Článek
Rozwadów, zima 1942. Mladý lékař Eugeniusz Łazowski rozbalil v příšeří ordinace malou ampulku s mrtvými bakteriemi. Ruce se mu třásly. Kdyby ho Němci přistihli, nebylo by milosti – okamžitá poprava, nejspíš i pro rodinu. Před ním seděl polský sedlák, kterého volali do pracovního tábora v Říši. „Nebojte se,“ řekl tiše doktor. „Zachráním vás.“ Píchnutí do žíly trvalo jen okamžik. Za pár dní přijde z německé laboratoře telegram: pozitivní na tyfus. Pacient zůstane doma. A Łazowski právě rozpoutal válku, o které nacisté neměli tušení.
Mladý doktor v pekle války
Eugeniusz Łazowski se narodil v roce 1913 v Częstochowě do katolické rodiny. Medicínu vystudoval na Univerzitě Józefa Piłsudského ve Varšavě, kde ho válka zastihla těsně před závěrečnými zkouškami. V září 1939 se jako dvacetiletý vojenský lékař druhého poručíka dostal na východ země, kde ho zajali Sověti. Z transportu do Sibiře utekl a vrátil se do Polska, jen aby ho zase zajali Němci. I z jejich zajateckého tábora se mu podařilo uprchnout.
Po návratu do Varšavy ho pozvala kněžna Anna Lubomirská, aby pracoval jako lékař na jejím rodinném statku v Rozwadówě nedaleko Stalowa Wola. Malé městečko s velkou židovskou komunitou se rychle proměnilo v místo utrpení. Němci vytvořili ghetto a začali systematicky deportovat obyvatele.
Łazowski tajně léčil židovské sousedy, ačkoliv to bylo zakázáno pod trestem smrti. Židé si domluvili systém: když potřebovali pomoc, pověsili bílou látku na plot Łazowského domu. Doktor pak přicházel v noci. Zápasil s vlastním svědomím – chtěl bojovat, ale jako lékař odmítal zabíjet. Pak přišel jeho přítel ze studií a přinesl zprávu, která všechno změnila.
Objev, který zachránil tisíce
V roce 1941 dorazil do oblasti Stanisław Matulewicz, o dva roky mladší kolega z univerzity. Matulewicz se narodil v roce 1915 ve Voroněži a také studoval medicínu ve Varšavě. Během války pracoval v Červeném kříži a nyní dostal povolení od německého šéfa varšavské lékařské komory působit v oblasti boje proti epidemickým nemocem. Usadil se v nedalekém Zbąszyńku, jen pár kilometrů od Łazowského.
Matulewicz postavil ve své zahradě improvizovanou laboratoř. Nechtěl čekat dny na výsledky z německých laboratoří, a tak se naučil provádět Weilův-Felixův test na tyfus sám. Při experimentech objevil něco fascinujícího: když zdravému člověku vstříkne mrtvou bakterii Proteus OX19, test ukáže pozitivní výsledek na tyfus, přestože člověk je naprosto zdravý.
První pokus provedl na příteli, který měl nastoupit do pracovního tábora v Německu. Krev poslaná do německé laboratoře přišla zpět s telegrafem: pozitivní na tyfus. Přítel nemusel odjet. Matulewicz okamžitě pozval Łazowského, aby mu ukázal svůj objev. „Konečně vím, jaká bude má role v této válce,“ napsal později Łazowski. „Nebudu bojovat mečem ani puškou, ale inteligencí a odvahou.“
Eugene Lazowski
Falešná epidemie
Němci se tyfu děsili jako moru. Tato bakteriální infekce přenášená vší zabíjela rychle a šířila se ještě rychleji. Během první světové války zemřelo na tyfus miliony lidí. Němečtí vojáci neměli imunitu, protože v Německu nebyl tyfus už čtvrt století. Nacistická komanda měla přísné protokoly: infikované oblasti dát do karantény, vyhnout se veškerému kontaktu, nikoho nepustit dovnitř ani ven.
V zimě 1941–1942 začali Łazowski a Matulewicz s operací. Židům injekce dávat nemohli – ti byli při pozitivním testu okamžitě popraveni a jejich domy spáleny. Místo toho očkovali polské ne-židovské obyvatele okolních vesnic. Pacientům říkali, že jde o „proteinovou stimulační terapii“ pro posílení organismu. Po injekci poslali některé pacienty k lékařům v okolních vesnicích, kde jim udělali test. Výsledek: pozitivní.
Němci propukli v paniku. Po dvou měsících vyhlásili karanténu kolem Rozwadówa a dvanácti okolních vesnic. Oblast s osmi tisíci obyvateli byla zapečetěna. Němečtí vojáci dostali rozkaz se jí vyhnout. Žádné deportace do pracovních ani koncentračních táborů. Karanténní zóna zůstala netknutá až do konce války.
Łazowski nosil neustále u sebe kyanidovou pilulku pro případ zatčení. Ani svojí ženě neřekl, co dělá. Matulewicz také mlčel. Riziko bylo obrovské – pokud by Němci odhalili podvod, oba lékaři by byli popraveni spolu s rodinami.
Souboj s podezřením
Koncem roku 1943 si Němci začali všímat divného jevu: v oblasti sice zuří tyfová epidemie, ale téměř nikdo neumírá. To bylo podezřelé. Poslali tým lékařů zkontrolovat situaci přímo na místě.
Łazowski byl připraven. Když německý lékařský tým dorazil, přivítal je bohatým pohoštěním s polskými lahůdkami a alkoholem. Vedoucí lékař zůstal u stolu, zatímco jeho podřízení šli odebírat krevní vzorky. Mladí doktoři byli tak vystrašení možnou nákazou, že vzorky odebrali ve spěchu a uprchli. Testy ukázaly opět pozitivní výsledky. Němci uvěřili. Karanténa zůstala.
Gestapo však koncem roku 1943 začalo Łazowského sledovat. Zjistili, že poskytuje lékařskou pomoc členům polského odboje – to byl zločin, za který jiné popravovali na místě. Ale v případě Łazowského váhali: báli se, že pokud ho zabijí, tyfová epidemie se vymkne kontrole. Ironie situace byla dokonalá – falešná nemoc chránila doktora před následky jeho skutečného odboje. Když se Łazowski dozvěděl, že je pod dohledem, uprchl s rodinou do Varšavy. Matulewicz zůstal a pokračoval v operaci.
Cena za přežití
Falešná epidemie nemohla zachránit všechny. 21. července 1942 Němci provedli likvidaci ghetta v Rozwadówě. Židé byli sehnáni na tržní náměstí. Mnozí byli zastřeleni na místě, ostatní odvezeni do Dębice a odtud do koncentračních táborů v Tarnobrzegu, Pustkowě, Rzeszowě a Stalowa Wola. Někteří skončili v lesích poblíž, kde byli popraveni.
Později Němci zřídili v Rozwadówě pracovní tábor. Přivezli šest set mužů z Wieliczky, čtyři sta padesát z Wolbromu, později další z Przemyśle a Rzeszowa. Koncem roku 1942 bylo v táboře přes tisíc dvě stě vězňů, kteří pracovali v ocelárně ve Stalowa Wola. Pracovní podmínky byly kruté a každý, kdo nedokázal vydržet fyzickou zátěž, byl zastřelen. Odhaduje se, že v táboře zemřelo přes tisíc Židů.
Ale karanténní zóna kolem města zůstala nedotčená. Osm tisíc lidí v okolních vesnicích přežilo válku díky nemoci, která neexistovala. Žili své životy, pracovali na polích, vychovávali děti – obklopeni válkou, která měla všechny zabít. Když se německé hlídky přiblížily k hranicím vesnic, zkontrolovaly mapy a otočily se zpět. Neviditelná nemoc byla jejich štítem.
Mlčení a odhalení
Po válce se Łazowski vrátil k praxi, ale o svých skutcích mlčel. Žil v komunistickém Polsku, kde přežití díky vychytralosti místo boje v partizánských skupinách mohlo vést k obvinění z kolaborace. V roce 1958 emigroval s ženou a dcerou do Spojených států. Usadili se v Chicagu. Łazowski musel absolvovat další studium, aby získal americkou lékařskou licenci, a poté pokračoval v praxi. V roce 1976 se stal profesorem pediatrie na University of Illinois, kde vydal přes sto výzkumných prací.
Matulewicz po válce pracoval v Gdaňsku, kde získal doktorát. Rok strávil na univerzitě v belgické Lovani. V roce 1963 odjel do Afriky, kde se stal jedním z nejrespektovanějších radiologů. Povýšili ho na profesora radiologie na Národní univerzitě v Kinshase v Zairu, kde působil asi patnáct let. Pak se vrátil do Polska a žil v Białymstoku.
Až v roce 1977 Łazowski poprvé napsal o své „soukromé válce“. Typicky se zaměřil na lékařské aspekty záchranné operace v bulletinu Americké společnosti pro mikrobiologii místo hledání slávy. V roce 1993 publikoval paměti „Soukromá válka: Vzpomínky doktora vojáka“, které se staly v Polsku bestsellerem.
Pár let před svou smrtí se Łazowski vrátil do Polska natáčet dosud nevydaný dokumentární film. V Rozwadówě se setkal s Matulewiczem a oba muže přivítali dny oslav a emotivních setkání s lidmi, které zachránili. Łazowskému bylo 87 let a konečně mohl být v klidu v zemi, za kterou bojoval.
Odkaz odvahy
Stanisław Matulewicz zemřel 1. září 2002 ve věku 87 let. Eugeniusz Łazowski ho přežil o čtyři roky. Zemřel 16. prosince 2006 v Eugene v Oregonu ve věku 92 let – náhodou ve městě, jehož název je americkou verzí jeho křestního jména.
V roce 2000 byl Łazowski nominován na Nobelovu cenu míru. Když se ho ptali na jeho činy, odpovídal charakteristicky skromně: „Neudělal jsem nic zvláštního. Jen jsem dělal, co jsem mohl s tím, co jsem měl.“ Co měl, byly lékařské znalosti a morální odvaha. Co udělal, bylo zachránění tisíců životů.
Jejich příběh se dnes učí na lékařských fakultách jako příklad toho, jak mohou doktoři využít své znalosti k boji proti tyranii. Cituje se v diskusích o lékařské etice, kreativním řešení problémů a morální statečnosti.
Protože Dr. Łazowski a Dr. Matulewicz dokázali něco důležitého: k boji proti zlu nepotřebujete armádu. Někdy stačí ampulka neškodných bakterií, chytré pochopení nepřátelských obav a odvaha riskovat všechno. Zneužili vědu proti tyranii. Proměnili diagnostický test ve štít. Vytvořili nemoc, aby vyléčili nespravedlnost. A osm tisíc lidí přežilo díky tomu.
Jejich děti přežily. Jejich vnoučata žijí dnes. Celé rodiny existují, protože dva doktoři si uvědomili, že někdy nejlepší způsob, jak bojovat proti zlu, není konfrontace – ale podvod tak brilantní, že váš nepřítel sám vynucuje vaši ochranu, zatímco si myslí, že chrání sebe.
Nacisté si mysleli, že se vyhýbají tyfu. Ve skutečnosti se vyhýbali spravedlnosti pro své zamýšlené oběti. A nikdy si neuvědomili, že nemoc, které se báli, neexistovala.
To je možná ta nejuspokojivější část tohoto příběhu: nacisté byli kompletně oklamáni. Jejich vlastní paranoia, jejich vlastní protokoly, jejich vlastní strach – to všechno obrátili proti nim dva doktoři s ampulkou neškodných bakterií. Dr. Łazowski a Dr. Matulewicz zlo nepřemohli. Přelstili ho.
A osm tisíc lidí – a jejich desetitisíce potomků – existuje, protože to udělali.
Zdroje:
Eugene Lazowski, Wikipedia Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Lazowski
How a faked typhus outbreak spared 8,000 Poles from the Nazis, The Times of Israel Dostupné z: https://www.timesofisrael.com/how-a-faked-typhus-outbreak-spared-8000-poles-from-the-nazis/
Eugeniusz Lazowski, Center for Holocaust & Genocide Education Dostupné z: https://chge.uni.edu/eugeniusz-lazowski
Dr. Eugene Lazowski, Jewish Virtual Library Dostupné z: https://www.jewishvirtuallibrary.org/dr-eugene-lazowski
Doctors Eugene Lazowski and Stanislaw Matulewicz, Polish & Slavic Federal Credit Union Dostupné z: https://www.pgf.cc/persons-of-the-month/2001-persons-of-the-month/november-2001-doctors-eugene-lazowski-and-stanislaw-matulewicz/
The Polish Doctors Who Used Science to Outwit the Nazis, Mental Floss Dostupné z: https://www.mentalfloss.com/article/503507/polish-doctors-who-used-science-outwit-nazis
How two Polish doctors outsmarted the Nazis by engineering a fake typhus outbreak, The International Raoul Wallenberg Foundation Dostupné z: https://www.raoulwallenberg.net/saviors/polish/how-two-polish-doctors-outsmarted-the-nazis-by-engineering-a-fake-typhus-outbreak/
Stanisław Matulewicz, Wikipedia (polština) Dostupné z: https://pl.wikipedia.org/wiki/Stanisław_Matulewicz
History of Rozwadów, Virtual Shtetl Dostupné z: https://sztetl.org.pl/en/node/137954
Sequence of Events During the German Occupation, Rozwadów Memorial Dostupné z: https://kehilalinks.jewishgen.org/kolbuszowa/rozwadow/Rozwadow11.html
