné hroby, MO ČR
Dostupné z: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/ostravska-operace
Osvobození Ostravy – nové příběhy a fakta – Patriot Magazín
Dostupné z: https://www.patriotmagazin.cz/osvobozeni-ostravy-i-75-let-pote-se-objevuji-nove-pribehy-a-fajta
Ani Ostrava se po osvobození nevyhnula excesům – Moravskoslezský deník
Dostupné z: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ostrava-osvobozeni-1945-mesto-vzpominky-excesy-nemci-tankiste-vojaci-20250508.html
