Článek
To roztomilé zvířátko máme pět let. Z dočasné péče, kam ho umístili po odebrání z nevhodných podmínek. Dlouho ho nikdo nechtěl. Prý o černé králíky není takový zájem. Nechápala jsem to, byl opravdu hezký. Ale zvířátko s sebou nese zodpovědnost. Nevěděla jsem, jestli o ni doopravdy stojím. Když si ale králíčka pořád nikdo nebral, pochlapila jsem se a k radosti dcery pro něj dojela.
Tolik věcí, kolik potřeboval! Velikánskou klec. Záchodek, napáječku. Krmení. Ve zverimexech toho nabízejí tolik a spoustu z toho králík vlastně jíst nesmí.
Měli jsme ho doma a těšili jsme se na mazlení. O to náš nový podnájemník ale nestál. Z jeho pohledu se ocitl na nepřátelském území. Do klece se nedalo sáhnout, kousal a vrčel u toho jako dospělý ovčák. Jakmile se dostal z klece ven, snažil se někam zalézt a páchat tam nějaké záškodnické akce. Zejména důležité se jevilo odstřihnout nás od elektřiny, takže kousal všechny kabely, ke kterým se dostal, lhostejno, zda byly pod proudem. Ať to byla nabíječka umístěná moc nízko, nebo lampička v zásuvce, stačil mu zlomek vteřiny, aby kabel zneškodnil. Když jsme ho chvíli ztratili ze zřetele, zkusil se podhrabat pod vchodovými dveřmi a okousat tam koberec, který mu v tom překážel. Máte-li doma psa, který něco ničí a křiknete na něj, nechá toho. Možná až napodruhé nebo napotřetí. S tím u králíka ale nepočítejte. Je tvrdohlavý a má „tah na branku“, pořád a pořád se bude snažit dostat tam, kam mu bráníte, zničit to, co nechcete, aby ničil.
Když jsme nechali na konferenčním stolku čokoládový dort, přistihli jsme králíka, jak ho z jedné strany s chutí okusuje. Čokoláda je pro něj přitom nebezpečná.
Mazlit se pořád nechce. Když si sednete na zem, přijde se na vás po chvíli podívat a očichat vás. Při té příležitosti ho jemně můžete hladit a nechá se. Nosit se ale nechce za žádnou cenu. Bojí se. Když se nebudete hýbat, může se stát, že vás přijde „obradičkovat“ , protože na bradě má pachové žlázky, kterými si vás označí, že k němu patříte. To je vzácný něžný okamžik, kdy jsme měli skoro slzy v očích z důvěry toho malého tvorečka. Nedělejte ale chybu a nelehejte si obličejem k němu. Jakkoliv se prudkých pohybů bojí u druhých, zničehonic se proti vám rozběhne a klidně kousne.
Často se nás snažil vyděsit. Schoval se pod gauč, počkal, až se někdo přiblíží a s vrčením se mu vrhnul pod nohy. Jestli nesl dotyčný nějaké jídlo a v šoku ho upustil, už jen koukal, jako ho o něj králík připravil a mazal si ho sníst do skrýše. Jestli nic dobrého nenesete a králíka provokujete přecházením po “ jeho území", klidně se rozběhne a kousne vás do kotníku, nebo vám ho aspoň předními tlapkami poškrábe.
Občas jsme se lekli, protože vypadal jako mrtvý, přičemž pouze spal.
Báli jsme se o něj, protože umřít může v podstatě kdykoliv. Je to sice statečný bojovník a obhájce svého teritoria, ale současně je velmi křehký.
Křehký je však i dýchací systém mojí dcery. Na skupinách o králících často najdete inzerát, že mazlíčka darují, protože se v rodině objevila silná alergie. I moje dcera začala mít občas problém s dýcháním. Nepomohla ani čistička vzduchu. Přesto jsme mu to nechtěli udělat: poslat ho znovu do oběhu. Výsledek: králík má v našem bytě vlastní pokoj. To se v dnešní době opravdu vyplatí.
Svého mazlíčka milujeme, ale že by se s ním žilo lehce, se říct nedá. Sama to přirovnávám mateřské dovolené s dvouletým dítětem. Také musíte být pořád ve střehu. A to je náš králíček ještě čistotný a čůrat a kakat chodí jen do klece.
Tak to nejdřív promyslete, než se pro něj rozhodnete.
