Článek
Sovětský důstojník naplánoval nemožné - za hodinu zabili 11 esesáků a 300 lidí uprchlo z tábora smrti
Za 18 měsíců tam zavraždili čtvrt milionu lidí. Kdo překročil brány Sobiboru, byl ztracen. Až do 14. října 1943, kdy se stalo nemožné. Sovětský válečný zajatec Alexandr Pečerskij za tři týdny naplánoval největší útěk z vyhlazovacího tábora v historii. Sekery vs. esesáci - a vyhráli vězni.
Tábor bez návratu
Sobibor. Už samo jméno tohoto místa v jihovýchodním Polsku nahánělo hrůzu. Nacistický vyhlazovací tábor, který vznikl na jaře 1942, měl jedinou funkci - vraždit. Za pouhých 18 měsíců existence tu bylo zavražděno asi 250 000 lidí, převážně Židů.
„Kdo překročil jeho brány, byl ztracen,“ vzpomínali přeživší. Vlaky přijížděly denně, nakládané stovkami obětí. Většina šla rovnou do plynových komor. Jen hrstka mladých a zdravých byla „vybrána“ k práci - k obsluhování stroje smrti.
Příjezd, který vše změnil
1. září 1943 přijel do Sobiboru transport z Minsku. Mezi 2 000 deportovanými bylo asi 100 sovětských válečných zajatců. Urostlí muži v uniformách, kteří ještě nedávno drželi zbraně.
Jeden z nich vynikal přirozenou autoritou - 34letý důstojník Alexandr Pečerskij. „Kolik kruhů pekla bylo v Dantově Pekle? Zdá se, že devět. Kolik jich už prošlo? Obklíčení, zajetí, tábory ve Vjazmu, Smolensk, Borisu, Minsku… A konečně jsem tady. Co bude následovat?“ vzpomínal později na svůj příjezd.
První den v pekle
„Večer jsem seděl na hromadě dřeva se Solomonem Leitmanem, který se stal mým hlavním pomocníkem při organizaci povstání. Zeptal jsem se ho na zvláštní obrovský oheň, který hořel asi 500 metrů od nás za stromy, a na nepříjemný zápach prostupující táborem,“ vzpomínal Pečerskij.
Leitman mu vysvětlil strašnou pravdu: „Tam právě pálí těla tvých druhů, kteří se s tebou dnes přijeli.“
Muž, který se nebál esesáka
Třetí den v táboře si Pečerskij získal respekt všech vězňů. SS-Oberscharführer Karl Frenzel, sadistický dozorce, bil jednoho vězeně bičem. Pečerskij se zastavil v práci a sledoval bití, opřený o sekeru.
„Nelíbí se ti, co vidíš?“ zeptal se Frenzel přes tlumočníka.
„Ano, Oberscharführere,“ odpověděl Pečerskij a neklonil hlavu, netřásl se strachem. Frenzel mu nařídil rozseknout pařez za čtyři a půl minuty, jinak ho zabije.
Pečerskij úkol splnil. Frenzel mu nabídl cigarety - Pečerskij odpověděl, že nekouří. Pak mu nabídl čerstvý chléb s máslem - Pečerskij řekl, že příděl v táboře mu stačí.
Ten večer se zpráva o tomto aktu vzdoru rozšířila po celém Sobiboru.
Plán pomsty
Polský Žid Leon Feldhendler už měsíce organizoval odbojovou skupinu. Teď se spojil s Pečerským. Sovětský důstojník přinesl něco, co tu chybělo - vojenské zkušenosti a plán.
„Jeho finálním cílem bylo spojit se s partyzány a pokračovat v boji proti nacistům,“ vzpomínají historici. Pečerskij spojil myšlenku hromadného útěku s pomstou - pomoci co nejvíce vězňům uprchnout a zároveň popravit SS důstojníky a stráže.
Den D: 14. října 1943, 16:00
„14. října 1943 přesně v 16 hodin vstoupil četař SS Siegfried Graetschus do krejčovské dílny, aby si vyzkoušel novou uniformu.“
Mladý židovský vězeň Jehuda Lerner na něj čekal. „Trvalo to asi tisícinu vteřiny… Rozsekl jsem mu lebku na dvě části… Pro mě to byla čest, že jsem mohl zabít Němce,“ komentoval později svůj čin.
Hodina zabíjení
Plán fungoval jako hodinový stroj. Povstalci systematicky vylákávali esesáky na různá místa tábora, kde už na ně čekali s pilami, sekerami a kladivy.
Za jednu hodinu zabili 11 ze 16 Němců přítomných v táboře. Mezi mrtvými byl i velitel tábora Franz Reichsleitner. Několik ukrajinských stráží také položili.
„Hurá, vzpoura začala!“ zakřičel Pečerskij smluvený signál, když se věci začaly komplikovat.
Útěk do neznáma
Neorganizované skupiny vězňů prchaly všemi směry. Střelba, explodující miny, chaos a povyk. „Všude okolo ležela těla mrtvých a raněných,“ vzpomínala přeživší Ada Lichtmanová.
Z asi 600 vězňů se přibližně 300 pokusilo o útěk. Asi 130 se k vzpouře vůbec nezapojilo a zůstalo v táboře - všichni byli později zavražděni.
Krutá matematika
Okolo 80 vězňů bylo zabito střelbou stráží nebo minami při útěku. Dalších 170 zajaly nacistické jednotky během pátrací akce. Všichni, kdo zůstali v táboře nebo byli chyceni, byli zavražděni.
Válku prokazatelně přežilo jen 53 vězňů. Několik uprchlíků zahynulo během války při akcích proti Němcům, další padli za oběť polským antisemitským nacionalistům.
Zničení důkazů
Krátce po povstání nařídil Heinrich Himmler tábor uzavřít, rozebrat a místo osázet stromy. Tábor, v němž za celou existenci našlo smrt až čtvrt milionu lidí, nacisté raději srovnali se zemí.
Na místě zřídili zemědělský statek. Nezměrné utrpení všech, kteří museli branami vyhlazovacího tábora projít, dnes připomíná jen muzeum a pomníček.
Co se stalo s hrdiny
Leon Feldhendler přežil útěk, ale byl zavražděn v Lublinu krátce po osvobození - pravděpodobně polskými antisemitskými nacionalisty.
Alexandr Pečerskij se po útěku dal k partyzánům a později k armádě. Po válce byl v Sovětském svazu krátce uvězněn během Stalinova tažení proti Židům. Režim mu také později zakázal svědčit v procesech s nacistickými zločinci, včetně procesu s Adolfem Eichmannem.
Epilog
Povstání v Sobiboru bylo spolu s povstáním v Treblince jediným úspěšným organizovaným vzpourou v táborech smrti za celou válku.
V lednu 2018 zemřel ve věku 96 let Arkadij Vajspapir, poslední z přeživších účastníků povstání a útěku ze Sobiboru.
Jejich odvaha dokázala něco, co nacisté považovali za nemožné - že se z „tábora bez návratu“ dá přece jen uprchnout. A že i v nejčernějším pekle může lidská důstojnost a touha po svobodě zvítězit.
„Kdo se k útěku připojil, měl padesátiprocentní šanci na přežití. Kdo v táboře zůstal, měl šance rovny nule,“ shrnul jeden z historiků matematiku tohoto hrdinského činu.
Zdroje:
Útěk z pekla jménem Sobibor Vzbouření vězni v koncetraku rozbíjeli hlavy esesmanů sekerami
FORUM 24, 14. října 2023
Dostupné z: https://www.forum24.cz/utek-z-pekla-jmenem-sobibor-vzboureni-vezni-v-koncetraku-rozbijeli-hlavy-esesmanu-sekyrami
Povstání v koncentračním táboře Sobibor: Začalo drsným činem v krejčovské dílně
Deník.cz, 14. října 2023
Dostupné z: https://www.denik.cz/historie/povstani-v-koncentracnim-tabore-sobibor-holokaust.html
Největší útěk z koncentračního tábora za druhé světové války. Před 75 lety uprchla polovina lidí ze Sobiboru
iROZHLAS, 14. října 2018
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/sobibor-koncentracni-tabor-vyroci-utek_1810141200_pj
Sobibor
Holocaust.cz
Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/vyhlazovaci-tabory/sobibor/
Povstání v Sobiboru (1943)
Holocaust.cz
Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/Nacionalnesocialisticke-konecne-resenkonecne-reseni-zidovske-otazky-v-evrope/hromadne-deportace-do-koncentracnich-a-vyhlazovacich-taboru/povstani-v-sobiboru-1943/
