Hlavní obsah
Věda a historie

Víc než polovina popravených za Anthropoid byly ženy. Dějiny o tom mlčely

Foto: Volné dílo, Wikipedia Commons

Ze 262 popravených v Mauthausenu za pomoc Anthropoidu tvořily více než polovinu ženy. Šly na popravu jako první. Nikdo z nich nikoho nevydal – přestože mnohé měly doma malé děti. Anna Malinová měla tříletou dcerku. Popravili ji 24. října 1942.

Článek

V půl páté odpoledne 27. května 1942 začal německý rozhlas vysílat na celém území protektorátu zprávu, kterou o půl hodiny později zopakoval i český rozhlas: „Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-obergruppenführera Heydricha. Kdo pachatele přechovává, anebo jim poskytuje pomoc, anebo má vědomost o jejich osobě anebo o jejich pobytu a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou.“

Gabčík a Kubiš ještě žili. Skrývali se v Praze.

Rodiny sokolských odbojářů to věděly. A nikdo nikoho nevydal.

Ženy v sokolském odboji

Sokol byl od svého vzniku organizací mužů i žen – sokolky cvičily na oddělených oddílech, ale jako část téhož spolku, s týmiž hodnotami a týmiž vazbami. Když nacisté organizaci zakázali a sokolové přešli do ilegality, ženy šly s nimi.

Přenášely zprávy. Ukrývaly lidi. Schovávaly zbraně a vysílačky. Sháněly potraviny a potravinové lístky – bez nichž by parašutisté zemřeli hlady, protože podle policejní vyhlášky museli být přihlášeni a mít kmenový list. Vařily, praly, staraly se o to, aby odbojáři měli kde spát a co jíst.

Historik Jan Boris Uhlíř: „Parašutisté by mohli v protektorátu bez podpory domácího odboje teoreticky zemřít hlady. Tento domácí drobný odboj se o ně víceméně staral od A do Z.“

Tato práce nebyla v historiografii dlouho uznávána jako „skutečný“ odboj – přestože bez ní by žádný skutečný odboj nebyl možný.

A nacisté to věděli. Závěrečná zpráva šéfa zvláštní komise SS-Hauptsturmführera Heinze Pannwitze – napsaná Hitlerovi – věnuje ženám zvláštní pozornost: „V nejednom případě provádějí ilegální činnost manželky odbojářů. Jde o fanatické Češky, které se s vášnivou zavilostí věnovaly péči o atentátníky.“

Anna Malinová

Anna Malinová se narodila 19. května 1914 ve Stříbrných Horách u Havlíčkova Brodu. Vdala se mladá, v roce 1939 porodila dceru Alenu. Na jaře 1941 zemřel manžel Antonín – podle policejních záznamů během experimentální léčby schizofrenie inzulinem. Na výchovu tříleté dcery zůstala sama. Pracovala v kartonážním závodě na Smíchově.

Začátkem ledna 1942 potkala v tramvaji sympatického mladíka. Jmenoval se Jozef Gabčík.

Gabčík u ní bydlel, scházel se s ní pravidelně. Anna věděla, kdo je a co má v protektorátu za úkol. Vědomě se zapojila do příprav atentátu – sbírala informace, zprostředkovávala kontakty, poskytovala zázemí.

27. května 1942 odpoledne Gabčík přijel k Anně na Pankrác. Byl roztřesený. Atentát se právě stal. Heydrich byl zasažen, ale ještě žil.

Anna rozzlobeně prohlásila: „Kdo takovou věc udělal, je lump!“

Gabčík jí schlíple odpověděl: „V tom případě ten lump stojí před tebou.“

Anna ho přijala. Ukrývala ho.

Historik Jaroslav Čvančara: „Gabčík měl k Malinové opravdový vztah. Vypovídá o tom i fakt, že po atentátu přišel do krypty jako poslední a celou tu dobu byl u ní.“

Zatčena byla krátce po pádu krypty. Výslechy trvaly měsíce. Před gestapem hrála roli náhodné milenky, která nevěděla, o co jde. Nikoho nevydala.

24. října 1942 přijela do Mauthausenu s dalšími 261 Čechy a Češkami, kteří se podíleli na podpoře Anthropoidu. Řekli jim, že jedou na lékařskou prohlídku. Na místě je jeden po druhém zastřelili do týla.

Anně Malinové bylo 28 let.

Marie Kovárníková

Marie Kovárníková žila spolu se sestrou Ludmilou. Ludmilin manžel seděl od roku 1940 ve vězení za sabotáž. Obě sestry samy vychovávaly malé dcery.

Všechny pracovaly ve stejném kartonážním závodě na Smíchově. Tam se Kovárníková seznámila s Janem Kubišem. Jejich vztah byl stejně hluboký jako Annin s Gabčíkem – Čvančara nevylučuje, že se znali už před válkou.

Jan Kubiš se po atentátu ukryl u Marie. I ona věděla, co udělali. I ona ho nevydala. Přestože na ni rozhlas přímo hovořil – kdo přechovává, bude zastřelen s celou svou rodinou – nechala Kubiše u sebe, dokud nešel do krypty.

Rodina Brychových

Marie Brychová starší spolupracovala se sokolským odbojářem Janem Zelenkou-Hajským. Její děti – Marie a Božena Brychovy – ukrývaly radiostanici nejdřív na chatě u Zbraslavi, pak v pražském bytě v Kanálské ulici. Vysílačka sloužila k předávání zpráv mezi parašutisty a Londýnem.

Gestapo radiostanici nalezlo. Celá rodina byla zatčena.

Emílie Pecháčková

František Pecháček – autor sletové skladby Přísaha republice, zemský velitel sokolského odboje – byl zatčen v červenci 1942. S ním i jeho manželka Emílie. Emílii po dvanácti dnech propustili, aby ji gestapo mohlo sledovat. 8. října 1942 ji znovu zatkli.

26. ledna 1943 v 16:15 byla Emílie Pecháčková zavražděna v plynové komoře v Mauthausenu. Rok před svým manželem, který byl popraven jako poslední oběť heydrichiády.

Alena

Annina tříletá dcera Alena skončila nejdřív v dětském domově Jenerálka – objektu přeměněném po atentátu na dětský domov s tvrdým režimem, kam nacisté soustřeďovali děti vězněných a popravených odbojářů. 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice u Kyjova na jižní Moravě. Když se v dubnu 1945 přiblížila Rudá armáda, převezli je Němci do pracovního tábora u Plané nad Lužnicí, odkud se s koncem války dostaly pěšky do nedalekého Turovce, kde se o ně postarali místní hostinští.

Adoptovala ji nová rodina. O skutečném osudu matky se dozvěděla až v dospělosti od příbuzných.

„Mí adoptivní rodiče v mamince viděli milenku parašutisty,“ říkala Alena Voštová. „Já ji obdivuji. Nemůžu jí nic vyčítat. Muselo jí být hrozně, když věděla, že má doma tříleté dítě.“

27 sekund a 27 let

28. října 2025 udělil prezident republiky Anně Malinové medaili Za hrdinství in memoriam. Předání ocenění ve Vladislavském sálu zabralo 27 sekund. 27 let před tím – v roce 1998 – ocenil Václav Havel ženy z domácího odboje naposledy. Byly to Anežka Schlattauerová, která pomáhala pronásledovaným Židům, a Irena Bernášková, ženská odbojová legenda.

Anna Malinová byla teprve třetí ženou z domácího protinacistického odboje, která toto vyznamenání dostala.

Pannwitzova zpráva Hitlerovi to věděla v roce 1942. Česká společnost to uznala v roce 2025.

Zdroje:

Anna Malinová – Wikipedie
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Malinov%C3%A1

Hrdinství skryla za lásku ke Gabčíkovi – Deník N
Dostupné z: https://denikn.cz/1880822/hrdinstvi-skryla-za-lasku-ke-gabcikovi-medaile-pro-odbojarku-malinovou-leci-i-desitky-let-bolaveho-patrani/

Role milenky jako zástěrka – Aktuálně.cz
Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/milenky-a-nahodne-znamosti-byly-jen-zasterkou-statecnost-zen/r~2884b6da0f5b11e783780025900fea04/

První noci po atentátu – Deník.cz
Dostupné z: https://www.denik.cz/z_domova/josef-gabcik-jan-kubis-anna-malinova-marie-kovarnikova-fafkovi.html

Rodina Brychových, Anthropoid – Encyklopedie Prahy 2
Dostupné z: https://encyklopedie.praha2.cz/pametni-deska/2160-rodina-brychovych-anthropoid-u-kanalky-cp-15595

Skryté bojovnice – Akademie věd ČR
Dostupné z: https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Skryte-bojovnice-pribehy-zen-ktere-se-aktivne-zapojily-do-druhe-svetove-valky/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz