Článek
Liberec, 18. listopadu 1952. V internační vile v Růžodolu bydlí pod dohledem StB pražský arcibiskup Josef Beran. Do zdí ložnice, koupelny, pracovny i kaple technici tajné policie vyvrtali skryté otvory pro kamery. Do jeho polévky i čaje před natáčecími dny pravidelně přidávají afrodiziakum. Vedle něj v izolaci žije i mladá dominikánská řeholnice.
Cíl akce s krycím jménem Josef, spuštěné v létě 1951, je jasný: natočit šedesátiletého arcibiskupa při milostném sblížení a zničit jeho pověst i důstojnost.
Toho listopadového dne si Beran všimne v brýlích řeholnice podezřelého odlesku. Je to čočka kamery. Vykloní se z okna, podívá se na estébáka ležícího na plošině venku a zavolá na něj, ať dá pozor, aby nespadl.
Akce Josef, na kterou StB vynaložila víc než rok příprav, tím fakticky skončila. Pokračovat mohla už jen v obyčejném odposlechu.
Byl to Josef Beran. Muž, kterého věznili nacisté i komunisté. Arcibiskup, který raději exkomunikoval vlastního kněze, než by ustoupil totalitě. Kardinál, kterého domov nesměl přijmout ani mrtvého – a trvalo to skoro padesát let, než se směl vrátit.
Chlapec z učitelské rodiny
Josef Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni jako syn učitele. Po plzeňském gymnáziu odešel studovat teologii do Říma, kde byl v roce 1911 vysvěcen na kněze. O rok později získal doktorát a vrátil se domů.
Působil jako kaplan v Chyších, na Proseku, v pražské Michli. Od roku 1917 dvanáct let vedl dívčí učitelský ústav svaté Anny. Postupně se vypracoval na docenta a profesora pastorální teologie na Karlově univerzitě a v roce 1932 se stal rektorem pražského arcibiskupského semináře – tedy mužem zodpovědným za výchovu nové generace kněží.
Byl to tichý, akademický život. Válka vše změnila.
Zpovědník z Dachau
Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 nacisté zatkli Berana jako rektora semináře. Následovaly tři roky v koncentračních táborech Terezín a Dachau. V roce 1943 kvůli nemoci málem zemřel.
Podle svědectví spoluvězňů různých národností se v táboře choval s laskavostí, která budila respekt i u lidí, kteří ho předtím vůbec neznali. Italský kněz Roberto Angeli později vzpomínal, jak Beran i ve vlastním hladu nenápadně přikládal ostatním vězňům do misky kousek chleba. Německý kněz Robert Pruszkowski o něm napsal, že mu byl v Dachau zpovědníkem.
Beran organizoval tajné konference českého duchovenstva přímo v táboře a ilegální pastoraci mezi vězni bez ohledu na jejich národnost. Muž, který učil budoucí kněze teologii, jim teď v táboře smrti ukazoval, jak si víru zachovat i v nejhorších podmínkách.
Osvobození se dočkal v roce 1945. O rok později ho papež Pius XII. jmenoval pražským arcibiskupem.
Kněz, který neuposlechl
Netrvalo dlouho a Beran čelil další totalitě. Po únorovém převratu 1948 se komunisté snažili církev postupně podřídit státu – a jedním z nástrojů byla takzvaná Katolická akce, organizace loajálních kněží pod dohledem strany.
Beran ji odmítl uznat. A když se v témže roce jeden z jeho kněží, Josef Plojhar, rozhodl kandidovat do parlamentu za komunisty a přijal post ministra zdravotnictví, arcibiskup mu nařídil rezignovat. Plojhar neposlechl. Beran ho spolu s několika dalšími provinilými kněžími suspendoval a nakonec exkomunikoval.
Plojhar mu to nikdy neodpustil. Podle historiků pak systematicky využíval svého vlivu na protikatolickou politiku státu k prosazování co nejtvrdších restrikcí právě proti Beranovi.
Byl to začátek jednoho z nejostřejších střetů mezi katolickou církví a komunistickým státem v celém sovětském bloku.
Boží tělo, které se nesmělo číst
V červnu 1949 se čeští biskupové v čele s Beranem rozhodli k poslednímu veřejnému gestu. Sepsali pastýřský list nazvaný Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky, který měl být přečten ve všech kostelích na svátek Božího těla, 19. června.
StB se o plánu dozvěděla. Estébáci obcházeli fary, zastrašovali kněze, zabavovali výtisky listu. Přesto se ho podařilo přečíst asi třetině farností – kněží, kteří to udělali, pak čekala šikana a zatýkání.
Do svatovítské katedrály, kde chtěl list přednést sám Beran, StB a komunistické Lidové milice vpustily jen kněze a bohoslovce. Věřícím vstup odepřely. Když Beran po mši přesto nastoupil do auta, dav shromážděný venku mu spontánně provolával slávu.
V paláci na něj už čekala Státní bezpečnost. Od toho dne byl Beran nezákonně internován.
Léta beze jména
StB zabavila arcibiskupskou pečeť a používala ji na podvržených dopisech, kterými nutila duchovenstvo, aby jeho pastýřský list nečetlo. Zpočátku byl Beran internován přímo v arcibiskupském paláci. Ukázalo se to ale jako nevyhovující – k paláci totiž i tak přicházeli věřící.
7. března 1951 ho úřady vyzvaly k rezignaci. Odmítl. Následovalo účelové správní řízení, které ho „odsoudilo“ k pokutě a internaci na určeném místě. Beran pokutu zaplatil, odvolal se – odvolání zamítli ještě týž den. V noci ho eskortovali do letního sídla pražských arcibiskupů v Roželově u Rožmitálu, kde s ním internaci sdílely tři dominikánské sestry: zdravotní sestra, pečovatelka a kuchařka. Vydrželi tam jen čtrnáct dní – k Beranovi totiž i sem začaly proudit stovky poutníků, což bylo pro režim nepřijatelné. V noci z 1. na 2. dubna 1951 ho i s řeholnicemi eskortovali do Růžodolu u Liberce.
Kromě nejvyšších funkcionářů strany a dozorců z StB nikdo nevěděl, zda arcibiskup ještě žije a kde se nachází. Internovaní snášeli podmínky podobné zostřenému vězeňskému režimu – naprostou izolaci od světa, nepřetržité sledování, odposlech. Strážci se jich každé dvě hodiny ptali, co dělají.
Právě v Růžodole se odehrála akce Josef. Po jejím odhalení 18. listopadu 1952 pokračovaly už jen odposlechy a běžná šikana. Beran pak putoval dál – od dubna 1953 do Myštěvsi u Nového Bydžova, pak do Paběnic u Čáslavi a nakonec do Mukařova u Prahy.
Celá internace trvala až do roku 1963. Pak mu komunisté sice dovolili opustit izolaci, ale zakázali mu pobyt v Praze a výkon arcibiskupského úřadu.
Klobouk, který znamenal vyhnanství
V únoru 1965 papež Pavel VI. jmenoval umlčovaného sedmašedesátiletého arcibiskupa kardinálem. Stát mu dovolil odjet do Říma na slavnostní předání kardinálského klobouku.
Podle jeho vlastních pozdějších vzpomínek pro Vatikánský rozhlas úřady napřed předstíraly, že půjde jen o krátkou návštěvu na pár týdnů. Definitivní pravdu se dozvěděl až od vatikánského diplomata Agostina Casaroliho: návrat se nepovoluje. Casaroli mu zároveň naznačil, že jeho odjezd by možná umožnil nahradit komunistům loajálního pražského kapitulního vikáře biskupem věrným Římu. Kvůli dobru vlastní diecéze se Beran nakonec rozhodl do Říma odjet.
Do vlasti se už nikdy nevrátil.
Hlas, který komunisté nedokázali umlčet
V Římě se Beran zapojil do druhého vatikánského koncilu. V září 1965 tam přednesl projev o svobodě svědomí, ve kterém se jako jeden z prvních katolických prelátů přimluvil za rehabilitaci Jana Husa.
Čtyři roky vyhnanství strávil cestováním po Evropě a Spojených státech, kde navštěvoval krajanské komunity. Promlouval k nim i přes Vatikánský rozhlas. Když si v lednu 1969 vzal život student Jan Palach, Beran ve vysílání vyjádřil soustrast a úctu k jeho odhodlání, byť sebevražedný čin sám nemohl schválit.
Přes enormní nátlak státu nikdy neodvolal exkomunikaci Josefa Plojhara. Ten na rozdíl od Berana zemřel o dvanáct let později jako vážený host na sovětské ambasádě v Praze.
Papež, který pohřbíval kardinála
Josef Beran zemřel 17. května 1969 v Římě, ve věku osmdesáti let. Komunistická vláda odmítla povolit převoz jeho ostatků domů.
Papež Pavel VI. proto rozhodl o výjimečné poctě – Beran byl pohřben v kryptě baziliky svatého Petra, v místech vyhrazených téměř výhradně papežům. Obřad se konal 22. května 1969 a papež se ho neobvykle ujal osobně, což jinak dělal jen při pohřbech hlav států. Pamětníci vzpomínali na atmosféru plnou zahraničních diplomatů a na to, jak nezvykle to na římské kuriální kruhy tehdy působilo.
Beran se stal jediným Čechem v historii, který spočinul po boku papežů.
Návrat po padesáti letech
Do vlasti se Josef Beran vrátil, až když už na jeho odchod skoro nikdo z pamětníků nečekal. V roce 2018 povolil papež František převoz ostatků do Česka – v souladu s kardinálovým posledním přáním být pohřben v Praze nebo v rodné Plzni.
Ostatky přiletěly vojenským letounem do Prahy a 21. dubna 2018 byly slavnostně uloženy v sarkofágu svatovítské katedrály, mezi ostatními pražskými arcibiskupy. Od roku 1998 navíc probíhá proces jeho blahořečení.
Dva kněží, dva osudy
Beran a Plojhar prošli stejnými tábory, stejnou dobou, stejnou zkouškou. Jeden zvolil vzdor a zaplatil zaň patnácti lety internace, vyhnanstvím a smrtí daleko od domova. Druhý zvolil spolupráci a dostal za ni dvacet let u moci, dvě nejvyšší státní vyznamenání a přezdívku „tovarišč pop“.
Historie oba nakonec ohodnotila jinak, než jak byli odměněni za svého života. Plojharovo jméno dnes zná málokdo. Beranovy ostatky leží ve svatovítské katedrále a katolická církev zkoumá, zda ho prohlásit za svatého.
Zdroje:
Kardinál Beran. Muž svědomí, který v boji za své ideály přišel o svobodu i vlast ČT24, 17. dubna 2018 Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/kardinal-beran-muz-svedomi-ktery-v-boji-za-sve-idealy-prisel-o-svobodu-i-vlast-83508
Beran bránil církev před komunisty, za to ho odřízli od věřících. Vatikán ho pohřbil vedle papežů iROZHLAS, 17. dubna 2018 Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/kardinal-josef-beran-cirkev-zivotopis-profil-vatikan_1804171905_ako
Josef kardinál BERAN – přehledný životopis (na základě prací historičky Stanislavy Vodičkové, ÚSTR) Pastorace.cz Dostupné z: https://www.pastorace.cz/clanky/josef-kardinal-beran-prehledny-zivotopis
Josef Beran – Životopis a ocenění Databáze knih Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-beran-72310
Prostitutky ve službách StB. Inspirovala se u KGB? Barrandov.tv, 6. října 2019 Dostupné z: https://www.barrandov.tv/rubriky/zpravy/domaci/prostitutky-ve-sluzbach-stb-inspirovala-se-u-kgb_2742.html
Střet s komunisty na Boží tělo Katolický týdeník Dostupné z: https://www.katyd.cz/clanky/stret-s-komunisty-na-bozi-telo.html
Kardinál Josef Beran se nesměl vrátit z exilu ani po smrti Deník.cz, 17. května 2009 Dostupné z: https://www.denik.cz/cesko/temajosefberan20090517/
Kardinál Beran a Vatikán Země Světa Dostupné z: https://zemesveta.cz/kardinal-beran-a-vatikan/
Papež František povolil převoz ostatků kardinála Berana do Česka iROZHLAS, 3. ledna 2018 Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/papez-frantisek-kardinal-josef-beran-prevoz-ostatku_1801031435_ako
Životopis Kardinalberan.cz Dostupné z: https://www.kardinalberan.cz/zivotopis/
BERAN Josef 1888–1969 Biografický slovník českých zemí Dostupné z: https://biography.hiu.cas.cz/wiki/BERAN_Josef_29.12.1888-17.5.1969
