Článek
Během studené války se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. Zatímco Západ a Východ soupeřily o nadvládu, v přísně střežených kancelářích amerických generálů vznikal plán, který mohl přepsat dějiny. Jmenoval se Operace Paul Revere a jeho cílem bylo něco nemyslitelného – invaze do Československa.
Představte si to: rok 1952, napětí mezi bloky stoupá, železná opona dělí Evropu, a ve Washingtonu se rodí plán na bleskový zásah hluboko za nepřátelské linie. V temných místnostech Pentagonu se rozvíjí scénář, který mohl změnit svět. Československo – malá, ale strategicky nepostradatelná země v srdci Evropy – mělo být klíčem k narušení sovětské dominance. Pokud by padlo, mohl by se celý východní blok začít hroutit jako domeček z karet.
Plán byl odvážný, šílený – a nebezpečně blízko realizaci. Americké jednotky měly proniknout do československého území s chirurgickou přesností. Bombardéry by vyřadily klíčovou infrastrukturu, zatímco speciální jednotky by obsadily vládní budovy. V zákulisí se počítalo s podporou nespokojených generálů československé armády. Stačilo jen zatlačit – a možná by se režim zhroutil zevnitř.
Špioni, dvojití agenti a tajné schůzky v zapadlých bytech – celý plán měl atmosféru špionážního románu. Mapy se plnily červenými značkami, označujícími cíle prvního úderu: letiště, továrny, rozhlasové stanice. Američané věřili, že pokud ovládnou komunikační uzly, mohou zamezit rychlé reakci Sovětů. Dokonce existují spekulace, že některé jednotky tajně trénovaly v podmínkách podobných těm československým – v odlehlých oblastech Evropy se možná odehrávaly simulace budoucí invaze.
Ale co kdyby něco selhalo? Co kdyby Sověti zareagovali rychleji, než se očekávalo? Nebo co kdyby se československá armáda postavila na odpor a přeměnila zemi v bojiště?
A pak je tu otázka jaderných zbraní. Některé odtajněné dokumenty naznačují, že pokud by se operace zvrtla, Spojené státy zvažovaly možnost použití taktické jaderné bomby. Mohla by se Praha stát Hirošimou Evropy? Nebo Brno druhým Nagasaki? To už se nikdy nedozvíme – ale jisté je, že plán byl na stole a byl děsivě reálný.
Nakonec však zůstala Operace Paul Revere jen v tajných archivech. Byla příliš riskantní, příliš nejistá. Možná se někdo ve Washingtonu na poslední chvíli zarazil – možná se strach z apokalypsy ukázal být silnější než vidina vítězství. Ale co kdyby ne? Jak by dnes vypadala Evropa? Možná bychom mluvili o Pražském povstání roku 1953, možná by však celá operace skončila katastrofou, která by Československo vymazala z mapy.
Historie je plná neuskutečněných možností – a Operace Paul Revere je jednou z těch nejděsivějších. Možná měla Československo zachránit, možná ho ale mohla přivést k úplné zkáze. A my se dnes můžeme jen ptát: co by bylo, kdyby…?
Seznam zdrojů:
1. Mastny, V. (2006). NATO’s Secret Warfare: Operation Gladio and Terrorism in Western Europe. London: Routledge.
2. Kramer, M. (2004). The Prague Spring and the Soviet Invasion of Czechoslovakia in 1968: Forty Years Later. Washington, D.C.: Woodrow Wilson International Center for Scholars.
3. The 1968 Soviet-Led Invasion of Czechoslovakia. [cit. 31.01.2025]. Dostupné z: https://www.cia.gov/readingroom/docs/2009-09-01.pdf
