Článek
V lóži divadla sedí žena v elegantních šatech. Představení mělo začít před deseti minutami. Herci nervózně čekají za oponou. „Kde je Nina?“ ptá se režisér. „Ještě nedorazila,“ odpovídá někdo. Vlasta Burian pokrčí rameny. „Počkáme.“
Představení začne až za půl hodiny. Když Nina konečně dorazí.
Tak to bylo vždycky. Bez Niny Burian nehrál.
Král všeho
Josef Vlastimil Burian se narodil 9. dubna 1891 v Liberci. Otec byl krejčí a vášnivý ochotník. V deseti letech se rodina přestěhovala do Prahy. Malý Vlasta chodil s otcem do Národního divadla. Tam začala láska k jevišti.
Ale nejdřív přišel sport. Burian byl vynikající brankář. Hrál za Union Žižkov, pak za Spartu Praha. Vysoká postava, rychlé reflexy. Mohla z něj být hvězda fotbalu.
Jenže divadlo volalo silněji.
První vystoupení měl prý v roce 1909 po fotbalovém zápase. Někdo ho požádal, aby něco zazpíval. Burian improvizoval. Lidé se smáli až se káceli. V tu chvíli věděl, kde je jeho místo.
Začínal v kabaretech. Rokoko, Červená sedma, Montmartr. Byl to svět cigaret, alkoholu, lehkých žen a těžkého humoru. Burian zářil. Jeho mimika, gesta, improvizace - to byl dar z nebes.
V roce 1919 se oženil s Františkou Červenkovou. Říkal jí Nina. Svatba přišla rychle - Nina byla těhotná. O miminko ale přišli. Nina potratila a další děti už mít nemohla.
Přesto zůstali spolu až do konce. Nina byla víc než manželka. Byla poradkyně, kritička, manažerka, talisman. Bez ní Burian neučinil ani krok.
„Jak myslíš, Vlastíčku, jenomže seš až druhej,“ řekla jednou, když dostal nabídku na roli. Burian odmítl. Stačila jedna věta od Niny.
Když onemocněla, nechal zavést na jeviště mikrofon. Nina mohla poslouchat představení alespoň telefonem.
Vrchol slávy
V roce 1925 založil Divadlo Vlasty Buriana. Nejdřív v Adrii, pak ve Švandově divadle, nakonec v paláci Báňské a hutní společnosti v Lazarské ulici. Tam zůstalo až do května 1945.
Film přišel v roce 1923. Němá groteska Tu ten kámen. Ale pravý průlom přišel až se zvukem. V roce 1930 natočil C. a k. polní maršálek. Film byl úspěch i v zahraničí. Následovaly desítky dalších. Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, U pokladny stál, Ducháček to zařídí, To neznáte Hadimršku.
Burian byl král. A choval se jako král.
Vila na Hanspaulce s bazénem, tenisovým kurtem, tělocvičnou. Dostihová stáj. Luxusní automobil, který směl používat i za války. Livrejovaný šofér, kuchař, zahradník, soukromý trenér.
Nebál se ukazovat bohatství. To mu později velmi uškodilo.
Temná léta
15. března 1939 přišli nacisté. Pro Buriana se ale zpočátku mnoho nezměnilo. Hrál dál. Točil dál. Byl hvězda a nacisté to věděli. Film byl důležitý - odváděl pozornost od teroru.
Burian ale nebyl kolaborant. Když ho Němci pozvali na zájezd do Říše, odmítl. Když mohli jeho zaměstnanci být posláni na totální nasazení do Německa, Burian je zachránil. Fotbalista Jan Říha později vzpomínal: „Díky svým známostem mě zachránil od cesty do Reichu. Vlasta za války pomohl řadě českých vlastenců a mnohým zachránil i život.“
Ale pak přišel prosinec 1941.
Protektorátní rozhlas natáčel stovky propagandistických skečů. Účinkovaly v nich desítky herců - Jára Kohout, Ferenc Futurista, Fanda Mrázek a další. Většinou jen hlasy, bez jmen.
Burian dostal nabídku na skeč Hvězdy nad Baltimorem. Měl parodovat ministra zahraničí exilové vlády Jana Masaryka.
„Neudělám to,“ řekl nejdřív.
Ale tlak byl enormní. Nakonec souhlasil. Jeden jediný skeč. Měl trvat několik minut.
Natočili jich stovky. Burian vystoupil v jediném.
Tento jediný skeč ho zničil.
Pád
8. května 1945 skončila válka.
Už v květnu přišla policie - tentokrát česká. Zatčen. Obvinění z kolaborace.
Do cely ho zavřeli s příslušníky SS. „Je to zvláštní pocit,“ řekl později, „když vás zavřou s lidmi, kvůli kterým vás vlastně zavřeli.“
Ministr Jan Masaryk - ten samý, kterého Burian parodoval - se za něj postavil. „Ministerstvo zahraničí nemá absolutně zájem na tom, aby byl Vlasta Burian souzen,“ stálo v dokumentu z archivu.
První soud ho osvobodil. Veřejnost zuřila. „Burian se vykroutil!“ psaly noviny.
Druhý soud - opět osvobození.
Pak se do věci vložila StB. Případ převzali komunisté. Třetí soud probíhal jinak. Svědci obhajoby nedostali slovo. Ani obhájce.
Lída Baarová - kdysi Burianová kolegyně a krátkou dobu také milenka - byla přivedena před soud. Vyšetřující soudce jí podle pozdějších výpověď pod výhrůžkou šibenice podepisoval předem připravené obvinění Buriana.
Tři měsíce vězení. Půl milionu Kč pokuta - tehdy astronomická částka. Veřejné pokárání. Zabavení veškerého majetku. Zákaz činnosti na pět let.
Král komiků šel dolů.
Sklízet brambory pro nepřátele
Vila na Hanspaulce? Zabavena. Divadlo? Znárodněno. Auto? Pryč. Účty? Zmrazeny.
Burian musel pracovat. Dostal místo v severočeských dolech. Muž, který celý život bavil národ, teď rozbíjel uhlí kilometry pod zemí.
„Ze vždy vitálního člověka se stal stařík s nalomeným zdravím,“ vzpomínal jeden pamětník.
Nina zůstala u něj. Žili v podnájmu. Peníze nebyly. Burian tajně objížděl horské chaty. Škrábal brambory ve dne, večer ilegálně vystupoval pro návštěvníky. Za pár korun.
„To zvládneme, lásko,“ říkala mu Nina.
Návrat mrtvého krále
V roce 1950 dostal povolení vrátit se k divadlu. Angažmá v Karlíně. Mohl znovu hrát.
Ale už to nebyl ten Burian.
Komunisté mu dávali role dělníků a funkcionářů. Burian, který celý život hrál elegány, teď musel nosit montérky a hlásat socialistický realismus.
„Král? Kdepak král! Teď už jenom králíček…“ řekl jednou fanouškovi, který chtěl autogram.
V roce 1953 ho vyhodili i z karlínského divadla. Vrátil se k estrádám. Jezdil po vesnicích. Hrál pro pár diváků.
Zdraví se zhoršovalo. Otékaly mu nohy. Jedno oko téměř osleplo. Trpěl depresemi - pravděpodobně měl bipolární poruchu.
Ale pořád hrál. Potřeboval peníze. Potřeboval publikum.
Poslední představení
Leden 1962. Burian má zápal plic. Lékař mu říká: „Nesmíte vystupovat.“
„Musím,“ odpovídá Burian. „Máme představení.“
31. ledna 1962 večer dostal plicní embolii. Zemřel doma, v náručí Niny.
Nina přišla o vše. Zůstala sama v malém bytě. Neměla téměř nic. Jen vzpomínky.
Každý den chodila na Vyšehrad. Sedávala u Vlastova hrobu. Mluvila s ním. Někdy celé hodiny.
10. dubna 1962 - devět týdnů po Burianově smrti - ji našli ležet na jeho hrobě. Bez známek života.
Zlomené srdce.
Očištění, které přišlo pozdě
Jan Werich se po válce vrátil z USA. Zpočátku věřil, že Burian kolaboroval. Pak se dozvěděl pravdu.
„Vlasta Burian za války nekolaboroval. Dopouštěl se pouze nějakejch volovin, jako ostatně v té době kdekdo. Co mohl dělat? Nemohl dělat nic! Nemohl přece říct Němcům: Jděte do prdele!“
Werich se snažil pomoci. Bylo pozdě. Burian byl mrtvý.
V roce 1994 - třicet dva let po smrti - přišla rehabilitace. Ministerstvo vnitra zrušilo rozsudek z roku 1947. Vlasta Burian byl oficiálně očištěn.
Nikdo z rodiny se toho nedožil. Nina zemřela v roce 1962. Dcera Emilka v roce 1996 - jen dva roky po rehabilitaci.
Proč zrovna Burian?
Ze stovek herců, kteří vystupovali v protektorátních skečích, byli odsouzeni jen dva - Vlasta Burian a Čeněk Šlégl.
Divadelní historik Vladimír Just později řekl: „Bylo to o to absurdnější, že obvinění Buriana z kolaborace bylo po válce dvakrát soudně vyvráceno… a teprve po zásahu StB byl na třetí pokus odsouzen.“
Proč zrovna Burian? Odpověď je prostá. Burian měl peníze. Burian měl vilu. Burian žil jako milionář.
„Měl úspěch, měl peníze. A to jsou věci, které se v české kotlině neodpouští,“ napsal jeden historik.
Odkaz
Dnes se jeho filmy reprízují každé Vánoce. Češi se u nich smějí jako před osmdesáti lety. Málokdo ví, že muž, který je na plátně rozesmává, zemřel zlomený. Že strávil poslední roky života v chudobě. Že hrál poslední představení s těžkým zápalem plic, protože potřeboval peníze na nájem.
Málokdo ví, že jeho manželka zemřela žalem na jeho hrobě. Na Vyšehradě leží vedle sebe. Vlasta a Nina. Spolu až do konce, jako vždycky.
Na hrobě je nápis: „Král komiků.“ Není tam napsáno, co to stálo.
Zdroje:
Vlasta Burian: Za války ukrýval komunistu, rudý režim ho pak věznil
Blesk.cz, 31. ledna 2022
Dostupné z: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-prazane/702783/kruty-pad-vlasty-buriana-70-krale-komiku-znicilo-jedine-vystoupeni.html
Vlasta Burian: Kdo vlastně byl? Vlastenec, nebo vypočítavý kolaborant
Dotyk.cz, 14. září 2020
Dostupné z: https://www.dotyk.cz/magazin/vlasta-burian-vlastenec-nebo-kolaborant-30000914.html
BURIAN Vlasta 1891–1962
Biografický slovník českých zemí
Dostupné z: https://biography.hiu.cas.cz/wiki/BURIAN_Vlasta_1891–1962
Vlasta Burian nebyl žádný kolaborant, říká autor románu o králi komiků
Deník.cz, 2. května 2025
Dostupné z: https://www.denik.cz/literatura/vlasta-burian-nebyl-zadny-kolaborant-rika-autor-romanu-o-krali-komiku.html
Co v Bohémě nebylo? Pravda o skeči Hvězdy nad Baltimorem, o kolaborantství Vlasty Buriana
Dvojka, 9. února 2017
Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/co-v-boheme-nebylo-pravda-o-skeci-hvezdy-nad-baltimorem-o-kolaborantstvi-vlasty-7474391
Burian a kolaborant? Nesmysl. Já nemusel do Reichu, jiným zachránil život, řekl Říha
Aktuálně.cz
Dostupné z: https://sport.aktualne.cz/fotbal/burian-a-kolaborant-nesmysl-ja-nemusel-do-reichu-jinym-zachr/r~f060b852be3e11f0ae9c0cc47ab5f122/
Před 130 lety se narodil Vlasta Burian. Jeho poválečný osud ho zlomil, myslí si historik Klimeš
Plus, 9. dubna 2021
Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/pred-130-lety-se-narodil-vlasta-burian-jeho-povalecny-osud-ho-zlomil-mysli-si-6509523
Vlasta Burian by oslavil 120. narozeniny: Věrná Nina byla jeho talismanem!
Ahaonline.cz, 9. dubna 2011
Dostupné z: https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/57213/vlasta-burian-by-oslavil-120-narozeniny-verna-nina-byla-jeho-talismanem.html
Před 60 lety odešel Burian: Manželka zemřela na jeho hrobě
Ahaonline.cz, 7. února 2022
Dostupné z: https://www.ahaonline.cz/clanek/retro-skandaly-aneb-legendy-pod-lupou/190616/pred-60-lety-odesel-burian-manzelka-zemrela-na-jeho-hrobe.html
Vlasta Burian
Wikipedia
Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Burian
