Brusilovova ofenziva: největší vítězství carského Ruska mělo strašlivou cenu

Ráno 4. června 1916 začala ruská děla pálit podél stovek kilometrů fronty na jihozápadě Ruska. Rakousko-uherští vojáci nedokázali určit, kde přijde hlavní úder. A právě v tom spočíval problém. Generál Alexej Brusilov totiž nehodlal zopakovat chybu předchozích ofenziv. Nechtěl soustředit obrovskou armádu proti jedinému místu, které by protivník mohl předem posílit. Místo toho nechal připravit útok na široké frontě a udeřil najednou na několika místech.

Výsledek překvapil i samotné Rusy.

Rakousko-uherská obrana se začala rozpadat. U Lucku padly celé obranné linie, vojáci ustupovali a tisíce mužů se vzdávaly. Ruské jednotky pronikaly desítky kilometrů do týlu. Během několika týdnů se z úspěšného ruského útoku stala největší katastrofa rakousko-uherské armády za celou válku.

A přesto Brusilov nakonec nedosáhl toho, co potřeboval.

Rusko mělo za sebou katastrofu

Ještě rok předtím vypadala situace úplně jinak. V roce 1915 německá a rakousko-uherská vojska prorazila ruské linie a donutila carskou armádu k ústupu. Rusové opouštěli Polsko, Litvu i část Galicie. Za sebou nechávali vypálené vesnice a statisíce vojáků, kteří padli do zajetí.

Ruská armáda sice měla obrovské množství mužů, ale trpěla nedostatkem dělostřelecké munice, pušek i dalšího vybavení. Přesto měla v létě 1916 znovu zaútočit. Spojenci ji k tomu tlačili. Němci svírali Verdun, Italové čelili rakouskému útoku v Trentinu a Francouzi potřebovali, aby Rusko donutilo Centrální mocnosti přesunout část sil na východ.

Brusilov navíc viděl něco, co ostatní ruští velitelé přehlíželi. Rakousko-Uhersko přesouvalo jednotky z východní fronty proti Italům. Fronta byla oslabená. Brusilov dostal svou příležitost.

Na západní frontě už vojáci znali klasický scénář. Nejprve dlouhé dělostřelecké bombardování, potom obrovský útok pěchoty na jediném místě a nakonec čekání, zda se podaří prolomit obranu. Brusilov to chtěl udělat jinak.

Jeho armády měly zaútočit na široké frontě současně. Ruské jednotky se připravovaly velmi blízko rakouským zákopům a ženisté kopali přibližovací zákopy, aby pěchota nemusela překonávat stovky metrů otevřeného prostoru. A 4. června udeřily. Ruské dělostřelectvo zasypalo rakousko-uherské pozice, potom vyrazila pěchota. Tentokrát nebyli Rusové ti, kteří se snažili prorazit neprostupnou obranu. Tentokrát se začala hroutit obrana protivníka.

Luck padl během několika dnů

Největší úspěch přišel u Lucku. Rakousko-uherští vojáci zde nedokázali zastavit ruskou 8. armádu. Ruská pěchota prorazila první linie a postupovala dál. 8. června obsadila Luck. Rakousko-uherští vojáci začali ustupovat v celém sektoru. Některé jednotky se rozpadaly, jiné ustupovaly bez rozkazů. Rusové získávali obrovské množství zajatců i válečného materiálu.

Brusilov najednou nestál před protivníkem, který čekal v zákopech. Před ním ustupovala armáda a Rusové postupovali dál. Na jihu se dostali až do Bukoviny a ohrožovali další důležité oblasti rakousko-uherské říše.

Rozměr katastrofy rychle narůstal. Rakousko-Uherská armáda utrpěla během prvních týdnů obrovské ztráty a desetitisíce mužů padly do zajetí. Celkové ztráty Centrálních mocností během ofenzivy se nakonec vyšplhaly do řádu milionu mužů, přičemž přesné údaje se podle jednotlivých odhadů liší.

Problém nebyl jen v počtu padlých. Rakousko-Uhersko ztrácelo celé jednotky. A když se rakouská fronta začala hroutit, Němci nemohli dál pouze přihlížet. Na východ začaly proudit německé jednotky a dělostřelectvo. Německé velení muselo přesouvat síly z jiných částí fronty, aby zabránilo tomu, že se rakousko-uherský kolaps promění v průlom, který už nebude možné zastavit.

Právě tady se ale začala rýsovat největší slabina celého ruského vítězství. Brusilov prorazil. Jenže ostatní ruské armády na severu nezaútočily tak, jak potřeboval. Generál Alexej Evert, velitel ruské západní fronty, měl zahájit vlastní velkou ofenzivu a donutit Němce ponechat své jednotky na místě. Neudělal to včas. Němci tak dostali přesně to, co potřebovali. Čas.

Mohli přesouvat posily tam, kde se rakousko-uherská obrana hroutila. A zatímco Brusilovovy armády pokračovaly vpřed, jejich výhoda mizela.

Kovel se stal pastí

Jedním z nejdůležitějších cílů se stal Kovel. Město bylo významným železničním uzlem a jeho obsazení by Rusům výrazně usnadnilo další postup. Jenže Kovel byl přesně tím místem, kde se situace začala obracet. Němci sem přivedli posily a vybudovali obranu, kterou už ruské jednotky nedokázaly rozbít stejně snadno jako první rakouské linie.

Rusové útočili znovu a znovu. A umírali. V jednom z nejhorších úseků bojů při pokusech dobýt Kovel přišla ruská gardová armáda během několika dnů o více než 30 000 mužů.

Brusilovova původní myšlenka se tím začala vytrácet. Na začátku ofenzivy se Rusové snažili protivníka překvapit, obejít jeho obranu a donutit ho ustupovat. U Kovel útočili čelně proti připraveným pozicím. Z rychlého průlomu se stávala opotřebovací válka. A v takové válce mělo Rusko obrovský problém.

Čím déle ofenziva pokračovala, tím více se situace měnila. Rakousko-uherští vojáci už nebyli překvapeni. Německé jednotky posílily nejohroženější úseky. Rusové přitom museli postupovat dál. Nemohli prostě zastavit. Každý další kilometr však znamenal delší zásobovací trasy. Dělostřelectvo se muselo přesouvat a železnice nestíhaly zásobovat armádu tak rychle, jak by bylo potřeba.

Brusilovovo vítězství se tak začalo měnit v závod. Kdo dříve vyčerpá své možnosti? Rusové, nebo Centrální mocnosti?

Brusilovova ofenziva nakonec nedobyla Kovel. Nedokázala vyřadit Rakousko-Uhersko z války. Přesto byla rána, kterou rakousko-uherská armáda utrpěla, mimořádně těžká. Její armáda přišla o velké množství mužů a Němci museli převzít stále větší část odpovědnosti za východní frontu.

A Brusilov zároveň dosáhl toho, co od něj spojenci potřebovali. Německo muselo přesouvat síly na východ. Rakousko-Uhersko nemohlo pokračovat v tlaku proti Itálii. Francouzská fronta dostala alespoň částečnou úlevu.

Jenže Rusko za tento úspěch zaplatilo strašlivou cenu.

Největší vítězství carské armády

Brusilovova ofenziva trvala několik měsíců. Na začátku Rusové postupovali rychle, na konci už bojovali o každý kilometr. Celkové ruské ztráty se podle použité metodiky odhadují na stovky tisíc až dva miliony mužů. I opatrnější odhady ale ukazují, že cena za úspěch byla obrovská.

A právě v tom spočívá jeden z největších paradoxů celé operace. Rusko dokázalo v létě 1916 způsobit Rakousku-Uhersku nejhorší porážku, jakou jeho armáda za války utrpěla. Jenže samo přitom spotřebovalo obrovskou část svých vojenských sil.

Brusilovova ofenziva byla největším vojenským úspěchem, kterého carské Rusko v první světové válce dosáhlo. Byla také posledním velkým vítězstvím jeho armády. O několik měsíců později už bylo všechno jinak. V Rusku rostla nespokojenost, válka vyčerpávala ekonomiku a armáda ztrácela důvěru ve vlastní velení. V únoru 1917 padl carský režim.

Brusilov v roce 1916 donutil obrovskou rakousko-uherskou armádu ustupovat a zajal stovky tisíc mužů. Bylo to vítězství.

A zároveň začátek konce armády, která ho vybojovala.

Seznam použitých zdrojů:

1. CAMBRIDGE UNIVERSITY PRESS. 1916. In: The Austro-Hungarian Army and the First World War [online]. 2021 [cit. 12. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.cambridge.org/core/books/abs/austrohungarian-army-and-the-first-world-war/1916/137399318C00FD5A540193DAF85FEE01

2. ENCYCLOPEDIA.COM. Brusilov Offensive [online]. [cit. 12. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/brusilov-offensive

3. HISTORY.COM EDITORS. Brusilov Offensive, one of the most successful ground operations of WWI, begins. HISTORY [online]. 2009, aktualizováno 27. 5. 2025 [cit. 12. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.history.com/this-day-in-history/june-4/brusilov-offensive-begins

4. MORAN, Daniel; WALDMAN, Arthur. Brusilov Offensive. In: Encyclopedia of Modern Europe: Europe Since 1914: Encyclopedia of the Age of War and Reconstruction [online]. Encyclopedia.com [cit. 12. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/brusilov-offensive

5. WIKIPEDIA. Brusilov offensive [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation [cit. 12. 9. 2026]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Brusilov_offensive