Článek
Normandie, červen 1944. Kapitán John Miller se brodí mrtvými těly na Omaha beach, když dostává rozkaz, který mu připadá absurdní. Má vzít sedm mužů a projet okupovanou Francií, aby našel jednoho vojína z 101. výsadkové divize. Protože jeho tři bratři jsou mrtví a armáda chce poslat posledního přeživšího domů.
„Ten chlap ani nemusí být naživu,“ říká Miller svému nadřízenému.
„Takový je rozkaz,“ dostane odpověď.
Steven Spielberg natočil v roce 1998 film, který se zapsal do dějin kinematografie. Zachraňte vojína Ryana šokoval publikum brutální realističností a vyhrál pět Oscarů. Ale málokdo věděl, že příběh, který jim vyrazil dech, se skutečně stal.
Jen se nejmenoval Ryan. Jmenoval se Niland.
Rodina, která dala Americe všechno
Tonawanda, stát New York. Malé průmyslové městečko u Niagarských vodopádů, kde se v roce 1920 narodil Frederick „Fritz“ Niland. Byl nejmladší ze čtyř bratrů z irsko-americké rodiny.
Edward, nejstarší, se narodil v roce 1912. Pak přišel Preston v roce 1915 a Robert v roce 1918. Čtyři kluci, kteří hráli baseball na prašných hřištích a snili o dobrodružství.
Když v prosinci 1941 Japonci zaútočili na Pearl Harbor, bratři Nilandovi se rozhodli okamžitě. Všichni čtyři narukovali. Edward se stal palubním střelcem na bombardéru B-25 v Pacifiku. Preston dostal hodnost poručíka v 22. pěším pluku. Robert a Fritz se stali parašutisty – Robert u 82. výsadkové divize, Fritz u 101.
„Tátovy příběhy ze španělsko-americké války budou muset ustoupit do pozadí, až se vrátím domů,“ napsal Fritz svým rodičům.
Netušil, jak hrozně se mýlí.
Tři telegramy v jednom dni
Paní Augusta Nilandová dostala první telegram 16. května 1944. Jejímu synovi Edwardovi byl sestřelen letadlo nad Barmou. Pohřešován, pravděpodobně mrtvý.
Pak přišel 6. červen 1944 – den D. Robert Niland vyskočil s parašutisty nad Normandií v jedné z prvních vln invaze. Kolem poledne u vesnice Neuville-au-Plain čelila jeho jednotka německému protiútoku. Robert se dobrovolně přihlásil zůstat a krýt kulometem ústup svých kamarádů.
„„Když jdete zůstat, zůstanu taky,“ řekl svým spolubojovníkům.
Použil několik krabic nábojů. Pak ho to dostalo.
O den později, 7. června, padl Preston Niland. Vedl svou jednotku k útoku na německé opevnění u Crisbecq Battery, když ho zasáhl ostřelovač. Právě toto opevnění předtím potopilo americký torpédoborec.
Augusta Nilandová dostala všechny tři zprávy najednou. Tři synové mrtví během tří týdnů.
Jediná útěcha byl dopis od Fritze, který psal o tom, jaké má plány po válce.
Pátrání po posledním bratrovi
Fritz Niland o smrti svých bratrů zpočátku nevěděl nic. Devět dní po dni D se vydal k 82. výsadkové divizi navštívit Roberta. Chtěl zjistit, jestli je v pořádku.
Místo bratra našel vojenského kaplana Francise Sampsona.
„Mám pro vás špatné zprávy,“ řekl kněz. „Váš bratr Robert byl zabit v den D. A dostali jsme zprávy o Prestonovi a Edwardovi.“
Fritz odmítl uvěřit. Nemohl přijmout, že by byl sám.
Otec Sampson měl ale rozkaz od velení. Kvůli politice „jediného přeživšího“ musí Fritz okamžitě domů. Armáda nemohla riskovat, že by rodina Nilandových ztratila všechny čtyři syny.
„Zůstávám tady s mými chlapci,“ protestoval Fritz.
„To si můžete vyříkat s generálem Eisenhowerem nebo prezidentem, ale jedete domů,“ odpověděl Sampson.
Fritz Niland, stejně jako filmový Ryan, nechtěl opustit své bratry ve zbrani. Ale rozkaz byl rozkaz.
Čtyři bratři, kteří změnili pravidla války
Příběh Nilandových nebyl prvním případem, kdy jedna rodina ztratila několik synů. Ale byl téměř posledním.
13. listopadu 1942, rok a půl před dnem D, se odehrála jiná tragédie. Pět bratrů Sullivanových z Iowy sloužilo společně na lehkém křižníku USS Juneau v bitvě u Guadalcanalu.
George, Francis, Joseph, Madison a Albert Sullivan měli jednu podmínku, když narukovali: „Chceme sloužit společně.“
Námořnictvo souhlasilo. Byla to chyba.
Když japonská torpéda zasáhla Juneau, loď explodovala během několika sekund. Ze 687 mužů na palubě jich zahynulo všech pět bratrů Sullivan. Frank, Joe a Matt okamžitě. Al se utopil následující den. George, nejstarší, přežil několik dní na vorech, než zešílel žízní a slanou vodou – nebo, jak říkali někteří přeživší, žalem nad ztrátou bratrů. Seskočil do vody a žralok ho roztrhal.
Pouze deset mužů z Juneau bylo nakonec zachráněno. Žádný z Sullivanových mezi nimi nebyl.
„Mám pro vás zprávy o vašich klucích,“ řekl námořní důstojník otci Sullivanových v lednu 1943, když zaklepal na dveře.
„O kterém?“ zeptal se Thomas Sullivan.
„Je mi líto,“ odpověděl důstojník. „O všech pěti.“
Smrt Sullivanových otřásla Amerikou. Válečné ministerstvo rychle zavedlo novou směrnici: příbuzní nesmí sloužit ve stejné jednotce. A když rodina ztratí dva nebo více synů, poslední přeživší musí být stažen z frontové linie.
Politika jediného přeživšího – Sole Survivor Policy – vstoupila v platnost v roce 1942. O dva roky později zachránila Fritze Nilanda.
Bratři Nilandové
Šťastný konec, který Hollywood nezobrazil
Fritz Niland strávil zbytek války jako vojenský policista v New Yorku. Odmítal mluvit o tom, co se stalo. Chtěl jen zapomenout.
Pak v květnu 1945 přišla zpráva, která všechny šokovala.
Edward žil.
Nejmladší bratr, považovaný za mrtvého více než rok, byl nalezen v japonském zajateckém táboře v Barmě. Vážil 36 kilogramů místo obvyklých 77. Týdny bloudil džunglí, než ho Japonci chytili. Snažil se utéct – zavřeli ho do klece, kde nemohl stát.
„Moje babička pro něj každý večer prostírala u stolu,“ vzpomínal později Edwardův syn Preston. „Nikdy neztratila naději.“
Když se Edward vrátil domů, dva bratři Nilandovi se opět sešli v Tonawandě. Fritz a Edward pak žili společně až do osmdesátých let. Fritz zemřel v roce 1983, Edward o rok později.
Na rozdíl od filmu měl skutečný příběh Nilandových šťastnější konec. Ze čtyř bratrů se dva vrátili domů.
Spielberg to změnil. Ve filmu umírají všichni bratři Ryanovi kromě jednoho. Proč?
„Potřebovali jsme větší dramatický dopad,“ vysvětloval později scenárista Robert Rodat. „Skutečný příběh byl inspirací, ne přesnou předlohou.“
Co je na filmu pravda a co lež?
Spielbergova Omaha je považována za nejrealističtější zobrazení války, jaké kdy kino zažilo. Veteráni z dne D vycházeli z kin v slzách. Někteří to nemohli ani dohlédnout – příliš to připomínalo skutečnou hrůzu.
„Je to přesné na 100 procent,“ řekl Dominic Geraci, který jako dvacetiletý zdravotník ošetřoval zraněné na pláži 7. června. „Nebylo tam žádné hollywoodské přikrašlování.“
Spielberg nechal najmout skutečné amputované jako komparsisty, aby rány vypadaly autenticky. Použil 12 autentických výsadkových člunů z druhé světové války. Zvuky střel pronikajících masem nahráli specialisté, kteří stříleli ostrou municí do mrtvého dobytka.
Režisér natáčel v Irsku, protože skutečná Omaha je chráněná historická památka. Ale pláž Ballinesker u Curracloe byla téměř identická.
Film stál 70 milionů dolarů. Samotná scéna vylodění stála 12 milionů – téměř pětinu rozpočtu. Natáčela se čtyři týdny a byla první scénou, kterou Spielberg natočil. Chtěl, aby herci zažili vyčerpání a chaos.
Ale nebylo všechno přesné.
Vojenský historik John McManus ve svém rozboru filmu upozornil na několik chyb:
„Film říká, že na pláž se nedostal žádný pancéřový vůz. To je mýtus. Mnoho tanků se na Omahu dostalo. Většina DD tanků sice potopila, ale běžné tanky byly dopraveny na druhou stranu pláže a poskytovaly krytí.“
Moře po vylodění nebylo červené od krve, jak ukazuje film. Bylo černé – německé granáty narážely do bahna na dně a vytlačovaly ho na povrch.
Plážové překážky zvané „Rommelův chřest“ – tyto dřevěné konstrukce s minami na konci – jsou ve filmu obrácené špatným směrem. Špička měla směřovat dovnitř, ne k moři.
A scéna, kde vojáci tonoucí pod váhou výstroje umírají pod vodou od kulí? Fyzikálně nemožné. Odporuje Newtonovým zákonům pohybu.
Ale McManus dává filmu 8 z 10. „Atmosféra, chaos, strach – to je přesné. A to je nejdůležitější.“
Mise, která se nikdy nestala
Největší rozdíl mezi filmem a realitou? Dramatická mise za záchranu Ryana se nikdy neodehrála.
Nikdo nebral osmičlenný tým rangerů a neprocházel s ním okupovanou Francií. Otec Sampson jednoduše našel Fritze Nilanda u jeho jednotky a poslal ho domů.
Žádné hledání. Žádný hrdinský útok na město Ramelle. Žádný kapitán Miller, který při záchraně Ryana položil život.
„Spielberg to pochopil špatně,“ řekl Preston Niland, syn Edwarda. „Můj otec se vrátil domů.“
Spielberg to věděl. Nikdy netvrdil, že natočil dokumentární film. Chtěl vytvořit mýtus – příběh o oběti, bratrství a ceně svobody.
Ale Spielberg věděl lépe. Udělal z jeho příběhu legendu.
Odkaz napsaný krví
Dnes jsou Robert a Preston Nilandovi pohřbeni vedle sebe na americkém válečném hřbitově v Colleville-sur-Mer v Normandii. Fritz leží na vojenském hřbitově Fort Richardson na Aljašce. Edward byl pohřben v Tonawandě.
U řeky Niagara v jejich rodném městě stojí památník čtyř bratrů Nilandových. Každý rok tam přicházejí veteráni a pokládají květiny.
V roce 1979 napsal Fritz dopis své dceři o návratu do Normandie: „Tentokrát neponesem pušku M-1, ale budu vyzbrojený skvělou ženou. Navštívíme místo, kde jsem nebyl… navštívíme mé dva bratry pohřbené vedle sebe. Stejná krev teče ve vašich žílách a věřím, že mystické stránky vzpomínek na vás budou mít vliv.“
V roce 2024, osmdesát let po dni D, vnuk Prestonův stále žije v Tonawandě. Doma má vybledlé telegramy Western Union se zprávami o smrti strýců a otce. Má také dopis od Franklina D. Roosevelta a fotky se Stevenem Spielbergem a Tomem Hanksem z premiéry filmu.
„Matt Damon ve filmu řekl přesně to, co řekl strýc Fritz, když ho posílali domů,“ vzpomíná Preston mladší. „'Jsem s bratry, které mám teď, zůstanu…' ‚Nemůžete zůstat, musíte se hádat s generálem George Marshallem.‘“
Bratři Sullivanovi mají své vlastní památníky. Dva torpédoborce USS The Sullivans – jeden z roku 1943, druhý z roku 1997. Oba mají motto: „Držíme při sobě.“
V roce 2018 byla nalezena troska USS Juneau u pobřeží Šalomounových ostrovů. Objevil ji tým Paula Allena, spoluzakladatele Microsoftu. Byla to náhoda, že loď našli 17. března – na svátek svatého Patrika, v den irských kořenů Sullivanových.
Těla pěti bratrů nebyla nikdy nalezena. Ale jsou připomenuti na válečném hřbitově v Manile na Filipínách.
Pravda ukrytá ve fikci
Film Zachraňte vojína Ryana není dokument. Je to válečný film, který používá skutečný příběh jako odrazový můstek pro větší pravdu o válce. Není o tom, co se přesně stalo. Je o tom, co válka dělá s rodinami. O ceně svobody. O bratrství, které překonává krevní příbuzenství.
Když kapitán Miller umírá na konci filmu, říká Ryanovi: „Vysluž si to.“
Není to jen pro Ryana. Je to pro každého, kdo žije ve svobodě zakoupené krví jiných.
Fritz Niland tuto zprávu nikdy nedostal tak dramaticky jako Matt Damon ve filmu. Ale nesl ji celý život. V roce 1984 se vrátil do Normandie na 40. výročí dne D. Stál nad hroby svých bratrů a plakal. „Byli lepší muži než já,“ řekl později. „Zasloužili si žít více než já.“
Ale vrátil se domů. Oženil se. Měl děti a vnuky. Žil život, který jeho bratři nikdy neměli.
Spielberg to věděl. Proto změnil konec. Ve filmu Ryan stojí nad Millerovým hrobem jako starý muž a ptá se své ženy: „Řekni mi, že jsem dobrý člověk. Řekni mi, že jsem si to zasloužil.“
To je otázka, kterou si Fritz Niland pravděpodobně kladl každý den.
Odpověď je prostá: Žil. A to bylo to nejmenší, co mohl udělat pro své bratry.
Epilog: Čísla, která mluví
Za druhé světové války zahynulo přibližně 420 000 Američanů. Z toho 407 316 v přímém boji.
Jen na Omaze zemřelo během dne D asi 2 400 amerických vojáků. Další tisíce byly zraněny.
Politika jediného přeživšího je stále v platnosti. Od roku 1948 do dneška zachránila stovky rodin před ztrátou všech svých dětí ve válce.
Film Zachraňte vojína Ryana vydělal 482 milionů dolarů po celém světě. Vyhrál pět Oscarů – ale ne Oscara za nejlepší film. Ten dostal Zamilovaný Shakespeare, což mnozí považují za jeden z největších omylů v historii Oscarů.
Ale Spielberg dostal něco důležitějšího. V roce 1999 obdržel Distinguished Civilian Service Award – nejvyšší civilní ocenění americké armády. Film popsal jako hold svému otci, veteránovi druhé světové války.
„Chci, aby lidé viděli, co můj otec a jeho generace zažili,“ řekl Spielberg. „Ne hollywoodskou verzi. Skutečnost.“
A v tom uspěl. Film změnil způsob, jakým Hollywood natáčí válečné scény. Každý moderní válečný film – od Černý jestřáb sestřelen po 1917 – se inspiruje jeho surovým realismem.
Ale víc než techniku ovlivnil film způsob, jakým vnímáme válku. Už ne jako příběh o neomylných hrdinech. Ale jako příběh o vyděšených mladících, kteří udělali něco nesmírně statečného.
„Zachraňte vojína Ryana není o zachraňování vojína Ryana,“ řekl Tom Hanks. „Je o cenách, které jsme ochotni platit jeden za druhého.“
Fritz Niland by s tím souhlasil. Stejně jako jeho bratři Robert, Preston a Edward.
A stejně jako bratři Sullivanovi – George, Francis, Joseph, Madison a Albert – kteří drží při sobě někde na dně Tichého oceánu.
Zdroje:
Niland brothers - Wikipedia, 2025 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Niland_brothers
The True Story Of The Niland Brothers Who Inspired ‚Saving Private Ryan‘ - All That's Interesting, listopad 2024 Dostupné z: https://allthatsinteresting.com/saving-private-ryan-true-story
Brothers who inspired ‚Saving Private Ryan‘ honored in France - DC News Now, červen 2024 Dostupné z: https://www.dcnewsnow.com/d-day-anniversary/brothers-who-inspired-saving-private-ryan-honored-in-france/
The Real „Saving Private Ryan“ and the Parachuting Priest - PRAOH Dostupné z: https://praoh.org/the-real-saving-private-ryan-and-the-parachuting-priest/
What Saving Private Ryan's D-Day Scene Gets Wrong Explained By Historian - Screen Rant, srpen 2024 Dostupné z: https://screenrant.com/saving-private-ryan-movie-d-day-wrong-expert-analysis-historian/
Saving Private Ryan and History - D-Day Overlord Dostupné z: https://www.dday-overlord.com/en/filmography/saving-private-ryan/relations-history
Is Saving Private Ryan a True Story? The Historical Accuracy - History vs Hollywood, červen 2024 Dostupné z: https://www.historyvshollywood.com/reelfaces/saving-private-ryan/
Sullivan brothers - Wikipedia, září 2025 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sullivan_brothers
Sole Survivor Policy - Wikipedia, září 2025 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sole_Survivor_Policy
Saving Private Ryan: The Real-Life D-Day Back Story - HISTORY, leden 2025 Dostupné z: https://www.history.com/articles/saving-private-ryan-real-life-dday-back-story
The Sullivan Brothers' Legacy and Impact on the Home Front - National Park Service Dostupné z: https://www.nps.gov/articles/h-our-history-lesson-the-sullivan-brothers-legacy-and-impact-on-the-home-front-in-waterloo-iowa-world-war-ii-heritage-city.htm
