Článek
Lidé, kteří jsou obdařeni mimořádnými schopnostmi, se běžně pohybují mezi námi. Obvykle nevypadají výjimečně a záměrně se nezviditelňují. Je potřeba zmínit, že čarodějnice nebo mágové s excentrickým či naopak éterickým vzhledem se mezi tyto lidi řadí také, ale může jít i o jedince, kteří ničím neobvyklým, kromě svého vzhledu, neoplývají. Pravděpodobně už se mnoho z nás s výjimečnou bytostí setkalo a ani si to neuvědomilo. Duchovní lidé nedávají hned na odiv, co dokáží. Proč taky. Většinou potřebují čas, aby si svoje prožitky vyhodnotili. Někdy ta zvláštní schopnost jednoduše nefunguje na zavolání.
A co dokáží, ty zvláštní, nestejné bytosti? Často mají silně vyvinutou intuici a jsou pevně semknuté s přírodou a jejími procesy. Od toho se odvíjí jejich konkrétní dovednosti. Mají dokořán otevřené tzv. třetí oko. Specifickou mocí je například telepatie, předpovídání budoucnosti, výklad snů, léčení druhých, bylinkářství, hypnóza, návrat do minulých životů, astrální pohyb… Nemusíme těm lidem věřit a můžeme o nich pochybovat. Můžeme je dokonce zesměšňovat. Ale jejich jedinečný dar stejně nepřestane existovat. Kolikrát sami nevědí, co si se sebou mají počít. Prožijí třeba část života jako ostatní a zničehonic přijde nějaká událost nebo souhrn událostí, po nichž prozřou a probudí se. Jejich schopnosti, které se do té doby projevovaly jen zřídka, najednou zesílí. Úžasné na tom je, že oni o nic nežádali, přišlo „to“ k nim samo. Jsou mezi nimi i tací, u nichž se dar objevoval od dětství nebo rozvíjeli své mimořádné schopnosti vědomě.
Jejich dar je může provázet už od dětství. Jindy se musí něco zvláštního stát, aby svou moc objevili.
Jak máme jedinečné lidi poznat a jak s nimi jednat? Když navštívíme léčitele, aby nám pomohl s vleklou nemocí, na kterou jsou lékaři krátcí, nebo kartářku, od které požadujeme řešení zapeklitých životních situací, očekáváme, že se setkáme s jedinečnou a duchovně založenou bytostí. Že proběhne něco ne úplně standardního. Jestli nás to ovlivní, závisí jen na tom, jestli ten člověk má dar nebo nemá. Hrát si na duchovní bytost umí bohužel spoustu lidí. Ty opravdové a nenápadné mezi námi nepoznáme do chvíle, než nám to oni sami dovolí. Než nám, třeba i nevyžádaně, řeknou něco z naší budoucnosti, co se později splní, nebo nám přečtou myšlenky, které jsme doposud nevyslovili. Můžeme pak mávnout rukou, že je to jen náhoda. Zkusme si však ty jiné lidi vyslechnout a nechme si trochu pomoct. Oni mají takové poslání. Nechtějí nám ublížit, ale chtějí nás posunout. Často je vidíme trpět u obyčejných konverzací. Mezitím, co se bavíme o dovolených, jídle, nákupech a jiných lidech, oni jsou nepřítomní. Přitom si třeba prohlížejí naši auru nebo se napojují na naše podvědomí. Zní to nepravděpodobně? Špetku mimosmyslového vnímání mohl a může zažít každý z nás. Může k nám přicházet zbytková energie zemřelého blízkého v bdělém stavu nebo ve snech. Může se nám náhle „rozsvítit“ a vybavit snadné řešení složité situace. Můžeme prožít lucidní sen. Můžeme se naučit sami sebe léčit dotekem či slovem. Nakonec výjimečné lidi poznáme tak, že netouží po penězích a vnímají je jen jako prostředek pro zlepšení světa okolo sebe. Mohou vydělávat dost peněz, ale velice málo pak použijí na svoje požitky. Po penězích se nikdy nenatahují a velice neradi se o nich s druhými baví.
U lucidního snu si spící uvědomuje, že sní. Někdy může děj snu i ovlivňovat.
Ti výjimeční sami se sebou často bojují. Jejich vnuknutí k nim přijde bez očekávání, náhle, třeba u běžných činností. Aby fungovali ve společnosti, musí se naučit svou sílu ovládat, někdy se ji snaží i potlačovat. Ale protože jsou jejich schopnosti jejich součástí, málokdy se jim podaří svůj dar utišit. Mohou také zčistajasna onemocnět, když se nevěnují sami sobě a tomu, co mají uvnitř sebe. Někdy se také stane, že je jejich moc ovládne a mohou sami ze sebe šílet. Avšak kromě svého daru mají i silnou schopnost sebeuzdravení. Je tedy jen na nich, jak se se svými schopnostmi poperou. Součástí jejich boje se může stát i alkohol nebo jiné drogy. Obvykle tyto těžkosti dokáží překonat. Někteří ale mohou náhle a předčasně skonat bez zjevných příčin nebo vážných nemocí. Mnoho z nich jsou samotáři a introverti, kteří vedle sebe těžko snesou větší množství lidí. A už vůbec ne dalších takových výjimečných. Moc dobře vědí, jakým bojem si jiní odlišní procházejí a nechtějí být ještě jeho součástí. Ale najdou se i výjimky, které se dokáží pohybovat v davu, nebo jim nevadí setkávání se s jinými nadanými. Jsou to už dost duchovně posunutí lidé. A i když výjimeční, jsou také jen lidé. Jejich schopnosti k nim ani nemusí promlouvat pravidelně, mohou je dokonce (dočasně) ztratit.
Nemusíme je pochopit. Nemusíme jim věnovat svou pozornost. Můžeme pochybovat o jejich schopnostech. Ale zkusme otevřít mysl. Co kdybychom věděli, co se stane? Co kdybychom uměli budoucí děj okolo sebe ovlivňovat? Co kdybychom uměli uzdravovat jiné tvory - nejen ty lidské? Co bychom dělali? Sedli bychom si doprostřed místnosti, která bude působit odpovídajícím dojmem, přijímali návštěvy a vybírali peníze? Jak málo jim rozumíme. Jsou mezi námi, obvykle si ničeho nežádají a své schopnosti používají pro sebe nebo pro své blízké okolí. Nebojme se jich. Svou moc nepoužijí proti nám. Jejich moc vychází z dobra, ne zla. Pokud by přece jen záměrně ublížili, ve zlém se jim to vrátí. Jestli o někom výjimečném ve svém okolí víme, tak teď už si snad trochu uvědomujeme, co prožívá. A možná jsme tím výjimečně mocným člověkem my sami. Pak pořádně otevřeme všechny oči, je nás víc, než si myslíme.
