Článek
Nemám s nimi dobrou zkušenost. Tedy spíš s muži, které jsem tam potkala. Ale abych jen neukazovala na druhé: Je to určitě i moje chyba. Manipulátora par excellence si nenajdete jen tak. Na to už musíte mít určitý radar.
Když mi kamarádka u druhé láhve vína tenkrát vykládala, že jediné, co potřebujeme ke štěstí jako matky samoživitelky, jsou noví muži, kteří by nás nosili na rukou a vozili na rodinné nákupy, řekla jsem si, že má možná pravdu a … přišla jsem k druhé dceři. Pravda, je krásná a nadaná, ale těch slz, co to stálo! Žádná láska s velkým L se tenkrát nekonala. Spíš vztah s někým, kdo myslel, že mě bude ovládat, že ho budu na slovo poslouchat a on si bude dělat, co chce, zatímco já budu sedět s dětmi doma. Nejlepší bylo zjištění, že kámoška mi to všechno sice řekla, ale inzerát na seznamku, jak jsme se u vína domluvily, si nepodala. Otce svého druhého dítěte potkala u nás v práci. Nejdřív se líbil mně. Byl sympatický, chytrý a tolik jsme si rozuměli! Ale s rychle rostoucím bříškem jsem byla po chvíli ze hry. Takže ho sbalila ona. (A i ona se dočkala druhé dcery. Ani tenhle tatínek se nezdržel a po pár letech se dramaticky rozešli.)
Když už byly obě dcery velké a chtěla jsem někoho jen pro sebe, napsali mi dva. Drsný policajt a ochranitelský hasič. Policajt byl malý, kulatý, plešatý, vousatý a k mé nelibosti byl ten typ, který bych měla poslouchat. Tohle nevyšlo. I když jsem prý krásná. A on si mě nezaslouží. Netrvalo dlouho, než mi došlo, že je to pravda.
Hasič byl solidní rodinný typ.(Takový ten strejda, co mě nikdy nepřitahoval.) Taky měl už trochu bříško. Dva syny ve své péči… ( jsem si myslela ). Pomáhal mi. Nákup zaplatil, dovezl mě domů, pro dceru sehnal kolečkové brusle. V inzerátu jsem chtěla rozvedeného nebo vdovce, sama jsem vdova. Neodvažovala jsem se na jeho manželku ptát. Můj muž zemřel při nehodě, ale s jeho ženou to mohlo být úplně jinak. Byla jsem taktní. Když vyšlo najevo, že je jeho žena živá a má se k světu, jenom mi suše oznámil, že se nikdy nerozvede. Byla jsem to, co jsem nikdy nechtěla být: milenka. Štvalo mě to. Jeho vůbec. Nikdy na mě neměl dost času. Ale do postele chtěl pokaždé. Prý jsem krásná. Víc než krásná jsem byla zvědavá na metody hašení, postupy první pomoci… Práce hasiče je opravdu zajímavá. Povídal a povídal a já ho poslouchala… I videa mi ukázal, hodně vysvětlil. Ale dělit se o něj s manželkou jsem nechtěla. „Až se zas budeš chtít vidět, napiš mi,“ loučil se s úsměvem. Až jsem ho jednou vzala za slovo (zrovna jsem nepotřebovala nic v domácnosti opravit ) a nenapsala. Dokonce jsem se přestěhovala. Měl totiž nepříjemný zvyk zničehonic se objevit u mě doma. Volal. Psal. A celkově se dost divil, že jsem ho opustila. Prý mě má rád.
Nemyslím si, že jsem krásná. A nechci k sobě nikoho, kdo by se mnou chtěl být jen kvůli vzhledu. Dva lidi si musejí rozumět. Mít se doopravdy rádi. I s chybami. Jenomže facebook mi každou chvíli nabízí nějaké seznamky a … já tam napsala! Tedy poslala svou fotku. Nepostuju fotky, na kterých se sama sobě nelíbím ,takže to byla jedna z těch lepších.
A už je to tady: „Ahoj, jsi krásná, chtěl bych tě tady mít,“ čtu na mesengeru. Další ctitel poslal fotku kočičky, pejska (psala jsem, že mám rada zvířata). To by mohlo vyjít. Určitě k sobě chci někoho, kdo je hodný, má rád děti i zvířata. Po chvíli začal psát, že by se chtěl přitulit a poslal pusinky. Proč?! Jsem ve věku, kdy mě sex prakticky nezajímá. A když už, nejspíš by to bylo s někým, koho znám. Zablokovala jsem je oba. Nejsem žádný typ na jednu noc. Tak proč mě tak muži vidí?
Opravdu je možné na seznamce potkat partnera? Takového, co vás nechce jen do postele? Nechci být milenka. Ani služka. Chci být opravdový partner. A mít partnera se všemi chybami. Jde to vůbec? O kolik to bylo jednodušší, když nám bylo dvacet. Tenkrát jsme k sobě prostě patřili. Někdy jsme se hádali, vztekali… Ale za chvíli jsme si odpustili.
Není nakonec lepší na stáří zůstat sám? Když je člověk příliš náročný, když stojí o vzájemnou úctu, pochopení, porozumění? Jenomže to se zase nevyplatí. Ve dvou se to lépe táhne i po finanční stránce. Navíc chcete mít zázemí, někoho, kdo přinese čaj, když budete mít chřipku a komu uděláte čaj vy , když je zle jemu.
Jenomže kde toho druhého vzít a nekrást?
