Článek
Až do období pár let zpátky jsem neměl o zakrslých králíčcích ani ponětí. Párkrát za život jsem na ně narazil někde ve zverimexu, kamarádka měla svého Karlíčka a v jednom zaměstnání v sociálních službách měli malého bílého kamaráda klienti, ale nikdy mi toto zvířátko nepřirostlo k srdci.
Vše se změnilo před pár lety, kdy jsem potřeboval rapidní změnu práce jako ochranu před vyhořením a z kanceláře jsem zamířil do prodejny chovatelských potřeb, která nabízela zákazníkům i zakrslé králíčky s papíry. Každodenní práce na prodejně zahrnovala i péči o ušáky a ve mě postupně uzrála veliká náklonnost a cit k těmto zvířátkům. Morčata, křečci, ptáci, plazi, nic mne tolik nezajímalo, jen ti králíčci. A cítil jsem, že je mé labilní psychice s nimi dobře.
Doma jsme v ten moment měli jen akvarijní rybičky a jako ano, je to hezké na oko, ale mé duši to nijak neprospívalo. A když nám na prodejnu přišlo krásné malé strakaté mláďátko, přišel ten správný pocit, to něco, co mne přimělo si jej pořídit. První můj králíček Špinda byl japonský strakatý, toto plemeno nám chodilo málokdy a když už, nikdy nebyl králíček takto krásně zbarvený a tento byl navíc i extrémně milý. To podobné se opakovalo s mým druhým mazlíkem Pupendíkem, který je plemene Rhönského a vypadá jak březová kůra.
Spokojený odpočinek
Nebudu to lakovat zcela narůžovo, králíček dokáže být i celkem mrcha. Nejsou to stroje, každý má jinou povahu a závisí to trochu na genetice, trochu na výchově a hodně na pohlaví a kastraci. Obecně je největší šance na milého společníka, pokud si pořídíte samečka ve věku max. tři měsíce, nejlépe beránka (dlouhé povislé uši), necháte ho vykastrovat, a pokud budete mít i možnost si ověřit, že jeho rodiče jsou mírní a hodní, máte téměř stoprocentní šanci na fajn parťáka. Naopak nekastrované samice bývají často kousavé nepřítulné divošky. A co nemohu doporučit, jsou králíci z běžného zverimexu bez papírů. Původ nejasný a často z nich vyrostou pořádní macani.
Od té doby pociťuji výraznou úlevu na psychice, Pupendík je naprosté zlatíčko, které si rádo přijde pro pohlazení, oblízne vás nebo si na vás rovnou lehne a nechá se dlouhý čas muchlat. A v tu ránu jsou všechny problémy poloviční a vy víte, že žijete i pro toho tvorečka, který je na vás plně závislý a dobrou péči vám oplácí. Skutečně se jedná o účinnou psychoterapii, jsou k nalezení studie, které prokazují vliv chovu králíčka na zvýšení hladiny hormonu oxytocinu, který navozuje člověku pocit spokojenosti. Králíček navíc nevyžaduje tolik péče, pozornosti nebo třeba venčení jako psi, potřebuje jen stálý přísun sena doplněný granulkami a pamlsky, čerstvou vodu a dostatek pohybu mimo klec. Pro mne ideální společník, na psa se ještě necítím, ať už z časového, výchovného, štěkacího nebo venčícího hlediska. Jen pozor, neměl by být chován v přítomnosti velmi malých dětí.
Pokud vás toto domácí zvířátko zaujalo, níže najdete mé odborné články k jeho chovu nebo se na cokoliv zeptejte v diskuzi, na slušné dotazy odpovím. A pokud si králíčka pořídíte, moc vám přeji, aby to byl miláček a prospěl vám tak, jako mě.
