Termes obléhali měsíce. Déšť měl obránce zachránit, místo toho je zabil

Termes nebyl hrad, který by se dal snadno dobýt. Stál vysoko na skalním ostrohu v drsné krajině Corbières. Ze tří stran ho chránily příkré svahy a hluboké rokle, zatímco přístupová cesta vedla k opevnění, které bylo možné bránit z několika úrovní. Pro útočící armádu to znamenalo jediné: pokud chtěla Termes získat, musela se připravit na dlouhé obléhání.

Pánem pevnosti byl Raimon z Termes, významný šlechtic spojený s rodem Trencavelů, jehož državy se staly jedním z hlavních cílů albigenské křížové výpravy. Ta začala roku 1209 a jejím cílem bylo potlačení hereze, kterou katolická církev spojovala především s katary. Současně však představovala boj o moc a území v jižní Francii.

Raimon patřil k mužům, kteří se odmítli podřídit nové politické realitě vytvořené křižáky. Když se v létě roku 1210 před Termes objevila armáda Simona de Montforta, měl uvnitř pevnosti početnou posádku. Proto počítal s tím, že hrad dokáže ubránit.

A měl pro to dobré důvody.

Dobový kronikář Vilém z Tudely, autor první části Písně o křížové výpravě proti Albigenským, obdivně popisuje jeho mohutné opevnění. V jeho podání byl Termes výjimečně silným hradem a jeho obránci měli k dispozici dostatek potravin i materiálu potřebného k dlouhému odporu. Největším problémem ovšem nebyly hradby.

Byla to voda.

Simon de Montfort před Termes

Simon de Montfort patřil k hlavním velitelům albigenské křížové výpravy. Po dobytí několika významných pevností v předchozím roce potřeboval pokračovat v postupu. Termes byl významným bodem. Jeho dobytí by posílilo křižáckou kontrolu nad oblastí a současně odstranilo další pevnost, která mohla sloužit odpůrcům jejich tažení.

Montfortova armáda proto začala hrad obléhat.

Nebyl to jednoduchý úkol. Křižácké vojsko nebylo stálou armádou. Část bojovníků přicházela na omezenou dobu a po splnění své služby se vracela domů. Montfort tak musel řešit nejen samotné dobývání hradu, ale také velikost vojska. Dlouhé obléhání pro něj představovalo velké riziko.

Obránci toho využívali. Termes podnikal výpady proti obléhatelům a křižáci museli postupovat velmi opatrně. Přivezli obléhací stroje a začali ostřelovat opevnění, ale hrad odolával. Každý další den přitom mohl být pro Raimona výhodou. Pokud by křižáci ztratili dostatek mužů nebo zásob, byli by nuceni odtáhnout.

Jenže i obránci měli své limity.

Termes sice měl velké zásoby potravin, ale voda se nedala doplňovat tak snadno. Množství vody uložené v cisternách bylo omezené a během dlouhého období sucha její množství klesalo. Po týdnech obléhání se začalo ukazovat, že právě voda může rozhodnout o osudu pevnosti. Raimon nakonec začal jednat o kapitulaci. Zdálo se, že Simon de Montfort konečně zvítězí.

Pak přišla bouře.

Déšť, který změnil všechno

Po dlouhém období sucha se počasí náhle změnilo. Přišel prudký déšť a voda začala stékat do nádrží a cisteren. To, co představovalo hlavní problém obránců, bylo najednou vyřešeno. Když se cisterny znovu naplnily, důvod vzdát se zmizel. Raimon změnil své rozhodnutí a Termes pokračoval v odporu.

Pro Montforta to byla nepříjemná zpráva. Část jeho vojska měla důvody k odchodu a obléhání, které se protahovalo, začínalo být nákladné. Křižáci však získali nové posily a pokračovali v útocích.

A právě tady se příběh dramaticky mění.

Často se vypráví, že déšť spláchl do cisterny nečistoty nebo že vodu kontaminovaly krysy a právě proto vypukla úplavice. Tak přesný závěr však z dochovaných pramenů vyvodit nelze.

Víme, že po doplnění zásob vody propukla mezi obránci těžká nemoc. Dobové prameny mluví o úplavici. Přesný mechanismus nákazy ale neznáme. Mohlo jít o kontaminaci vody, ale nelze s jistotou říci, co epidemii způsobilo.

Vilém z Tudely popisuje nemoc jako katastrofu. Podle jeho vyprávění byla úplavice tak silná, že nemocní ani nevěděli, kde se nacházejí. A právě v tomto okamžiku dostává jeho příběh náboženský rozměr. Kronikář stál na straně křižáckého tažení a události interpretoval jako projev Boží vůle. O nemocných obráncích proto píše, že kdyby je Bůh nezasáhl touto „ránou úplavice“, nebyli by poraženi.

Bylo by příliš jednoduché říct, že Termes padl pouze kvůli kontaminované vodě. Nemoc sice zhoršila situaci posádky, ale křižáci pokračovali v obléhání. Obléhací stroje poškozovaly opevnění a křižáci se postupně dostávali blíž k hradbám. Podle rekonstrukcí začali pracovat i na podkopávání hradeb.

Když bylo jasné, že další odpor může skončit katastrofou, obránci se rozhodli pro útěk.

Poslední noc v Termes

V noci 22. listopadu se část posádky pokusila opustit pevnost. Podle dobového vyprávění zůstaly uvnitř ženy a část dalších osob, zatímco muži se pokusili uniknout. Byl to zoufalý plán.

Křižáci si uprchlíků všimli a začali je pronásledovat. Někteří byli zajati, jiným se podařilo uniknout. A právě v této chvíli se odehrála nejpodivnější scéna celého příběhu. Raimon z Termes se rozhodl vrátit zpět. Na cestě však narazil na francouzské bojovníky, kteří ho zajali a odvedli k Simonu de Montfortovi.

Termes byl ztracen. Padl 22. listopadu 1210. Hrad, který díky své poloze a mohutnosti vydržel měsíce obléhání, nakonec zničilo něco mnohem hůře kontrolovatelného než kamenné střely.

Voda.

Seznam použitých zdrojů:

1. CATHAR CASTLES. Château de Termes – Half-ruined Medieval Cathar Castle in France [online]. [cit. 2026-10-02]. Dostupné z: https://www.catharcastles.info/termes.php

2. DE RE MILITARI. The Siege of Termes (1210), according to the Historia Albigensis [online]. 2014 [cit. 2026-10-02]. Dostupné z: https://deremilitari.org/2014/04/the-siege-of-termes-1210-according-to-the-historia-albigensis/

3. DE RE MILITARI. The Siege of Termes (1210), according to the Song of the Cathar Wars [online]. 2014 [cit. 2026-10-02]. Dostupné z: https://deremilitari.org/2014/04/the-siege-of-termes-1210-according-to-the-song-of-the-cathar-wars/

4. FORDHAM UNIVERSITY. Internet History Sourcebooks: Medieval Sourcebook – The Albigensian Crusade [online]. New York: Fordham University [cit. 2026-10-02]. Dostupné z: https://sourcebooks.web.fordham.edu/sbook1k.asp

5. WIKIPEDIA. Siege of Termes [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation [cit. 2026-10-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Siege_of_Termes